Problém proto není jen v samotném požáru nebo poškození. Rafinerie potřebují specializované jednotky a komponenty, jejichž obstarání je kvůli sankcím a exportním omezením pomalejší. Krátkodobý výpadek se tak může protáhnout na měsíce.
Důsledky se už projevily u čerpacích stanic. V několika ruských regionech se vrátily fronty, ceny vzrostly a úřady zpřísnily prodej pohonných hmot. V polovině srpna zavedly nebo obnovily omezení nejméně v deseti regionech; nedostatek benzinu se podle svědků týkal také některých stanic v Moskevské oblasti.
Ruská vláda se snaží udržet domácí trh zásobený několika mimořádnými kroky:
Tato opatření mohou zmírnit lokální výpadky, sama o sobě však nenahradí ztracenou kapacitu rafinerií. Z Ruska se tak stává dovozce části paliv právě v době, kdy se jeho vlastní produkce a vývozní možnosti zmenšují.
Výpadky v Rusku se odehrávají na globálním trhu, který už čelí dalším otřesům. Konflikt s Íránem omezil pohyb ropy přes Hormuzský průliv a útoky poškodily rafinerie na Blízkém východě. Zároveň jsou zásoby benzinu a nafty poblíž víceletých minim a zemědělství vstupuje do období silné sezónní poptávky po naftě.
Podle Reuters vyřadily útoky související s válkami na Ukrajině a v Íránu v posledních měsících téměř devět procent světové rafinerské kapacity. Jde tedy především o nedostatek zpracovaných produktů, nikoli jednoduše o nedostatek surové ropy.
Napětí na trhu ilustruje takzvaný dieselový crack spread – rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy, který ukazuje, jak vzácná a výnosná je výroba nafty. 17. srpna dosáhl ve Spojených státech rekordních 102,20 dolaru za barel. Neznamená to, že cena nafty u čerpacích stanic vzrostla o 100 dolarů; ukazatel pouze zachycuje mimořádně vysokou prémii nafty vůči ropě.
Dostupné údaje potvrzují pokles dostupnosti ruských ropných produktů, omezení vývozní kapacity, dovoz z Indie a Běloruska i regionální příděly. Nepotvrzují však samy o sobě tvrzení o rekordně nízkém výkonu všech ruských rafinerií, přesně vyčísleném propadu prodeje benzinu v Petrohradu ani přímé příčinné souvislosti mezi nedostatkem paliv a poklesem popularity prezidenta Vladimira Putina.
Nedostatek může na ruské vedení vytvářet politický tlak, ale jeho dopad na veřejné mínění by vyžadoval nezávislé a metodicky spolehlivé průzkumy i samostatnou analýzu příčiny a následku.