Čínský realitní trh se v červenci znovu nedokázal odrazit ode dna

Červencová data čínského Národního statistického úřadu (NBS) ukazují spíše na pokračující útlum než na skutečný obrat na realitním trhu. Meziroční pokles cen se sice nepatrně zmírnil, současně však rychleji klesaly prodeje, investice i nová výstavba. Slabší zůstala také spotřeba a průmyslová výroba.

Ceny nových domů zůstávají pod tlakem

Ceny nových domů v 70 sledovaných městech se v červenci snížily o 0,1 % oproti červnu. Meziročně byly nižší o 3,2 %, což představuje 37. nepřetržitý měsíc poklesu. Meziroční propad byl přesto o něco mírnější než v červnu, kdy dosáhl 3,3 %.

Zlepšení se zastavilo také ve velkých městech. Průměrné ceny nových domů v Pekingu, Šanghaji, Kantonu a Šen-čenu zůstaly oproti červnu beze změny. Tím skončilo jejich předchozí čtyřměsíční zlepšování. Růst cen nových domů zaznamenalo pouze 17 ze 70 měst, zatímco města druhé a třetí kategorie dál klesala.

Nejde přitom jen o statistiku cen. V období od ledna do července se ve srovnání s prvním pololetím zrychlil pokles prodejů nemovitostí, realitních investic i zahajované výstavby. To naznačuje, že kupující i developeři zůstávají opatrní.

Červencový vývoj tak zvrátil opatrný optimismus z června. Tehdy ceny nových domů v městech první kategorie vzrostly o 0,1 % a ceny starších nemovitostí o 0,3 %, přestože celková aktivita na realitním trhu už tehdy slábla.

Oslabuje i širší ekonomika

Útlum bydlení přichází v době, kdy čínská ekonomika ztrácí dynamiku i v dalších oblastech. Maloobchodní tržby v červenci meziročně vzrostly jen o 0,6 %, zatímco průmyslová výroba se zvýšila o 4,5 %. Její růst tak zpomalil z červnových 5,3 % a zaostal za očekáváním analytiků ve výši 4,8 %.

Část červencového oslabení mohou vysvětlovat extrémní výkyvy počasí a sezónní faktory. Dočasně také slábne účinek programů, které měly podpořit spotřebu. Za strukturální problém je však považována především dlouhodobě nízká domácí poptávka.

Výsledkem je ekonomika ve tvaru písmene „K“. Některé exportně orientované a výrobní segmenty zůstávají relativně odolné, zatímco spotřeba domácností, soukromé investice a bydlení zaostávají. Růst je tak více závislý na zahraniční poptávce než na samonosném oživení uvnitř země.

Stabilizace na okraji, nikoli široké oživení

Čínské úřady už přijaly řadu opatření, včetně uvolnění některých omezení pro nákup bydlení, levnějšího financování a veřejných příslibů stabilizovat realitní trh. Tato opatření zřejmě zpomalila část cenových poklesů, zatím však neobnovila důvěru kupujících ani nezastavila útlum klíčových aktivit v sektoru. Dostupná data proto podporují spíše závěr o částečné stabilizaci než o širokém oživení.

Tlak na další kroky navíc roste. Růst čínského HDP zpomalil ve druhém čtvrtletí meziročně na 4,3 % z 5,0 % v prvním čtvrtletí a zaostal za očekáváním.

Peking tak čelí obtížné volbě. Potřebuje podpořit domácí poptávku — zejména důvěru domácností a spotřebu — a současně řešit přebytek bytů i nedokončené projekty. Zároveň se musí vyhnout návratu k modelu, který by růst znovu opíral především o výstavbu financovanou dluhem. Slabá domácí poptávka navíc činí čínskou ekonomiku zranitelnější vůči rizikům v zahraničním obchodu.