Francie patřila k nejzasaženějším zemědělským oblastem. Monitor sucha Evropské unie zaznamenal rozsáhlé rozšíření varovné úrovně sucha, protože nedostatek srážek pokračoval.
Podle analytiků by francouzská produkce kukuřice mohla klesnout až o polovinu, což by znamenalo nejmenší sklizeň od roku 1976. Evropská komise na konci července snížila odhad sklizně kukuřice v EU pro sezonu 2026/27 na 51,9 milionu tun, nejméně od roku 2007.
Pěstitelé zeleniny hlásili ve srovnání s běžnou produkcí výrazné propady:
Francie v postižených oblastech zavedla omezení odběru vody. Tvrzení, že jsou podzemní vody plošně vyčerpány v celé zemi, však vyžaduje údaje za konkrétní regiony a povodí. Dostupné zdroje potvrzují vážný vodní stres, nikoli jednotný stav podzemních vod na celém francouzském území.
Francouzský sektor zeleniny média označují za odvětví v „historické krizi“. Z dostupných podkladů ale nelze nezávisle potvrdit, že by francouzská vláda oficiálně vyhlásila celostátní stav nazvaný „hluboká krize“.
Itálie patřila mezi oblasti s kritickou úrovní sucha. Správa povodí Pádu vydala varování před velmi vážnou situací poté, co začaly klesat hladiny alpských jezer.
Povodí Pádu je důležité pro zemědělství, dopravu, ekosystémy i další činnosti závislé na vodě. Často uváděný údaj o škodách na italském zemědělství přesahujících 3 miliardy eur je však třeba brát s rezervou. Dostupné zdroje jej neoznačují za definitivní, nezávisle ověřený oficiální součet.
Do konce července se podmínky sucha zhoršily ve Spojeném království a Irsku. Britské supermarkety, hospody a restaurace podle zpráv nakupovaly salát a brokolici ze Španělska, přestože běžně vrcholí domácí pěstitelská sezona. Velkoobchodní ceny rajčat údajně vzrostly o více než 60 %, ledového salátu o 90 % a brambor o více než 40 %.
Sklizeň hrachu v Anglii měla klesnout o třetinu. Mimořádně horké a suché počasí zároveň vedlo k nejčasnější sklizni obilovin ve Spojeném království nejméně za 20 let. Dostupné zdroje nepotvrzují silnější tvrzení, že rok 2026 byl jednoznačně nejhorší obilnářskou sezonou od roku 1984. Stejně tak z nich nevyplývá, že balíček podpory v hodnotě 65 milionů liber byl novým opatřením specificky určeným na sucho v roce 2026.
Na pořadí událostí záleželo. Hlavní příčinou hydrologického sucha byl nedostatek srážek, který vytvořil deficit ve vodní bilanci a snížil vlhkost půdy i průtoky řek. Vlny veder potom škody znásobily: zvýšily výpar a potřebu vody rostlin, zároveň však zkrátily čas, který měly plodiny na běžný vývoj.
Podle analýz připisujících část dopadů klimatické změně učinilo člověkem způsobené globální oteplování takto horkem zesílené sucho pravděpodobnějším a závažnějším. Jedna analýza uvádí, že sucho označené dnes v západní Evropě za extrémní by ve světě před klimatickou krizí bylo hodnoceno jako mírné.
El Niño nelze prezentovat jako prokázanou hlavní příčinu evropského sucha v roce 2026. Dostupné zdroje jej zmiňují pouze jako možný širší vliv vedle změn tryskového proudění a neobvykle teplých oceánů. Nepotvrzují, že právě El Niño tuto konkrétní evropskou krizi způsobil.
První ekonomické dopady se projevily nižší produkcí na farmách, horší kvalitou plodin, omezeným zavlažováním a vyššími náklady i tlakem na pojištění zemědělců. Evropští odběratelé se u některých produktů, například kukuřice a zeleniny, více obraceli k dovozům. Případný výpadek francouzské kukuřice by mohl zvýšit potřebu dovozu v celé EU.
Dovozy mohou místní nedostatek částečně vykrýt. Nejsou však úplnou pojistkou, pokud horko a vodní stres současně zasáhnou více pěstitelských oblastí. Opakované špatné sezony by znamenaly menší domácí rezervy, větší citlivost na světové ceny komodit a vyšší tlak na ekonomickou životaschopnost farem.
Podle jednoho odhadu by sucho mohlo v roce 2026 snížit hrubý domácí produkt EU o 1 %, tedy přibližně o 180 miliard eur. Jde o modelovou projekci banky Triodos citovanou stanicí France 24, nikoli o změřenou konečnou ztrátu nebo audit škod.
Dřívější odhad samotné červnové vlny veder hovořil o výpadku 9 milionů tun obilí a ztrátě příjmů zemědělců ve výši 2 miliard eur. I tento údaj vznikl v době, kdy sezona ještě pokračovala.
Suchá vegetace a mimořádné teploty vytvořily podmínky pro rozsáhlé požáry napříč Evropou. Společné výzkumné středisko Evropské komise spojilo zhoršující se sucho a rekordní vedra s mimořádně nízkými hladinami řek a výjimečným rizikem požárů.
Vedra představovala také významnou zátěž pro veřejné zdraví. Zpravodajství hovořilo o tisících dodatečných nebo očekávaných úmrtí souvisejících s horkem, dostupné podklady však nestanovují spolehlivý konečný celoevropský počet úmrtí, který by bylo možné této krizi jednoznačně připsat.
Nejsilnější závěr není, že Evropě bezprostředně hrozí nedostatek potravin. Opakující se horké a suché sezony ale mohou postupně zmenšovat bezpečnostní rezervu evropského zemědělství:
Nejvyšší dlouhodobé riziko poklesu zemědělských výnosů se týká Středomoří. Hodnocení sucha zároveň upozorňují, že za současných klimatických podmínek mohou být ztráty výnosů značné.
Zkušenost Evropy z roku 2026 je proto především varováním před řetězením šoků: nedostatek srážek může krizi nastartovat, extrémní horko ji zesílí a nízké hladiny vody rozšíří její dopady z polí do cen potravin, dopravy, energetiky i veřejného zdraví.