Šlo tak o vzájemnou diplomatickou odvetu. Japonsko už předtím předvolalo ruského velvyslance v Tokiu. Premiérka Sanae Takaichi prohlásila, že Putinova návštěva je „naprosto nepřijatelná“ a zraňuje city japonského obyvatelstva. Tokio zároveň zvažovalo další sankce proti Moskvě.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin předal Mutovi podle ruského ministerstva „rozhodný protest“. Zopakoval, že ruská svrchovanost a jurisdikce nad jižními Kurilskými ostrovy jsou neotřesitelné. Moskva tvrdí, že ostrovy připadly Rusku v důsledku druhé světové války a že jakékoli zpochybňování tohoto postoje je nepřijatelné.
Ruské varování se přitom neomezilo na územní spor. Moskva je spojila také s japonskými sankcemi proti Rusku a s politickou i materiální podporou Ukrajiny. Ruská strana uvedla, že si vyhrazuje právo přijmout odpovídající protiopatření, pokud bude Tokio pokračovat v kurzu, který Kreml označuje za nepřátelský. Ve zveřejněných zprávách však nebylo uvedeno žádné bezprostřední nové protiopatření.
Muto se předvolání nezúčastnil okamžitě. Ruští představitelé nejprve uvedli, že se možná nenachází v Moskvě, případně že je nemocný. Následně se objevily zprávy o dalším odkladu jeho účasti. Jednotlivé popisy se liší: jeden hovoří o dvoudenním zpoždění, jiný uvádí, že velvyslanec při první žádosti nebyl v Moskvě a později se odvolal na zdravotní potíže.
Muto nakonec na ruské ministerstvo zahraničí dorazil a prohlásil, že ruské straně vhodným způsobem vysvětlil stanovisko Tokia. Moskva však jeho opožděnou reakci prezentovala jako další známku toho, že Japonsko její postoj odmítá přijmout.
Tokio reagovalo jednoznačně. Premiérka Takaichi návštěvu označila za nepřijatelnou, zatímco ministr zahraničí Tošimicu Motegi podal důrazný protest a předvolal ruského velvyslance. Japonsko znovu uvedlo, že čtyři ostrovy — Iturup neboli Etorofu, Kunašir neboli Kunaširi, Šikotan a ostrovy Habomai — tvoří jeho Severní teritoria.
Japonsko po Putinově návštěvě také zvažovalo další sankce. Právě sankce a podpora Ukrajiny už patří mezi hlavní body ruské kritiky Tokia. Územní spor se proto stále hůře odděluje od širšího střetu kolem ruské války proti Ukrajině.
Spojené státy se postavily na stranu Japonska. Washington znovu potvrdil uznání japonské svrchovanosti nad Severními teritorii a uvedl, že jeho podpora Japonsku zůstává pevná.
Čtyři jižní ostrovy spravuje Rusko, ale nárokuje si je Japonsko. Sovětské jednotky je obsadily v posledních dnech druhé světové války a rozdílný výklad poválečného uspořádání zůstává dodnes základem sporu. Japonské ministerstvo zahraničí mezi Severní teritoria řadí Habomai, Šikotan, Kunaširi a Etorofu a tvrdí, že nejde o součást Kurilských ostrovů.
Neshoda zároveň brání uzavření formální mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem. Tokio považuje vyřešení statusu ostrovů za podmínku jejího uzavření. Návštěva ruského prezidenta má proto politickou váhu, i když sama o sobě nemění, kdo ostrovy fakticky spravuje.
Srpen tak ukázal, jak se starý územní spor propojil s mnohem širším zhoršením bilaterálních vztahů. Japonské sankce a podpora Ukrajiny zmenšily prostor pro jednání, zatímco Moskva veřejně signalizuje, že svou správu Iturupu považuje za uzavřenou věc. Tokio naopak dál zachází s ostrovem jako s otázkou vlastní svrchovanosti.
Stručně řečeno: Rusko předvolalo Akiru Muta proto, že Japonsko zpochybnilo legitimitu Putinovy návštěvy a tím i ruskou pravomoc nad Iturupem. Galuzin odpověděl tvrzením o „neotřesitelné“ ruské svrchovanosti a varováním před možnými protiopatřeními. Opožděná schůzka, protichůdné postoje Japonska a Spojených států, sankce i nedokončené poválečné uspořádání znovu vyostřily spor, který ani jedna strana nehodlá odložit.