Eurostat: Bankrotů v EU přibylo, registrace nových firem klesly

Hlavní obrázek: více bankrotů, méně nových firem

Data Eurostatu za druhé čtvrtletí 2026 ukazují zhoršení podmínek pro přežití podniků v Evropské unii. Počet prohlášených bankrotů se oproti prvnímu čtvrtletí zvýšil o 5,7 % a dosáhl nejvyšší hodnoty od prvního čtvrtletí 2019. Registrace nových podniků naopak klesly o 0,5 %.

Vývoj kontrastuje s mírným růstem celkové ekonomiky: HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl mezikvartálně o 0,5 % v celé EU a o 0,4 % v eurozóně. Samotný růst produkce proto zjevně neznamenal stejně příznivé podmínky pro všechny podniky.

Která odvětví zakládala méně firem

Registrace nových podniků klesly v pěti z osmi sledovaných odvětví podnikatelské ekonomiky. Největší propad zaznamenal průmysl, kde se počet registrací snížil o 3,6 %. Následovaly ubytovací a stravovací služby s poklesem o 3,4 % a vzdělávání a sociální činnosti s poklesem o 3,2 %.

Ne všechna odvětví se však vyvíjela stejně:

• v sektoru informací a komunikace registrace vzrostly o 8,8 %;
• ve stavebnictví se zvýšily o 1,0 %;
• ve finančních službách zůstaly beze změny.

Eurostat zveřejňuje údaje za EU i eurozónu, avšak v podkladech dostupných pro tento přehled nejsou uvedeny přesné mezikvartální procentní změny registrací a bankrotů za eurozónu ve druhém čtvrtletí. Tyto hodnoty proto nelze spolehlivě doplnit.

Bankroty rostly hlavně ve vzdělávání a sociálních činnostech

Počet bankrotů se zvýšil v pěti z osmi sledovaných sektorů. Nejvýraznější nárůst, o 21,1 %, vykázaly vzdělávání a sociální činnosti. Do této široké skupiny patří mimo jiné vzdělávací, sociální, rodinné a pečovatelské služby.

Výsledek neznamená, že se dostal do problémů každý poskytovatel těchto služeb. Jde o mezičtvrtletní změnu na úrovni celého sektoru, nikoli o ukazatel ziskovosti nebo kvality služeb jednotlivých organizací. Přesto čísla naznačují zvýšený tlak na činnosti s vysokými personálními náklady, omezenými zdroji financování a malou možností přenést rostoucí náklady na klienty či odběratele.

Roli hraje i dražší a hůře dostupné financování

Výsledky přicházejí v době, kdy podniky čelí zpřísňování finančních podmínek. Průzkum Evropské centrální banky ukázal další zhoršení celkových podmínek financování, zejména u malých a středních podniků. Firmy zároveň hlásily vyšší úrokové sazby u bankovních úvěrů a omezenější přístup k financování.

Také banky v eurozóně ve druhém čtvrtletí mírně zpřísnily úvěrové standardy pro firemní půjčky a úvěrové linky. Čistý podíl bank, které podmínky zpřísnily, činil 7 %.

Vyšší náklady na úvěry a horší přístup k penězům mohou zhoršovat ziskovost i schopnost podniků zvládat výpadky příjmů. Tyto ukazatele proto představují pravděpodobný kanál, který může přispívat k růstu insolvencí. Samotná data Eurostatu o registracích a bankrotech však příčinnou souvislost mezi zpřísněným financováním a konkrétními bankroty neprokazují.

Které země zaznamenaly největší změny?

V dodaných podkladech nejsou uvedeny země s největším mezikvartálním růstem nebo poklesem bankrotů a registrací nových podniků. Nelze proto spolehlivě vyjmenovat konkrétní státy ani uvést jejich přesné hodnoty.

Celkový výsledek za EU tak nabízí především obraz širšího ochlazení podnikatelské aktivity: nových firem mírně ubývá, zatímco bankrotů přibývá. Rozdíly mezi odvětvími ale zůstávají výrazné a mírný růst HDP sám o sobě nezaručuje, že se finanční situace zlepšuje všem podnikům.