Premiér Benjamin Netanjahu plán v navrhované podobě odmítl. Prohlásil, že ke stažení Izraele nemůže dojít dříve, než bude Hamás skutečně a ověřitelně odzbrojen. Jeho kancelář zároveň uvedla, že se připravuje pracovní skupina pro demilitarizaci a že obnova Gazy by neměla začít před dokončením tohoto procesu.
Hamás tvrdil, že plán přijal, jeho provedení však podle něj závisí na tom, zda Izrael nejprve splní vlastní závazky. Palestinské frakce, které jednaly v Káhiře, Izrael rovněž obvinily z odmítnutí plánu, nesplnění povinností z první fáze a pokračujícího porušování příměří.
Jednání tak uvízla na praktické otázce s dalekosáhlými politickými důsledky: mají bezpečnostní záruky a izraelské stažení vytvořit podmínky pro odzbrojení, nebo musí být odzbrojení dokončeno ještě před jakýmkoli stažením?
Katar vyzval Izrael i Hamás, aby dodržely všechny závazky vyplývající z příměří. Zároveň uvedl, že Hamás podle něj splnil povinnosti, které od něj plán očekával. Káhira vyzvala k tlaku na Izrael, aby své závazky provedl, a zprostředkovatelé kritizovali pokračující izraelské útoky s tím, že poškozují dohodu i snahy zahájit její druhou fázi.
Egypt, Katar a Türkiye samostatně odsoudily hlášené izraelské útoky, včetně úderů, které zasáhly zdravotnická zařízení a zdravotnickou infrastrukturu. Varovaly, že tyto kroky ohrožují další fázi příměří.
Diplomatický tlak se rozšířil 16. srpna. Ministři zahraničí Türkiye, Egypta, Indonésie, Jordánska, Pákistánu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů společně odsoudili izraelské odmítnutí plánu. Podle jejich prohlášení tento postoj ohrožuje provedení širšího plánu podporovaného Spojenými státy a brání snahám konflikt ukončit.
Americký zmocněnec Jared Kushner se v Egyptě setkal s představitelem Hamásu Chalílem al-Hajjá. Poté odcestoval do Jeruzaléma, kde jednal s Netanjahuem. Cílem schůzek bylo zachránit patnáctibodový plán, který se dostal do slepé uličky.
Americká pozice počítala s tím, že Hamás v rámci procesu poskytne ověřitelné důkazy o odzbrojení. Izrael však dál trval na tom, že ke stažení nemůže dojít, dokud Hamás nejprve nesloží zbraně. Hamás naopak uvedl, že s odzbrojováním začne teprve tehdy, pokud se Netanjahu veřejně zaváže k podmínkám plánu.
Po schůzkách ani jedna ze stran veřejně neustoupila od své základní pozice. Agentura Reuters uvedla, že Kushner opustil Jeruzalém bez průlomu a Izrael s Hamásem zůstaly rozdělené kvůli klíčovým požadavkům plánu.
Prezident Donald Trump vyzval Izrael, aby zastavil útoky v Gaze, a uvedl, že Hamás souhlasil se složením zbraní, pokud Izrael splní vlastní závazky. Dostupné zprávy však toto tvrzení popisovaly jako součást nevyřešeného vyjednávání, nikoli jako dokončenou a nezávisle ověřenou dohodu.
Hamás následně vyzval zprostředkovatele a garanty příměří — zejména Washington — aby na Izrael zatlačili a přiměli ho schválit a provést další fázi plánu.
Vládní mediální úřad v Gaze uvedl, že od začátku platnosti dohody bylo při údajném porušování příměří ze strany Izraele zabito 1 262 Palestinců a dalších 4 168 zraněno. Jde o údaje uváděné úřady v Gaze, nikoli o nezávisle ověřenou bilanci v poskytnutých zdrojích.
Dřívější vyjádření stejného úřadu uváděla mírně odlišná čísla — mimo jiné více než 4 000 údajných porušení příměří a nižší počty obětí. Proměnlivost údajů ukazuje, že bilance se stále aktualizovala.
Další zprávy během jednání popisovaly pokračující incidenty, včetně útoků drony a dělostřeleckého ostřelování, při nichž byli Palestinci zabiti nebo zraněni.
Katar se zároveň podílel na oddělené diplomatické linii zaměřené na napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Dauhá podporovalo jednání Íránu a Ománu o znovuotevření Hormuzského průlivu a hovořilo o pokroku směrem k ujednání, které by mohlo pomoci obnovit širší jednání.
Postoj Kataru spočíval v tom, že dohoda o otevření průlivu a širší příměří či ujednání o deeskalaci by měly vzniknout současně. Zprávy ale hovořily o pokračujících jednáních a přibližování k dohodě, nikoli o již uzavřeném souběžném ujednání.
Bezprostřední překážkou zůstává pořadí kroků. Izrael chce ověřené odzbrojení Hamásu před stažením i před zahájením obnovy, zatímco Hamás a regionální zprostředkovatelé prosazují rámec, v němž by odzbrojení, stažení a obnova postupovaly společně a byly navzájem podmíněné.
Srpen přinesl větší diplomatický tlak na Izrael a otevřel nové komunikační kanály, samotný spor však nevyřešil. Plán další fáze příměří proto zůstával zablokovaný a vedle snah o jeho oživení pokračovaly také zprávy o násilí.
Premiér Benjamin Netanjahu plán v navrhované podobě odmítl. Prohlásil, že ke stažení Izraele nemůže dojít dříve, než bude Hamás skutečně a ověřitelně odzbrojen. Jeho kancelář zároveň uvedla, že se připravuje pracovní skupina pro demilitarizaci a že obnova Gazy by neměla začít před dokončením tohoto procesu.
Hamás tvrdil, že plán přijal, jeho provedení však podle něj závisí na tom, zda Izrael nejprve splní vlastní závazky. Palestinské frakce, které jednaly v Káhiře, Izrael rovněž obvinily z odmítnutí plánu, nesplnění povinností z první fáze a pokračujícího porušování příměří.
Jednání tak uvízla na praktické otázce s dalekosáhlými politickými důsledky: mají bezpečnostní záruky a izraelské stažení vytvořit podmínky pro odzbrojení, nebo musí být odzbrojení dokončeno ještě před jakýmkoli stažením?
Katar vyzval Izrael i Hamás, aby dodržely všechny závazky vyplývající z příměří. Zároveň uvedl, že Hamás podle něj splnil povinnosti, které od něj plán očekával. Káhira vyzvala k tlaku na Izrael, aby své závazky provedl, a zprostředkovatelé kritizovali pokračující izraelské útoky s tím, že poškozují dohodu i snahy zahájit její druhou fázi.
Egypt, Katar a Türkiye samostatně odsoudily hlášené izraelské útoky, včetně úderů, které zasáhly zdravotnická zařízení a zdravotnickou infrastrukturu. Varovaly, že tyto kroky ohrožují další fázi příměří.
Diplomatický tlak se rozšířil 16. srpna. Ministři zahraničí Türkiye, Egypta, Indonésie, Jordánska, Pákistánu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů společně odsoudili izraelské odmítnutí plánu. Podle jejich prohlášení tento postoj ohrožuje provedení širšího plánu podporovaného Spojenými státy a brání snahám konflikt ukončit.
Americký zmocněnec Jared Kushner se v Egyptě setkal s představitelem Hamásu Chalílem al-Hajjá. Poté odcestoval do Jeruzaléma, kde jednal s Netanjahuem. Cílem schůzek bylo zachránit patnáctibodový plán, který se dostal do slepé uličky.
Americká pozice počítala s tím, že Hamás v rámci procesu poskytne ověřitelné důkazy o odzbrojení. Izrael však dál trval na tom, že ke stažení nemůže dojít, dokud Hamás nejprve nesloží zbraně. Hamás naopak uvedl, že s odzbrojováním začne teprve tehdy, pokud se Netanjahu veřejně zaváže k podmínkám plánu.
Po schůzkách ani jedna ze stran veřejně neustoupila od své základní pozice. Agentura Reuters uvedla, že Kushner opustil Jeruzalém bez průlomu a Izrael s Hamásem zůstaly rozdělené kvůli klíčovým požadavkům plánu.
Prezident Donald Trump vyzval Izrael, aby zastavil útoky v Gaze, a uvedl, že Hamás souhlasil se složením zbraní, pokud Izrael splní vlastní závazky. Dostupné zprávy však toto tvrzení popisovaly jako součást nevyřešeného vyjednávání, nikoli jako dokončenou a nezávisle ověřenou dohodu.
Hamás následně vyzval zprostředkovatele a garanty příměří — zejména Washington — aby na Izrael zatlačili a přiměli ho schválit a provést další fázi plánu.
Vládní mediální úřad v Gaze uvedl, že od začátku platnosti dohody bylo při údajném porušování příměří ze strany Izraele zabito 1 262 Palestinců a dalších 4 168 zraněno. Jde o údaje uváděné úřady v Gaze, nikoli o nezávisle ověřenou bilanci v poskytnutých zdrojích.
Dřívější vyjádření stejného úřadu uváděla mírně odlišná čísla — mimo jiné více než 4 000 údajných porušení příměří a nižší počty obětí. Proměnlivost údajů ukazuje, že bilance se stále aktualizovala.
Další zprávy během jednání popisovaly pokračující incidenty, včetně útoků drony a dělostřeleckého ostřelování, při nichž byli Palestinci zabiti nebo zraněni.
Katar se zároveň podílel na oddělené diplomatické linii zaměřené na napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Dauhá podporovalo jednání Íránu a Ománu o znovuotevření Hormuzského průlivu a hovořilo o pokroku směrem k ujednání, které by mohlo pomoci obnovit širší jednání.
Postoj Kataru spočíval v tom, že dohoda o otevření průlivu a širší příměří či ujednání o deeskalaci by měly vzniknout současně. Zprávy ale hovořily o pokračujících jednáních a přibližování k dohodě, nikoli o již uzavřeném souběžném ujednání.
Bezprostřední překážkou zůstává pořadí kroků. Izrael chce ověřené odzbrojení Hamásu před stažením i před zahájením obnovy, zatímco Hamás a regionální zprostředkovatelé prosazují rámec, v němž by odzbrojení, stažení a obnova postupovaly společně a byly navzájem podmíněné.
Srpen přinesl větší diplomatický tlak na Izrael a otevřel nové komunikační kanály, samotný spor však nevyřešil. Plán další fáze příměří proto zůstával zablokovaný a vedle snah o jeho oživení pokračovaly také zprávy o násilí.