Maia Sanduová: Trajektorie ukazují, že některé drony Rusko směruje do Moldavska záměrně

Co Maia Sanduová řekla

Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že některé drony mohou do moldavského vzdušného prostoru proniknout náhodou, zatímco jiné tam podle ní Rusko vysílá záměrně. Rozhodujícím vodítkem mají být jejich letové trajektorie. Sanduová zároveň řekla, že podobné případy byly zaznamenány také nad Rumunskem a Polskem.

Její hlavní pointa byla strategická: nejde pouze o sérii izolovaných incidentů, ale o bezpečnostní problém celého regionu, který vyvolává ruská válka proti Ukrajině. Moldavsko podle ní nemůže tuto hrozbu odstranit jen dalšími diplomatickými protesty.

Incident u Crocmazu a další průlety

Bezprostředním podnětem k jejím ostrým vyjádřením byl incident z 9. srpna. U obce Crocmaz na jihu Moldavska spadl a explodoval bezpilotní prostředek, který moldavské úřady předběžně popsaly jako dron-raketu. Trosky poškodily několik domácností a způsobily požár, nikdo však nebyl zraněn ani usmrcen.

Sanduová incident označila za přímý důsledek ruské války proti Ukrajině a varovala, že riziko pro obyvatele regionu je skutečné a roste.

Následovaly další narušení vzdušného prostoru. V noci z 10. na 11. srpna moldavská armáda zaznamenala objekt podobný dronu Geran-3, známému také jako Šáhed-238, který přiletěl ze směru ukrajinské Oděské oblasti, krátce proletěl nad Moldavskem a pokračoval zpět směrem na Ukrajinu.

Nejvýraznější případ se odehrál 16. srpna. Moldavské systémy zachytily neoprávněný letoun typu Šáhed, který se ve vzdušném prostoru země pohyboval přibližně 18 minut. Poté přeletěl do Rumunska, kde jej nad rumunským územím sestřelila španělská stíhačka F/A-18 nasazená v rámci aliančního dohledu nad vzdušným prostorem.

Proč podle ní nestačí diplomatická odveta

Moldavsko po předchozích incidentech využívalo diplomatické kanály. Po výbuchu u Crocmazu například odvolalo svého velvyslance v Moskvě na konzultace.

Sanduová však podle popsané logiky pochybuje, že by další protestní nóta nebo vyhoštění ruského velvyslance fyzicky zabránily odpálení nových dronů. Taková opatření mohou vyjádřit nesouhlas, sama o sobě ale nezmění schopnost Ruska útoky provádět ani jejich směr.

Za nejúčinnější odpověď proto považuje podporu Ukrajiny — vojenskou i politickou — tak, aby dokázala ruské útoky zastavovat u jejich zdroje. Současně podle ní musí Evropa posilovat vlastní protivzdušnou obranu a regionální bezpečnost.