Moldavské incidenty se odehrávají v době, kdy byly opakovaně hlášeny také průniky ruských dronů do vzdušného prostoru Rumunska a Polska. NATO je podle dostupných zpráv nepovažovalo za pouhé navigační chyby, ale za vážné a nebezpečné provokace. Severoatlantická rada zároveň uvedla, že za narušování vzdušného prostoru nese odpovědnost Rusko.
Do širší debaty o takzvané hybridní válce zapadá i případ z letiště Lipsko/Halle v Německu. Úřady tam našly dron s výbušným zařízením poblíž ukrajinských nákladních letadel a zahájily protiteroristické vyšetřování. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt incident označil za hybridní útok a za „novou úroveň nebezpečí“.
Přímé veřejně doložené spojení tohoto konkrétního případu s Ruskem však v dané fázi nebylo potvrzeno. Vyšetřovací hypotéza proto zůstávala podezřením, nikoli prokázaným faktem.
Moldavská prezidentka svůj postoj staví na tom, že jednotlivé narušení vzdušného prostoru nelze řešit pouze dodatečnou diplomatickou reakcí. Podle ní je třeba posílit Ukrajinu, evropskou protivzdušnou obranu i schopnost států v regionu rychle odhalovat a ničit drony.
Její závěr je tedy širší než otázka jednoho přeletu: pokud Ukrajina dokáže účinněji zastavovat ruské útoky, sníží se podle Sanduové i riziko, že jejich prostředky dopadnou nebo proniknou do vzdušného prostoru Moldavska, Rumunska či dalších evropských zemí.
Moldavské incidenty se odehrávají v době, kdy byly opakovaně hlášeny také průniky ruských dronů do vzdušného prostoru Rumunska a Polska. NATO je podle dostupných zpráv nepovažovalo za pouhé navigační chyby, ale za vážné a nebezpečné provokace. Severoatlantická rada zároveň uvedla, že za narušování vzdušného prostoru nese odpovědnost Rusko.
Do širší debaty o takzvané hybridní válce zapadá i případ z letiště Lipsko/Halle v Německu. Úřady tam našly dron s výbušným zařízením poblíž ukrajinských nákladních letadel a zahájily protiteroristické vyšetřování. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt incident označil za hybridní útok a za „novou úroveň nebezpečí“.
Přímé veřejně doložené spojení tohoto konkrétního případu s Ruskem však v dané fázi nebylo potvrzeno. Vyšetřovací hypotéza proto zůstávala podezřením, nikoli prokázaným faktem.
Moldavská prezidentka svůj postoj staví na tom, že jednotlivé narušení vzdušného prostoru nelze řešit pouze dodatečnou diplomatickou reakcí. Podle ní je třeba posílit Ukrajinu, evropskou protivzdušnou obranu i schopnost států v regionu rychle odhalovat a ničit drony.
Její závěr je tedy širší než otázka jednoho přeletu: pokud Ukrajina dokáže účinněji zastavovat ruské útoky, sníží se podle Sanduové i riziko, že jejich prostředky dopadnou nebo proniknou do vzdušného prostoru Moldavska, Rumunska či dalších evropských zemí.