Skupiny lidí se podle dostupných zpráv shromažďovaly v kopcích poblíž hranice a snažily se postupovat směrem k Ceutě. Podle médií citujících mezinárodní zpravodajství policie některé skupiny rozehnala slzným plynem.
Úřady sledovaly také aktivitu na sociálních sítích. Maroko oznámilo zadržení několika lidí podezřelých z podněcování k hromadným neregulérním přechodům do Ceuty a Melilly poté, co se na internetu začaly šířit anonymní výzvy. Tato zadržení je třeba odlišovat od 111 lidí zadržených při pokusu dostat se k hranici nebo ji překročit. Dostupné zprávy neuvádějí, kolik z těchto 111 osob — pokud vůbec někdo — bylo podezřelých z organizování online kampaně.
Zdroje potvrzují rozsáhlé nasazení marockých a španělských bezpečnostních složek včetně vojenského personálu. Neumožňují však s jistotou určit přesnou operační úlohu dronů nebo vrtulníků, a tyto detaily proto nelze uvádět jako ověřený fakt.
Srpen přinesl tvrdý bezpečnostní zásah zhruba dva týdny po mimořádně rozsáhlém a smrtícím náporu na hranici. Španělský ministr vnitra uvedl, že mezi 30. a 31. červencem vstoupilo do Ceuty přibližně 72 000 lidí. Jiné zprávy pracovaly s odhady od zhruba 60 000 do 80 000 osob, což odráží rozdílné metody odhadu i data zveřejnění.
Sporný zůstává také počet obětí. Španělské oficiální údaje citované na začátku srpna uváděly 75 mrtvých na španělské straně a 11 v Maroku, zatímco humanitární organizace později hovořily o celkovém počtu přes 140 obětí. Vyšší odhad nebyl s dřívějšími oficiálními čísly sjednocen.
Mnoho lidí se do enklávy dostalo po moři nebo pěšky. Nápor překročil kapacitu místních přijímacích zařízení a po jeho odeznění v Ceutě podle zpráv zůstalo více než 1 000 nezletilých bez doprovodu, což dále zatížilo ubytovací kapacity a místní služby.
Odpověď závisí na datu i na úřadu, který odhad zveřejnil:
Čísla proto nelze prezentovat jako jediný ustálený počet. Vznikla v různých časech a na základě odlišných způsobů evidence. Pozdější zprávy přinesly i vyšší místní odhady, což podtrhuje nejistotu způsobenou přetíženými přijímacími centry a obtížným sledováním lidí, kteří hranici překročili nebo se vrátili.
Červencový nápor se rychle změnil v diplomatickou krizi. Španělští a představitelé Ceuty obvinili Maroko přinejmenším z toho, že hromadnému pohybu umožnilo — a podle některých tvrzení jej dokonce podporovalo. Událost označovali za prostředek nátlaku na Španělsko a za zpochybnění jeho územní integrity.
Marocká spolupráce při zabránění pokusu z 15. srpna snížila bezprostřední riziko dalšího hromadného vstupu, neodstranila však nedůvěru vzniklou během červencových událostí. Krize zároveň ukázala, jak silně je kontrola vnější hranice Ceuty závislá na spolupráci marockých úřadů na druhé straně.
Důsledky krize se neomezily na hranici Ceuty. Itálie dočasně znovu zavedla kontroly u některých cestujících přijíždějících ze Španělska. Jako důvod uvedla obavu, že lidé, kteří se dostali do Ceuty, budou pokračovat dále přes schengenský prostor. Protože Itálie a Španělsko nemají společnou pozemní hranici, opatření se v praxi týkalo především letecké a námořní dopravy.
Španělsko později zavedlo vzájemné, jednoměsíční kontroly cestujících přijíždějících z Itálie letecky nebo po moři. Spor upozornil na širší napětí v Schengenu: krize na jedné vnější hranici Evropské unie může přimět další členské státy k obnovení kontrol na vnitřních hranicích.
Dvaadvacet členských států EU vyzvalo ke koordinované evropské reakci a k lepší ochraně vnějších hranic Unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž vyzvala ke společnému postupu v oblasti bezpečnosti hranic.
Evropská komise vyslala do Ceuty odborníky na migraci, aby posoudili situaci přímo na místě a zjistili, jak by EU mohla španělským úřadům pomoci. Mise byla popsána jako vyhodnocení bezprostředních potřeb a možné podpory, nikoli jako konečné řešení politického sporu mezi Španělskem a Marokem.
Operace z 15. srpna zabránila opakování hromadného vstupu, kterého se obávaly marocké i španělské úřady. Jejím nejlépe potvrzeným výsledkem je zadržení nejméně 111 lidí poblíž Fnidequ, a to za rozsáhlé bezpečnostní mobilizace a po online výzvách k další hromadné akci.
Základní krizi však nevyřešila. Počet lidí, kteří v Ceutě zůstali, je stále sporný, stejně jako bilance obětí z července. Události dál ovlivňují vztahy mezi Španělskem a Marokem, evropskou migrační politiku i praktické fungování volného pohybu v schengenském prostoru.