Jemen na hraně nové války: 181 operací, útoky na přístav Mokha a hrozba rozšíření konfliktu

Nejnovější eskalace v Jemenu už neprobíhá pouze na vnitrostátních frontových liniích. Boje zasáhly civilní oblasti, strategický přístav i mezinárodní lodní dopravu v okolí Rudého moře.

Dne 16. srpna jemenská armáda podporující mezinárodně uznávanou vládu oznámila, že během předchozích 24 hodin provedla 181 operací proti pozicím Húsíů. Podle mluvčího ministerstva obrany, plukovníka Majida al-Naziliho, byly použity drony, dělostřelectvo a raketomety. Armáda tvrdí, že zasáhla pozice Húsíů, sklady zbraní, vojenská vozidla a další místa využívaná k útokům. Oznámení hovoří také o desítkách zabitých či zraněných bojovníků Húsíů a o zničené technice v několika bojových sektorech. Tyto údaje pocházejí od vládní strany konfliktu a nebyly nezávisle ověřeny.

Co mělo 181 operací zasáhnout

Podle armádního vyjádření byly operace namířeny proti houthijským jednotkám, vojenské technice, skladům zbraní a palebným stanovištím na několika frontách. Kombinace dronů, dělostřelectva a raketometů naznačuje koordinovanou kampaň, nikoli jediný izolovaný úder.

Jemenská vláda už dříve oznámila vojenské akce na několika frontách po útocích Húsíů v provinciích Marib a Hadramaut. Plukovník al-Nazili tehdy uvedl, že cílem byly houthijské jednotky a vojenské vybavení podél několika úseků bojové linie.

Marib: rakety proti domům a táborům pro vysídlené

Eskalace se přiblížila také k civilnímu obyvatelstvu. Dne 7. srpna zasáhly balistické rakety a drony Húsíů tábory pro vysídlené osoby a obytné čtvrti v Maribu. Podle zpráv citujících místní úřady zemřeli dva lidé a dalších 14 bylo zraněno. Jemenská armáda následně oznámila protiútok na několika frontách.

Jiná média informovala o nejméně 12 dalších houthijských raketových útocích v provinciích Marib a Hadramaut. Ty následovaly po dřívějším útoku, při němž mělo podle vládních zdrojů zahynout nejméně 30 vojáků a 15 dalších mělo být zraněno. Jde o údaje stran konfliktu, které je nutné posuzovat s opatrností.

Marib je přitom významnou baštou vlády a zároveň místem, kde žije velké množství lidí vysídlených předchozími boji. Pokud budou útoky pokračovat, hrozí další civilní oběti a nové vysídlování obyvatelstva.

Přístav Mokha: více než 25 zásahů a zastavený provoz

Nejviditelnějším symbolem nové eskalace na západním pobřeží Jemenu se stal přístav Mokha, známý také jako al-Machá. Ředitel přístavu uvedl, že jej během několika dní zasáhlo více než 25 raket. Útoky si podle něj vyžádaly sedm obětí, způsobily odhadované škody kolem 16 milionů dolarů a poškodily přístavní infrastrukturu. Obchodní i námořní provoz byl následně pozastaven.

Údaje o počtu zraněných se rozcházejí. Jeden zdroj uvádí 35 zraněných, jiný 30 osob při posledním útoku. Z dostupných zpráv proto vyplývá rozmezí 30 až 35 zraněných, nikoli jeden spolehlivě potvrzený počet.

Húsíové tvrdí, že jejich cílem byli saúdští vojáci, sklady zbraní a vojenské vybavení v okolí Mokhy. Jemenská vláda jejich verzi odmítá a uvádí, že útoky zasáhly civilní a hospodářská zařízení včetně přístavu. Protože jde o protichůdná tvrzení z doby války, z dostupných zpráv nelze nezávisle potvrdit zamýšlený cíl ani celkový rozsah škod.

Význam Mokhy přesahuje místní bojiště. Přístav leží poblíž průlivu Báb al-Mandab, jižní brány Rudého moře a jedné z klíčových tras mezinárodní lodní dopravy. Jeho uzavření tak vyvolává obavy o jemenský obchod, přístup k moři i o možné narušení širšího dopravního koridoru.

Proč OSN varuje před návratem k rozsáhlé válce

Zvláštní vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg Radě bezpečnosti řekl, že země čelí nejvyššímu riziku návratu k rozsáhlému konfliktu od příměří zprostředkovaného OSN v roce 2022. V posledních dnech zesílila vojenská aktivita podél dříve zamrzlých front a útoky si vyžádaly vojenské i civilní oběti.

Grundberg zároveň varoval, že obnovené útoky Húsíů na obchodní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu mohou Jemen vtáhnout hlouběji do širšího regionálního konfliktu. Riziko podle něj nespočívá jen v samotném počtu úderů, ale v jejich souběhu: bojuje se na domácích frontách, útočí se na přístavní infrastrukturu a zároveň jsou ohroženy mezinárodní námořní trasy.

Příměří z roku 2022 sice omezilo rozsáhlé boje v celé zemi, politický konflikt však nevyřešilo. Současná eskalace proto může zvrátit křehké období relativního klidu, aniž by existovalo konečné politické řešení.

Námořní fronta a hrozba pro Saúdskou Arábii

Dne 20. července Húsíové oznámili to, co označili za námořní embargo neboli blokádu saúdské lodní dopravy. Jejich vojenský mluvčí uvedl, že jde o odvetu za údajnou saúdskou blokádu přístavů a letišť v oblastech Jemenu kontrolovaných Húsíi. Koaliční úřady vedené Saúdskou Arábií varovaly, že odpověď bude „důrazná“.

Húsíové později tvrdili, že balistickými raketami zaútočili na saúdský ropný tanker NCC GHAZAL, který měl porušit jejich zákaz plavby. Podle skupiny byl tanker donucen k ústupu. Námořní bezpečnostní zdroje potvrdily incident týkající se tankeru, neověřily však nezávisle všechny podrobnosti houthijského tvrzení.

Případné úplné uzavření průlivu Báb al-Mandab by podle analýzy citované agenturou Reuters mohlo ovlivnit zhruba 7 % světových dodávek ropy. Jde ovšem o odhad možného dopadu, nikoli o potvrzený současný výpadek dodávek.

Al-Alimi odmítá další dočasné příměří

Rašád al-Alimí, předseda jemenské Rady prezidentského vedení, prohlásil, že další houthijské akce nezůstanou bez odpovědi. Zároveň uvedl, že Húsíové už nebudou moci sami rozhodovat o tom, kdy Jemen vstoupí do války nebo z ní vystoupí.

Al-Alimí odmítl další krátkodobé příměří či jednoduchou dohodu o zastavení palby. Místo toho prosazuje „udržitelný mír“ založený na státním monopolu na zbraně a suverenitu. Húsíové by podle jeho návrhu měli složit zbraně, zapojit se do politického života a účastnit se voleb jako politické hnutí.

Tento postoj zmenšuje prostor pro rychlý návrat k modelu předchozího příměří. Zároveň odhaluje hlavní politický spor: zda může budoucí bezpečnostní uspořádání Jemenu zahrnovat samostatné ozbrojené hnutí Húsíů, nebo zda všechny zbraně musí být nakonec pod kontrolou státu.

Humanitární krize se dále prohlubuje

Nové boje vypukly v zemi, která už čelí mimořádně vážné humanitární situaci. Podle OSN se více než polovina obyvatel Jemenu potýká s akutním nedostatkem potravin a miliony lidí čelí mimořádné úrovni potravinové nejistoty.

Humanitární pomoc navíc omezuje nedostatek peněz. Koordinátor humanitární pomoci OSN Tom Fletcher uvedl, že výzva byla financována sotva z 20 procent. Kvůli tomu se krátí potravinové příděly, zavírají kliniky a mizí služby na ochranu ohrožených lidí.

Dostupné informace potvrzují rostoucí riziko hladu, vysídlování a horšího přístupu k pomoci, zejména pokud budou útoky dál narušovat provoz přístavů a život v oblastech poblíž fronty. Neznamená to však, že byl v celé zemi oficiálně vyhlášen hladomor. Bezprostřední obavou je, že další boje posunou zranitelné komunity z krizové situace k ještě závažnější potravinové nouzi.

Samostatný ekologický dopad v regionu

V širším regionálním konfliktu zároveň probíhalo čištění ropné skvrny u íránského ostrova Qešm v Hormuzském průlivu. Nešlo o únik ropy v Jemenu, incident však ilustruje, že konflikt spojený s Íránem má vedle vojenských a humanitárních dopadů také následky pro životní prostředí.

Co z toho vyplývá

Číslo, které nejvíce upoutalo pozornost, je 181 operací během 24 hodin. Oznámil je mluvčí jemenské armády, plukovník Majid al-Nazili. Podle armády byly při použití dronů, dělostřelectva a raketometů zasaženy pozice Húsíů, sklady, vozidla a další vojenské prostředky. Údaje o obětech a rozsahu zničení však zůstávají tvrzeními jedné strany bojiště.

Nebezpečnost současné eskalace spočívá především v jejím rozsahu. Zasaženy byly civilní oblasti v Maribu, přístav Mokha po více než 25 raketových útocích zastavil provoz a Húsíové přenesli konflikt také na saúdskou lodní dopravu. OSN varuje, že Jemen je nyní blíže návratu k rozsáhlé válce než kdykoli od příměří z roku 2022. Další boje by proto mohly prohloubit nejen jemenskou humanitární krizi, ale také nestabilitu v okolí Rudého moře.