Prakticky to znamená, že nižší soud nemohl jednoduše předpokládat, že závěr vlády má oporu v důkazech jen proto, že tyto důkazy nebyly patrné ve veřejné části spisu. Nyní musí relevantní utajované materiály přezkoumat neveřejně — v režimu in camera a ex parte — a znovu vyhodnotit tuto část označení.
DJI tvrdí, že ministerstvo obrany společnost označilo a později znovu označilo bez dostatečného upozornění, důkazů a vysvětlení. Podle firmy nálepka „čínské vojenské společnosti“ neprávem spojuje výrobce spotřebitelských a komerčních dronů s čínskou armádou a způsobila mu reputační i obchodní škody.
Podle argumentace DJI v soudním řízení mělo označení dopad také na přístup k zakázkám americké federální vlády a k některým formám federálního financování v energetice. Firma namítala, že vláda dostatečně neprokázala důvody zařazení ani jí neposkytla smysluplnou možnost reagovat.
Odvolací soud však všechny tyto námitky nepřijal. Potvrdil zamítnutí argumentu DJI týkajícího se práva na řádný proces a ponechal v platnosti i další části rozhodnutí nižšího soudu.
Bezprostřední dopad rozhodnutí je především procesní:
Pro uživatele dronů a firmy je důležité tento rozdíl nepřehlédnout: odvolací soud označil za problematický způsob přezkoumání jedné otázky týkající se důkazů, ale neprohlásil celé označení za neplatné.
DJI uvádí, že nikdy nevyráběla vojenské vybavení ani své drony nepropagovala pro bojové použití. Firma také tvrdí, že byla prvním výrobcem dronů, který veřejně odsoudil bojové využívání svých produktů a odrazoval od něj. Podle DJI její pravidla vojenské použití zakazují a společnost podnikla kroky k jejich prosazování i zpřísnění.
Tato vyjádření zapadají do širší obhajoby firmy, podle níž mají její produkty i podnikání civilní účel. Jde o stanovisko DJI; právní otázkou, kterou soudy řeší, je, zda ministerstvo obrany své označení řádně opřelo o důkazy a postupovalo v souladu s příslušným zákonným rámcem.
DJI je běžně označována za největšího výrobce dronů na světě. Její spotřebitelské a komerční systémy používají firmy, vlády, veřejné instituce, zemědělci, profesionálové i hobby uživatelé. Využití zahrnuje letecké snímkování, inspekce, veřejnou bezpečnost a zemědělství.
Díky tomuto širokému záběru má případ význam i mimo samotnou společnost. Omezení spojená se zařazením na seznam Pentagonu mohou ovlivnit vládní zakázky a pověst firmy. Organizace, které na jejím vybavení závisejí, proto budou muset sledovat další vývoj sporu.
Zvlášť významný je zemědělský segment. Podle jedné průmyslové analýzy je Severní Amerika největším regionálním trhem zemědělských dronů. Dostupné podklady ale neposkytují spolehlivé aktuální procento podílu DJI na americkém trhu komerčních nebo zemědělských dronů. Přesná tvrzení o tržním podílu je proto vhodné posuzovat opatrně.
DJI označila rozhodnutí odvolacího soudu za důležitou příležitost zvrátit podle svého názoru neopodstatněné označení. Soud skutečně našel problém v tom, že nižší soud vycházel při posuzování jedné otázky pouze z neutajovaných materiálů. DJI však neočistil, nenařídil její odstranění ze seznamu Pentagonu a nepřijal všechny argumenty společnosti.
Dalším krokem bude neveřejné přezkoumání utajovaných důkazů nižším soudem a nové posouzení, zda ministerstvo obrany dostatečně podložilo své tvrzení, že DJI přispívá k čínské obranné průmyslové základně. Do dokončení tohoto procesu označení zůstává v platnosti.