Jak evropské sucho a vedra mění zemědělství

Francie: pod tlakem je kukuřice i zelenina

Francie patřila k nejzasaženějším zemědělským oblastem. Monitor sucha Evropské unie zaznamenal rozsáhlé rozšíření varovné úrovně sucha, protože nedostatek srážek pokračoval.

Podle analytiků by francouzská produkce kukuřice mohla klesnout až o polovinu, což by znamenalo nejmenší sklizeň od roku 1976. Evropská komise na konci července snížila odhad sklizně kukuřice v EU pro sezonu 2026/27 na 51,9 milionu tun, nejméně od roku 2007.

Pěstitelé zeleniny hlásili ve srovnání s běžnou produkcí výrazné propady:

• cukety: přibližně o 25 %;
• salát: přibližně o 35 %;
• hrách: přibližně o 40 %;
• brokolice: přibližně o 60 %;
• artyčoky: o 50 až 100 %.

Jde o odhady pěstitelů a zástupců odvětví, nikoli o konečný celostátní audit francouzské vlády.

Francie v postižených oblastech zavedla omezení odběru vody. Tvrzení, že jsou podzemní vody plošně vyčerpány v celé zemi, však vyžaduje údaje za konkrétní regiony a povodí. Dostupné zdroje potvrzují vážný vodní stres, nikoli jednotný stav podzemních vod na celém francouzském území.

Francouzský sektor zeleniny média označují za odvětví v „historické krizi“. Z dostupných podkladů ale nelze nezávisle potvrdit, že by francouzská vláda oficiálně vyhlásila celostátní stav nazvaný „hluboká krize“.

Itálie: kritické varování v povodí Pádu

Itálie patřila mezi oblasti s kritickou úrovní sucha. Správa povodí Pádu vydala varování před velmi vážnou situací poté, co začaly klesat hladiny alpských jezer.

Povodí Pádu je důležité pro zemědělství, dopravu, ekosystémy i další činnosti závislé na vodě. Často uváděný údaj o škodách na italském zemědělství přesahujících 3 miliardy eur je však třeba brát s rezervou. Dostupné zdroje jej neoznačují za definitivní, nezávisle ověřený oficiální součet.

Spojené království kvůli výpadkům dováží zeleninu

Do konce července se podmínky sucha zhoršily ve Spojeném království a Irsku. Britské supermarkety, hospody a restaurace podle zpráv nakupovaly salát a brokolici ze Španělska, přestože běžně vrcholí domácí pěstitelská sezona. Velkoobchodní ceny rajčat údajně vzrostly o více než 60 %, ledového salátu o 90 % a brambor o více než 40 %.

Sklizeň hrachu v Anglii měla klesnout o třetinu. Mimořádně horké a suché počasí zároveň vedlo k nejčasnější sklizni obilovin ve Spojeném království nejméně za 20 let. Dostupné zdroje nepotvrzují silnější tvrzení, že rok 2026 byl jednoznačně nejhorší obilnářskou sezonou od roku 1984. Stejně tak z nich nevyplývá, že balíček podpory v hodnotě 65 milionů liber byl novým opatřením specificky určeným na sucho v roce 2026.

Proč se nedostatek srážek a vedra navzájem zesílily

Na pořadí událostí záleželo. Hlavní příčinou hydrologického sucha byl nedostatek srážek, který vytvořil deficit ve vodní bilanci a snížil vlhkost půdy i průtoky řek. Vlny veder potom škody znásobily: zvýšily výpar a potřebu vody rostlin, zároveň však zkrátily čas, který měly plodiny na běžný vývoj.

Podle analýz připisujících část dopadů klimatické změně učinilo člověkem způsobené globální oteplování takto horkem zesílené sucho pravděpodobnějším a závažnějším. Jedna analýza uvádí, že sucho označené dnes v západní Evropě za extrémní by ve světě před klimatickou krizí bylo hodnoceno jako mírné.

El Niño nelze prezentovat jako prokázanou hlavní příčinu evropského sucha v roce 2026. Dostupné zdroje jej zmiňují pouze jako možný širší vliv vedle změn tryskového proudění a neobvykle teplých oceánů. Nepotvrzují, že právě El Niño tuto konkrétní evropskou krizi způsobil.

Potraviny, dovozy a dopad na ekonomiku

První ekonomické dopady se projevily nižší produkcí na farmách, horší kvalitou plodin, omezeným zavlažováním a vyššími náklady i tlakem na pojištění zemědělců. Evropští odběratelé se u některých produktů, například kukuřice a zeleniny, více obraceli k dovozům. Případný výpadek francouzské kukuřice by mohl zvýšit potřebu dovozu v celé EU.

Dovozy mohou místní nedostatek částečně vykrýt. Nejsou však úplnou pojistkou, pokud horko a vodní stres současně zasáhnou více pěstitelských oblastí. Opakované špatné sezony by znamenaly menší domácí rezervy, větší citlivost na světové ceny komodit a vyšší tlak na ekonomickou životaschopnost farem.

Podle jednoho odhadu by sucho mohlo v roce 2026 snížit hrubý domácí produkt EU o 1 %, tedy přibližně o 180 miliard eur. Jde o modelovou projekci banky Triodos citovanou stanicí France 24, nikoli o změřenou konečnou ztrátu nebo audit škod.

Dřívější odhad samotné červnové vlny veder hovořil o výpadku 9 milionů tun obilí a ztrátě příjmů zemědělců ve výši 2 miliard eur. I tento údaj vznikl v době, kdy sezona ještě pokračovala.

Požáry a úmrtí související s vedrem

Suchá vegetace a mimořádné teploty vytvořily podmínky pro rozsáhlé požáry napříč Evropou. Společné výzkumné středisko Evropské komise spojilo zhoršující se sucho a rekordní vedra s mimořádně nízkými hladinami řek a výjimečným rizikem požárů.

Vedra představovala také významnou zátěž pro veřejné zdraví. Zpravodajství hovořilo o tisících dodatečných nebo očekávaných úmrtí souvisejících s horkem, dostupné podklady však nestanovují spolehlivý konečný celoevropský počet úmrtí, který by bylo možné této krizi jednoznačně připsat.

Co to znamená pro evropskou potravinovou bezpečnost

Nejsilnější závěr není, že Evropě bezprostředně hrozí nedostatek potravin. Opakující se horké a suché sezony ale mohou postupně zmenšovat bezpečnostní rezervu evropského zemědělství:

• sklizně jsou menší a hůře předvídatelné;
• o ubývající vodu soutěží zavlažování, doprava, energetika i příroda;
• ceny potravin jsou citlivější na výkyvy počasí;
• zemědělci čelí vyšším rizikům pro příjmy, kvalitu úrody a pojištění;
• při poklesu domácí produkce roste závislost na dovozech;
• souběžné problémy v evropských i světových zemědělských regionech mají větší dopad.

Nejvyšší dlouhodobé riziko poklesu zemědělských výnosů se týká Středomoří. Hodnocení sucha zároveň upozorňují, že za současných klimatických podmínek mohou být ztráty výnosů značné.

Zkušenost Evropy z roku 2026 je proto především varováním před řetězením šoků: nedostatek srážek může krizi nastartovat, extrémní horko ji zesílí a nízké hladiny vody rozšíří její dopady z polí do cen potravin, dopravy, energetiky i veřejného zdraví.