Evropská moře zažila rekordní vedra. Hlavní příčinou je podle vědců změna klimatu

Rekordní teplo evropských moří v létě 2026 nebylo podle organizace World Weather Attribution (WWA) pouze důsledkem přirozené proměnlivosti počasí. Analýza dospěla k závěru, že hlavním zdrojem mimořádně vysokých teplot byla člověkem způsobená změna klimatu. Ta podle výpočtů přímo přidala přibližně 2 °C ve Středomoří a více než 1,3–1,4 °C v západoevropských mořích.

Které oblasti zasáhlo mimořádné teplo

Vlna veder pokryla rozsáhlou část evropských vod: Středozemní moře, Biskajský záliv, vody u Pyrenejského poloostrova i Keltské moře. Ve většině zkoumaných oblastí bylo letní oteplení vyšší než přibližně 1,4 °C, tedy úroveň globálního oteplení použitá v analýze. Na severu byly teploty v Keltském moři zhruba o 1,2 °C vyšší než obvykle, zatímco v některých částech Středomoří dosahovaly až o 3 °C více než průměr.

Rozsah události je patrný také z výskytu takzvaných mořských vln veder. Tyto podmínky panovaly přibližně na 90 % oblasti Biskajského zálivu a iberského pobřeží a na 80 % západního Středomoří.

Rekordy ve Středomoří i u Atlantiku

Červenec 2026 byl podle dostupných údajů měsícem, kdy světové oceány dosáhly nejvyšší zaznamenané povrchové teploty. Rekordní hodnoty naměřili také podél evropského pobřeží Atlantiku a v západním Středomoří. V červnu byla voda ve Středomoří místy až o 6 °C teplejší než obvykle.

Průměrná teplota Středozemního moře dosáhla v červenci 27 °C, což představuje nejvyšší průměr pro tento měsíc od začátku měření. Měřicí bóje nedaleko Mallorky navíc na začátku srpna zaznamenala 33 °C.

Tato měření popisují samotnou intenzitu tepla. Analýza WWA šla ještě dál: vědci zkombinovali pozorovací data s klimatickými modely, aby odhadli, jak velký podíl na události mělo lidské oteplování.

Proč jsou mořské vlny veder problém

Dlouhotrvající vysoké teploty mohou poškodit organismy, které vytvářejí životní prostředí pro další mořské druhy, například korály, houby nebo velké řasy. Úbytek těchto organismů znamená méně úkrytů a potravy. Následky se pak mohou šířit celými potravními řetězci – od bezobratlých a ryb až po mořské ptáky a savce.

Trvalejší oteplování může zároveň učinit tradiční stanoviště nevhodnými pro některé druhy. Jejich populace se mohou přesouvat k severu, zatímco druhy přizpůsobené teplejší vodě získají výhodu. Změny mořských společenstev mohou ovlivnit rybolov, akvakulturu i dostupnost ryb a korýšů, které slouží jako potrava.

Mezi uváděné ekologické signály patří neobvyklý nárůst výskytu chobotnic ve Spojeném království. Delfíni se tam podle zprávy častěji živili medúzami, protože ubývala jejich běžná kořist, například makrely. Větší množství medúz a období s nízkým obsahem kyslíku mohou zasáhnout také pobřežní turistiku, mimo jiné kvůli uzavírání pláží.

Rizika pro lidi žijící u pobřeží

Teplejší moře zvyšují teplotu a vlhkost vzduchu v přilehlých pobřežních oblastech. Výrazné to může být zejména v noci, kdy teplejší voda omezuje ochlazování a zvyšuje tepelnou zátěž obyvatel.

Teplejší voda také podporuje odpařování. Do atmosféry se tak dostává více vlhkosti, která může při vhodné synoptické situaci přispět k intenzivnějším srážkám.

Existují i přímá zdravotní rizika. Dlouhodobě teplá mořská voda může zvyšovat nebezpečí infekcí přenášených vodou, například vibriózy. Narušení mořských ekosystémů navíc může poškodit ekonomiku a potravinové systémy závislé na zdravých pobřežních vodách.

Co by znamenalo další oteplení o 1,4 °C

WWA varovala, že další zvýšení globální průměrné teploty o 1,4 °C by podobné extrémy v mořích učinilo intenzivnějšími a častějšími. Dodané výsledky neposkytují přesnou teplotní předpověď pro jednotlivé evropské oblasti. Jistý je však směr rizika: další oteplování by zvýšilo tlak na ekosystémy, rybolov, zásobování potravinami, cestovní ruch i zdraví lidí na pobřeží.

Doporučení vědců: omezit emise a připravit pobřeží

Závěr studie spojuje zmírňování změny klimatu s adaptačními opatřeními. Rychlé snížení emisí z fosilních paliv a omezení dalšího globálního oteplování je podle vědců zásadní pro snížení pravděpodobnosti a intenzity budoucích mořských vln veder. Pobřežní komunity a odvětví spojená s mořem se zároveň musí připravit na proměnu ekosystémů, přesuny rybích populací, zdravotní rizika spojená s horkem a infekcemi i na intenzivnější srážky.

Hlavní poselství analýzy je konkrétní i širší zároveň: lidská činnost přidala evropským mořím v roce 2026 značné množství tepla. Nejde tedy jen o nový teplotní rekord. Mimořádně teplé moře je také varováním před ekologickými a společenskými dopady pokračujícího oteplování oceánů.