Jak proběhla blesková krádež v sicilském muzeu MuMe

První zprávy hovořily nejméně o třech maskovaných vetřelcích, pozdější informace uváděly nejméně čtyři osoby. Někteří členové skupiny zřejmě zůstali venku. Pachatelé se dostali do výstavních sálů, poškodili nebo rozebrali ochranné prvky, vyjmuli obrazy a uprchli zhruba během dvou až pěti minut.

Není zatím zcela jasné, jak přesně zareagoval bezpečnostní systém. Podle prvních zpráv zloději obešli alarm i další ochranná opatření. Pozdější informace ale uváděly, že se alarm aktivoval a že incident zachytily bezpečnostní kamery. Strážní jej údajně vypnuli, aniž by okamžitě zkontrolovali sály nebo zavolali policii. Ředitelka muzea Marisa Mercurio uvedla, že alarmy i kamery fungovaly.

Která díla zmizela a co se našlo

Potvrzená pohřešovaná díla jsou:

• Tři z pěti dochovaných panelů polyptychu San Gregorio z roku 1473.
• Malý oboustranný obraz, na němž je z jedné strany Panna Maria s dítětem a z druhé Pietà neboli mrtvý Kristus.

Zloději nejprve odnesli všech pět dochovaných panelů polyptychu. Dvě desky pak nechali venku u muzea, když prchali, a ty byly následně nalezeny a zajištěny. Veřejně dostupné zprávy se neshodují na jejich přesných názvech. Nejspolehlivější je proto uvádět pouze to, že dvě desky polyptychu jsou zpět v držení úřadů, zatímco tři další panely a oboustranná destička zůstávají nezvěstné.

Krádež tak nezasáhla jen sbírku muzea. Oddělila podstatnou část historického oltářního celku od několika mála dochovaných panelů, které umožňují rekonstruovat jeho původní podobu.

Proč je ztráta větší než odhadovaná cena

Hodnota pohřešovaných děl byla v médiích a vyjádřeních úřadů odhadována až na 80 milionů eur, tedy přibližně 93 milionů dolarů. Jde však o předběžné částky: unikátní renesanční díla nelze porovnávat s běžným zbožím a jejich kulturní význam se nedá vyjádřit pouze tržní cenou.

Antonello da Messina se narodil právě v Messině a patří k nejvýznamnějším italským malířům 15. století. Jeho tvorba spojuje postupy italské renesance s detailními efekty spojovanými s nizozemskou olejomalbou.

Polyptych San Gregorio má pro město mimořádný význam. Byl totiž jediným dochovaným Antonellovým dílem, které zůstalo v jeho rodném městě. Jeho částečné odcizení proto znamená, že Messina přišla o klíčovou součást svého městského i sicilského kulturního dědictví.

Výjimečně vzácným dílem je také oboustranný obraz. Odcizené práce proto nejsou důležité jen pro Messinu, ale i pro badatele a muzea, která zkoumají vývoj renesančního malířství v Itálii a Evropě.

Proč policie prověřuje strážné a zaměstnance

Teorie, že mohlo jít o „vnitřní práci“, zůstává pouze jednou z vyšetřovacích verzí. Nejde o prokázaný závěr. Podezření vyvolala především rychlost nájezdu, zjevná znalost umístění děl, rozdílné popisy reakce bezpečnostního systému a tvrzení, že aktivovaný alarm byl vypnut.

Policie vyslechla čtyři strážné, kteří měli tu noc službu, a porovnává jejich výpovědi se záznamy kamer, protokoly alarmu a postupy při kontrole muzea. Vyšetřovatelé zjišťují, zda k rychlému provedení krádeže přispělo jednání personálu, selhání zabezpečení nebo nedostatečná reakce na poplach. Podle zpráv se očekává také disciplinární řízení se čtyřmi strážnými. To však samo o sobě neznamená jejich trestní odpovědnost.

Důležité je rozlišovat dvě věci: alarm a kamery mohly po technické stránce fungovat, zatímco lidská reakce na jejich upozornění mohla selhat. Vyšetřování má ukázat, která z těchto možností odpovídá důkazům.

Proč bude téměř nemožné obrazy legálně prodat

Pohřešovaná díla jsou snadno rozpoznatelná, dobře zdokumentovaná a spojená se slavným umělcem, konkrétním muzeem i medializovanou krádeží. Prodej prostřednictvím renomovaného obchodníka, aukční síně nebo legitimního sběratele by proto byl mimořádně riskantní a snadno odhalitelný.

To ale neznamená, že jsou díla v bezpečí. Ukradené umění lze ukrývat, převážet prostřednictvím nelegálních sítí nebo využít při pokusu o výkupné či vydírání. Obtížná prodejnost může zkomplikovat běžnou transakci, nevylučuje však existenci kriminálního trhu.

Krádež v širším kontextu italské kriminality kolem umění

Messinská krádež následovala krátce po významném úspěchu italských vyšetřovatelů. Dne 14. srpna oznámili karabiniéři nalezení obrazů Renoira, Cézanna a Matisse, které byly v březnu ukradeny z nadace Magnani Rocca nedaleko Parmy. V souvislosti s případem bylo zadrženo pět lidí. Šlo o Renoirův obraz Ryby, Cézannovo Zátiší s třešněmi a Matisseovu Odaliscu na terase.

Oba případy ukazují, jak zranitelná mohou muzea být vůči mimořádně rychlým nájezdům, ale také jak důležitou roli při pátrání po odcizených dílech hraje italská specializovaná policie pro ochranu kulturního dědictví. Parmanský případ nabízí důvod k opatrnému optimismu, neznamená však, že Antonellova díla byla nalezena.

O Antonella da Messinu se navíc v roce 2026 více mluvilo poté, co italský stát v únoru prostřednictvím aukční síně Sotheby’s koupil jeho panel Ecce Homo neboli Svatý Jeroným v kajícnosti za přibližně 14,9 milionu dolarů. Někteří komentátoři a místní představitelé naznačili, že nákup zvýšil pozornost veřejnosti k ceně Antonellovy tvorby. Neexistuje však důkaz, že by tato akvizice krádež v muzeu MuMe způsobila nebo přímo umožnila.

Co stále není jasné

Vyšetřovatelé musí ještě objasnit přesnou trasu, kterou pachatelé do muzea vstoupili, počet a úlohu jednotlivých členů skupiny, způsob reakce na bezpečnostní poplach a to, zda jim pomáhal někdo s interními znalostmi. Jisté zatím je, že z muzea v rodném městě malíře stále chybějí čtyři díla Antonella da Messiny, zatímco dvě další desky odnesené při stejném nájezdu se podařilo získat zpět.