Emirátské úřady útoky označily za nepřátelské jednání a akty pirátství. Írán se k obviněním bezprostředně nepřihlásil.
Pozastavení obchodních vztahů proto lze chápat dvojím způsobem: jako odvetné opatření za údajné útoky a zároveň jako politický vzkaz, že pokračování běžných ekonomických vztahů není podle SAE možné, pokud je ohrožena bezpečnost lodní dopravy.
Rozhodnutí SAE přišlo v době pět měsíců trvající války mezi Spojenými státy a Íránem a rozsáhlého narušení provozu v Hormuzském průlivu. Memorandum podepsané v Islámábádu v červnu počítalo s dočasným odstraněním americké námořní blokády a s tím, že Írán zajistí bezpečný průjezd obchodních lodí bez poplatku po dobu 60 dnů. Tento rámec však nepředstavoval trvalé politické řešení.
Írán a Omán mezitím jednaly o nových trasách pro námořní dopravu. Teherán ale uvedl, že samotná dohoda s Ománem průliv znovu neotevře. Požadoval také širší ústupky ze strany Washingtonu, včetně zrušení námořní blokády a sankcí, stažení amerických sil z regionu a kompenzací za válečné škody.
Napětí tak pokračovalo i přes snahy o deeskalaci. Washington tvrdil, že mezi USA a Íránem neprobíhají žádná jednání, zatímco Teherán varoval státy Perského zálivu, že pomoc nebo usnadnění amerických vojenských operací by je mohly učinit stranou konfliktu.
Hormuzský průliv je hlavní námořní výstup pro značnou část vývozu ropy a zkapalněného zemního plynu ze zemí Perského zálivu. Prudký pokles skutečného provozu ukázal, že průliv nemusí být formálně uzavřen, aby se obchod prakticky zastavil. Stačí, když se pojišťovny, posádky a majitelé lodí začnou obávat útoku. Zprávy hovořily o výrazně nižším počtu průjezdů a v některých dnech jen o několika plavidlech.
Omán v krizi sehrává citlivou dvojí roli: s Íránem zprostředkovává jednání o průjezdu a současně koordinuje bezpečnostní otázky se SAE. Saúdská Arábie a další státy vedené sunnitskými vládami zároveň směřovaly k užší spolupráci v oblasti námořní obrany. Obava spočívá v tom, že jednotlivé útoky na tankery by mohly přerůst v celkovou bezpečnostní krizi v Perském zálivu.
Nejsilnější dostupné podklady potvrzují, že SAE oznámily pozastavení obchodních a finančních styků s Íránem po oznámení o raketách namířených na námořní dopravu a po předchozích incidentech s plavidly ADNOC. Írán však účast na raketovém útoku popřel.
Některé další údaje uváděné v souvislosti s krizí — například počet až 19 ohrožených lodí, přesné srovnání šesti průjezdů denně nebo podrobnosti o zadržení tankeru u ostrova Kišm — nejsou v nejsilnějších dostupných materiálech nezávisle potvrzeny. Je proto vhodné vnímat je jako uváděná tvrzení, nikoli jako bezpečně prokázaná fakta.