Rozsah ztrát u výrobců čipů ukázal, jak silně jsou některé asijské trhy navázány na globální investiční cyklus kolem umělé inteligence. V Japonsku se Nikkei 225 krátce po otevření burzy propadl téměř o 3 % a pod tlakem zůstaly technologické i polovodičové společnosti.
Pokles naznačovaly také futures na index Nasdaq 100. To signalizovalo, že oslabení technologických akcií spojených s AI nemuselo skončit předchozí seancí v USA.
Asijský pokles navázal na slabé obchodování ve Spojených státech. V úterý 18. srpna Nasdaq ztratil 1,33 % a širší index S&P 500 oslabil o 0,69 %. Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů krátce vystoupal na 5,3371 %, nejvýše od roku 2007. Cena ropy Brent mezitím uzavřela na 91,02 dolaru za barel, což byla nejvyšší závěrečná hodnota od 24. července.
Tato kombinace je pro růstové akcie obzvlášť nepříznivá. Vyšší výnosy zvyšují diskontní sazbu, kterou investoři používají při oceňování budoucích zisků. Zisky očekávané za několik let proto mají v dnešním ocenění nižší hodnotu. Nejcitelněji to dopadá na draze oceněné technologické firmy, jejichž valuace stojí na očekávání dlouhodobého růstu.
Růst výnosů zároveň vyvolal otázky ohledně financování rozsáhlých datových center a dalších projektů infrastruktury pro umělou inteligenci. Pokud náklady na úvěry zůstanou vysoké, investoři mohou požadovat přesvědčivější důkazy, že tyto výdaje přinesou odpovídající návratnost.
To pomáhá vysvětlit, proč se výprodej neomezil na několik jednotlivých výrobců čipů. Trh nereagoval pouze na jeden slabý obchodní den, ale znovu zvažoval, zda vysoké valuace polovodičových firem a rozsah investic do AI dokážou ospravedlnit očekávaný růst budoucích zisků.
Dražší ropa představovala další problém. Vyšší ceny energií mohou zesílit inflační tlaky a snížit důvěru investorů v rychlý pokles úrokových sazeb. V takovém prostředí byla nejistota ohledně dalšího postupu amerického Federálního rezervního systému — spolu s nedostatkem jasných výhledových signálů — pro riziková aktiva ještě významnější.
Obavy na ropném trhu souvisely také s patovou situací mezi USA a Íránem ohledně Hormuzského průlivu a s širším napětím na Blízkém východě. Jakákoli hrozba pro přepravu energie touto oblastí může zvýšit očekávání narušení dodávek, vyšší inflace a dražšího financování ve světě. Tyto obavy posílily defenzivní náladu na akciových trzích.
V širším tržním vyprávění se objevily také zprávy o údajném raketovém incidentu týkajícím se Spojených arabských emirátů. Dostupné podklady zde však tento konkrétní údaj nezávisle nepotvrzují. Za potvrzený faktor proto lze považovat obecnější geopolitické napětí a riziko narušení dodávek ropy, nikoli samotné tvrzení o incidentu.
Největší ztráty utrpěly trhy s vysokým podílem polovodičových a technologických firem napojených na AI. Jižní Korea proto výrazně zaostala za širším regionálním benchmarkem a podobný technologický tlak se projevil i v Japonsku.
Dostupné zprávy zároveň ukazují, že Indonésie a Hongkong patřily k relativním výjimkám. Pokles tedy nezasáhl všechny asijské akciové trhy stejnou měrou; nejvíce dopadl na technologicky a čipově orientované trhy severovýchodní Asie.
Hlavní závěr je zřejmý: tři síly se navzájem posílily — přehodnocení valuací polovodičů po výprodeji na Wall Street, růst výnosů amerických státních dluhopisů, který znevýhodňuje dlouhodobé růstové akcie, a vyšší ceny ropy spojené s geopolitickou nejistotou. Z korekce v čipovém sektoru se tak stal širší přesun investorů od rizika napříč asijskými akciemi.
Rozsah ztrát u výrobců čipů ukázal, jak silně jsou některé asijské trhy navázány na globální investiční cyklus kolem umělé inteligence. V Japonsku se Nikkei 225 krátce po otevření burzy propadl téměř o 3 % a pod tlakem zůstaly technologické i polovodičové společnosti.
Pokles naznačovaly také futures na index Nasdaq 100. To signalizovalo, že oslabení technologických akcií spojených s AI nemuselo skončit předchozí seancí v USA.
Asijský pokles navázal na slabé obchodování ve Spojených státech. V úterý 18. srpna Nasdaq ztratil 1,33 % a širší index S&P 500 oslabil o 0,69 %. Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů krátce vystoupal na 5,3371 %, nejvýše od roku 2007. Cena ropy Brent mezitím uzavřela na 91,02 dolaru za barel, což byla nejvyšší závěrečná hodnota od 24. července.
Tato kombinace je pro růstové akcie obzvlášť nepříznivá. Vyšší výnosy zvyšují diskontní sazbu, kterou investoři používají při oceňování budoucích zisků. Zisky očekávané za několik let proto mají v dnešním ocenění nižší hodnotu. Nejcitelněji to dopadá na draze oceněné technologické firmy, jejichž valuace stojí na očekávání dlouhodobého růstu.
Růst výnosů zároveň vyvolal otázky ohledně financování rozsáhlých datových center a dalších projektů infrastruktury pro umělou inteligenci. Pokud náklady na úvěry zůstanou vysoké, investoři mohou požadovat přesvědčivější důkazy, že tyto výdaje přinesou odpovídající návratnost.
To pomáhá vysvětlit, proč se výprodej neomezil na několik jednotlivých výrobců čipů. Trh nereagoval pouze na jeden slabý obchodní den, ale znovu zvažoval, zda vysoké valuace polovodičových firem a rozsah investic do AI dokážou ospravedlnit očekávaný růst budoucích zisků.
Dražší ropa představovala další problém. Vyšší ceny energií mohou zesílit inflační tlaky a snížit důvěru investorů v rychlý pokles úrokových sazeb. V takovém prostředí byla nejistota ohledně dalšího postupu amerického Federálního rezervního systému — spolu s nedostatkem jasných výhledových signálů — pro riziková aktiva ještě významnější.
Obavy na ropném trhu souvisely také s patovou situací mezi USA a Íránem ohledně Hormuzského průlivu a s širším napětím na Blízkém východě. Jakákoli hrozba pro přepravu energie touto oblastí může zvýšit očekávání narušení dodávek, vyšší inflace a dražšího financování ve světě. Tyto obavy posílily defenzivní náladu na akciových trzích.
V širším tržním vyprávění se objevily také zprávy o údajném raketovém incidentu týkajícím se Spojených arabských emirátů. Dostupné podklady zde však tento konkrétní údaj nezávisle nepotvrzují. Za potvrzený faktor proto lze považovat obecnější geopolitické napětí a riziko narušení dodávek ropy, nikoli samotné tvrzení o incidentu.
Největší ztráty utrpěly trhy s vysokým podílem polovodičových a technologických firem napojených na AI. Jižní Korea proto výrazně zaostala za širším regionálním benchmarkem a podobný technologický tlak se projevil i v Japonsku.
Dostupné zprávy zároveň ukazují, že Indonésie a Hongkong patřily k relativním výjimkám. Pokles tedy nezasáhl všechny asijské akciové trhy stejnou měrou; nejvíce dopadl na technologicky a čipově orientované trhy severovýchodní Asie.
Hlavní závěr je zřejmý: tři síly se navzájem posílily — přehodnocení valuací polovodičů po výprodeji na Wall Street, růst výnosů amerických státních dluhopisů, který znevýhodňuje dlouhodobé růstové akcie, a vyšší ceny ropy spojené s geopolitickou nejistotou. Z korekce v čipovém sektoru se tak stal širší přesun investorů od rizika napříč asijskými akciemi.