Jemen se po letech křehkého klidu znovu přibližuje k velké válce

Jemen čelí nejvážnější hrozbě návratu k rozsáhlé válce od příměří zprostředkovaného OSN v dubnu 2022. Upozornil na to zvláštní vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg po sérii raketových a dronových útoků Húsíů, odvetných vojenských operacích a nových obavách o bezpečnost civilistů, přístavů i obchodní plavby.

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval všechny strany, aby okamžitě zmírnily napětí a zastavily kroky, které by mohly zemi vrátit do rozsáhlého konfliktu. Jemenští civilisté podle něj už za sebou mají roky války, vysídlení a humanitární krize — a právě oni by za další eskalaci zaplatili nejvyšší cenu.

Co se v Jemenu stalo v srpnu?

Poslední vlna násilí se odehrála na několika místech:

• Marib a Hadramút, 6. srpna: Húsíové zaútočili balistickými raketami a drony na vojenská zařízení vlády a další oblasti. Podle zpráv citovaných Security Council Report si útoky v obou provinciích vyžádaly nejméně 30 mrtvých a 15 zraněných vládních vojáků. V Maribu měly další údery na tábory pro vysídlené osoby a obytné čtvrti zabít dva lidi a dalších 14 zranit.
• Mochtá, 9.–10. srpna: Rakety a drony zasáhly město Mochtá na pobřeží Rudého moře, známé také jako al-Machá. Podle dostupných zpráv byly mezi oběťmi civilisté i vojáci a poškozena byla infrastruktura včetně přístavních zařízení.
• Civilisté a námořníci: Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že od 6. srpna bylo v útocích Húsíů v oblastech kontrolovaných vládou hlášeno nejméně 17 zabitých civilistů. OSN zároveň vyjádřila znepokojení nad útokem na obchodní loď u jižního pobřeží Jemenu, při němž podle zpráv zemřelo několik námořníků.

Jednotlivé údaje pocházejí z různých zpráv a vztahují se k odlišným incidentům, takže je nelze jednoduše sečíst do jednoho celkového počtu obětí. Společný obraz je ale zřejmý: boje si vyžádaly vojenské ztráty, stále více ohrožují civilisty a zasahují také přístavy a námořní dopravu.

Jak srpnové útoky narušily klid po příměří z roku 2022

Příměří zprostředkované OSN v dubnu 2022 výrazně omezilo rozsáhlé přeshraniční a frontové boje. Politický konflikt v Jemenu však nevyřešilo. Po skončení jeho formálního období proto země zůstala v dlouhodobém politickém a bezpečnostním patu namísto toho, aby dospěla ke konečné mírové dohodě.

Šlo tedy spíše o faktický klid než o skutečný mír. Taková situace může vydržet jen tehdy, pokud strany omezují vojenskou aktivitu a ponechávají otevřené komunikační kanály pro jednání. Útoky v Maribu, Hadramútu a Mochtá spolu s reakcí vládních sil a další mobilizací tuto křehkou rovnováhu narušily.

Grundberg novou aktivitu označil za nejvýraznější zesílení vojenských operací od příměří z roku 2022. Varoval, že Jemen nyní čelí většímu riziku obnovení rozsáhlého konfliktu než kdykoli od uzavření této dohody.

Jak reagovala OSN?

Grundberg vyzval strany, aby eskalaci zastavily a zachovaly možnost politického řešení. O situaci informoval také Radu bezpečnosti OSN, kde zopakoval, že zintenzivnění bojů na jemenských frontách může zemi znovu uvrhnout do rozsáhlé války.

Volker Türk se soustředil především na bezprostřední humanitární dopady. Požadoval zdrženlivost, zmírnění napětí a zastavení všech kroků, které ohrožují civilisty. OSN současně upozornila na nutnost chránit námořníky a obchodní lodě, protože násilí se rozšířilo z pozemních front také k přístavům a mezinárodním námořním trasám.

Tato vyjádření neznamenají, že v Jemenu už začala nová totální válka. Jde o diplomatické varování, že podmínky pro její vypuknutí se rychle zhoršují, zatímco politické řešení zůstává v nedohlednu.

Proč Rašád al-Alímí odmítl nové příměří

Rašád al-Alímí, předseda jemenské Prezidentské rady, odmítl návrat k dalšímu dočasnému příměří. Namísto něj požaduje trvalý a udržitelný mír založený na státu, který kontroluje zbraně i vlastní suverenitu. Húsíové by podle něj měli složit zbraně a vstoupit do politického procesu jako politické hnutí.

Jeho postoj odráží zásadní spor o další postup. Diplomacie OSN se snaží především okamžitě zastavit boje a vrátit strany k jednacímu stolu. Vláda uznávaná mezinárodním společenstvím však tvrdí, že další přestávka bez politického urovnání by Húsíům mohla umožnit zachovat nebo znovu vybudovat vojenské kapacity.

Deeskalaci tak komplikuje rozdílné chápání cíle: jedna strana volá po okamžitém zastavení bojů, zatímco vláda tvrdí, že samotné dočasné příměří k trvalému míru nestačí.

Proč konflikt ohrožuje i plavbu v Rudém moři

Eskalace přesahuje hranice Jemenu. Húsíové zaútočili na přístav u Rudého moře i na obchodní loď, což vyvolalo obavy OSN o civilní plavbu a světový obchod.

Další útoky na přístavy nebo obchodní plavidla by mohly zvýšit nejistotu na důležité námořní trase, přimět dopravce k odklonu, zdražit pojištění a narušit dodavatelské řetězce. Riziko proto nespočívá jen v místních škodách po jednotlivých úderech. Nejistota na moři může propojit jemenskou občanskou válku s širšími regionálními střety a činností mezinárodních námořních sil.

OSN už označila útoky na civilní lodě za nepřijatelné a upozornila na úmrtí námořníků. Rozšíření konfliktu by tak mohlo prohloubit nejen jemenskou humanitární krizi, ale také širší hospodářské a bezpečnostní problémy.

Co je nyní největším rizikem?

Jemen se zatím nevrátil k rozsáhlé válce z minulých let. Poslední útoky však oslabily praktická omezení, která po roce 2022 udržovala fronty relativně klidné. Úmrtí civilistů, útoky na vojenské pozice, poškození přístavní infrastruktury a násilí na moři se nyní navzájem posilují.

Türkovo varování je proto naléhavé, ale stále podmíněné: širší válce lze ještě zabránit, pokud všechny strany přestanou eskalovat. Grundbergův odhad zároveň ukazuje, jak vysoké jsou sázky. Politický pat po příměří z roku 2022 zanechal Jemen zranitelný vůči rychlému zhoršení situace a nejnovější boje představují dosud nejvážnější zkoušku křehkého klidu.