Letecká válka Ruska a Ukrajiny se vyostřuje. Energetické údery zvyšují cenu pro civilisty

Letecká válka mezi Ruskem a Ukrajinou vstupuje do nové fáze. Nejde už jen o podporu pozemních operací nebo útoky na vojenské cíle. Obě strany se snaží oslabit ekonomickou odolnost protivníka, jeho energetiku, zásobovací řetězce i morálku obyvatelstva.

Pozemní fronta zůstává z velké části nehybná, zatímco ve vzduchu se bojuje stále intenzivněji a na větší vzdálenosti. Rusko před zimou zvyšuje tlak na ukrajinskou těžbu plynu a výrobu energie. Ukrajina naopak vysílá dálkové drony proti rafineriím, skladům a logistickým uzlům hluboko na ruském území.

Naftogaz čelí před zimou opakovaným úderům

Ukrajinská státní energetická skupina Naftogaz oznámila, že ruské síly během jediného týdne zaútočily na její zařízení 13krát. Od začátku roku 2026 se podle společnosti její objekty staly terčem téměř 300 útoků. Poslední údery vážně poškodily vybavení i výrobní kapacitu, zaměstnanci však při této sérii útoků zraněni nebyli.

Zasažena byla mimo jiné zařízení spojená s těžbou plynu a další energetická infrastruktura. Jejich poškození neznamená pouze riziko výpadků elektřiny. Může také omezit domácí produkci plynu, přerušit provoz a zvýšit náklady na opravy, náhradní dodávky i zajištění energie před topnou sezonou.

Ukrajinské úřady dlouhodobě mluví o snaze Ruska „zneužít zimu jako zbraň“. Zpráva Monitorovací mise OSN pro lidská práva zároveň popsala systematické a opakované útoky na energetickou infrastrukturu během zimy 2025–2026. Ty podle ní vedly k rozsáhlému narušení základních služeb.

Na energetických místech pracují lidé — a ti umírají

Samostatný ruský dronový útok způsobil požár v dole společnosti DTEK v Dněpropetrovské oblasti. Jeden zaměstnanec zemřel, další byl zraněn a infrastruktura dolu utrpěla značné škody.

Případ ukazuje, že energetická infrastruktura není jen abstraktní součástí válečné ekonomiky. V dolech, elektrárnách, plynových polích a distribučních uzlech pracují lidé i během trvajících útoků. Zásah proto může současně připravit obyvatele o živobytí, ohrozit zaměstnance a narušit dodávky nezbytné pro každodenní život.

Fronta stojí, vzdušná válka se zrychluje

Pozemní linie zůstává převážně stabilní, ale dálkové útoky jsou častější a zasahují širší geografický prostor. Podle analytiků citovaných CNN Ukrajina stále častěji míří na ruské rafinerie, ropné tankery, elektrické rozvodny a logistickou infrastrukturu. Útoky se týkají také vojensky významných míst na okupovaných územích.

Rusko mezitím kombinuje drony s balistickými raketami při úderech na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Obě strany tak útočí na podobné pilíře národní odolnosti: paliva, elektřinu, dodavatelské řetězce, průmyslovou výrobu a veřejnou důvěru.

To mění strategický obraz války. Skutečnost, že se fronta výrazně neposouvá, neznamená, že konflikt slábne. Těžiště tlaku se přesouvá do výrobních sítí, energetiky a měst — tedy do míst, kde dopady pociťují lidé stovky kilometrů od bojové linie.

Ukrajinské drony pronikají hluboko do Ruska

Ruské úřady uvedly, že během jedné noční operace sestřelily nebo zneškodnily 822 ukrajinských dronů. Jde o tvrzení ruské vlády, které nelze v plném rozsahu nezávisle ověřit. Více médií však útok popsalo jako jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků tohoto roku. Zasažen byl také sklad společnosti Wildberries.

Ukrajinská dronová kampaň se stále více zaměřuje na ruskou ekonomiku a logistiku. Sklad Wildberries v Jekatěrinburgu v pohoří Ural zasáhly podle místních úřadů a společnosti dálkové drony ve vzdálenosti více než 2 000 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice.

Wildberries je největší ruský internetový obchod, přibližně obdoba Amazonu. Ukrajina tvrdí, že některá jeho logistická centra mají význam pro vojenské zásobování. Analytici zároveň zaznamenali opakované útoky na distribuční síť společnosti.

Důsledky se neomezují na průmyslové areály. Ruští představitelé uvedli, že dronový útok na pláž v Gelendžiku zabil sedm lidí, včetně tří dětí, a dalších 40 osob zranil. Okolnosti incidentu i původní cíl útoku zůstaly podle dostupných zpráv sporné.

V Moskvě bylo také oznámeno odložení mezinárodního vojenského hudebního festivalu Spasskaja bašta až na rok 2027. Organizátoři uvedli „okolnosti, které nemohli ovlivnit“; zprávy rozhodnutí spojovaly se zvýšenou hrozbou dronových útoků v okolí ruské metropole.

Civilních obětí přibývá, přestože pozemní boje stagnují

Monitorovací mise OSN pro lidská práva ověřila na Ukrajině během července 2026 437 zabitých a 2 610 zraněných civilistů. Počet zabitých byl o 70 procent vyšší než v červenci 2025 a červencová bilance byla nejvyšší od května 2022.

Podle OSN byly v červenci hlavní příčinou civilních obětí dálkové rakety a drony. Uvedená čísla představují ověřené minimum, nikoli úplný součet všech obětí. Přesto jasně ukazují, že stagnující fronta neznamená bezpečnější válku pro civilní obyvatelstvo.

Útoky na energetiku a civilní škody se navíc překrývají. Zásah energetického provozu může přímo zabít nebo zranit zaměstnance, přerušit dodávky elektřiny a tepla a donutit obyvatele fungovat v nebezpečnějších podmínkách. Údery na průmyslové a logistické cíle v Rusku zároveň přenášejí část válečných dopadů do oblastí, které byly dříve méně vystavené přímým útokům.

Patriot bude rozhodovat o další fázi konfliktu

Ukrajinu výrazně omezuje nedostatek interceptorů pro americké systémy Patriot. Podle dostupných zpráv jde o jediný ukrajinský systém protivzdušné obrany schopný čelit některým pokročilým ruským balistickým raketám. Dostupnost těchto střel je proto zásadní pro ochranu měst.

Obrana má v tomto ohledu nerovnoměrný charakter. Proti dronům lze použít širší škálu prostředků, zatímco balistické rakety letí vysokou rychlostí a jejich zachycení je výrazně obtížnější. Pokud zásoby interceptorů klesnou, může Rusko využít mezery v ochraně ukrajinských měst, aniž by získalo jediný metr území na pozemní frontě.

Další vývoj války proto nebude záviset pouze na územních ziscích. Rozhodovat může také tempo výroby a nasazování dronů a raket, schopnost Ukrajiny doplňovat zásoby protiraketových interceptorů a rychlost, s jakou lze energetická zařízení a civilní centra opravit nebo ochránit. Válka se tak stále více měří nejen podle pohybu fronty, ale i podle toho, která strana dokáže déle odolávat útokům na své zázemí.