Kdo bude v Šu’fatu provozovat školy a zdravotní péči? UNRWA a Jeruzalém se přou o budovy i pravomoci

Spor v uprchlickém táboře Šu’fat ve východním Jeruzalémě není jen otázkou vlastnictví několika budov. Jde také o právní status zařízení OSN a o to, kdo bude palestinským uprchlíkům zajišťovat vzdělávání, základní zdravotní péči a komunitní služby.

UNRWA, agentura OSN pro palestinské uprchlíky, tvrdí, že izraelští úředníci a bezpečnostní složky vstoupili do jejích prostor bez povolení a začali je přebírat. Jeruzalémský magistrát to odmítá a uvádí, že nemovitosti jsou v soukromém vlastnictví a UNRWA je užívala bez potřebného oprávnění či nájemního ujednání. Ve veřejně dostupném zpravodajství, které je k dispozici, nejsou ověřené listiny vlastnictví, nájemní smlouvy ani konečné soudní rozhodnutí, které by tyto protichůdné nároky vyřešily.

Co tvrdí obě strany

UNRWA: neoprávněný vstup do zařízení OSN

Podle UNRWA se spor týká školního areálu, zdravotního střediska a kanceláře komunitních služeb. Agentura tyto budovy považuje za svá zařízení a uvádí, že do nich v posledních dnech vstoupili pracovníci napojení na jeruzalémský magistrát v doprovodu izraelských bezpečnostních sil, a to bez souhlasu OSN. Z pohledu UNRWA proto nejde o běžný spor mezi pronajímatelem a nájemcem, ale o zásah do prostor, které agentura považuje za chráněné výsadami a imunitami OSN.

Problém má zároveň praktickou stránku. Šu’fat patřil mezi hlavní místa, odkud UNRWA ve východním Jeruzalémě poskytovala služby. Profil tábora uvádí tři školy a jedno zdravotní středisko mezi hlavními zařízeními agentury.

Jeruzalémský magistrát: soukromé budovy užívané bez oprávnění

Jeruzalémský magistrát popírá, že by budovy patřily UNRWA. Podle jeho stanoviska jsou v soukromém vlastnictví a agentura je užívala bez řádného povolení a souvisejících ujednání, včetně nájmu. Magistrát tak svou činnost popisuje jako řešení neoprávněného užívání soukromého majetku, nikoli jako zabavení prostor OSN.

Důležitá je však mezera v dostupných důkazech. Veřejné zprávy neobjasňují přesné vlastnické záznamy, podmínky případného nájmu, výši údajného dluhu na nájemném ani právní základ vstupu do budov. Tyto body je proto třeba chápat jako sporná tvrzení, nikoli jako ustálená fakta.

Kdo nahradí poskytované služby?

Konflikt se týká také budoucnosti služeb, které UNRWA dosud zajišťovala. Agentura varuje, že uzavírání a obsazování jejích zařízení ohrožuje zavedené školství pro děti uprchlíků, základní zdravotní péči a podporu místní komunity. Izraelská politika naopak počítá s nahrazením role UNRWA službami izraelských veřejných institucí a dalších organizací.

Samotné oznámení náhradních služeb však praktický problém neřeší. Nové školy, ordinace a další služby musí být pro obyvatele skutečně dostupné, navazovat na dosavadní péči a fungovat bez přerušení.

Jak Šu’fat zapadá do širší izraelské politiky vůči UNRWA

Izraelský parlament, Kneset, schválil v říjnu 2024 zákony směřující k ukončení činnosti UNRWA na území, které Izrael považuje za svou suverenitu, včetně východního Jeruzaléma, a k přerušení oficiálních kontaktů s agenturou. Novela přijatá 29. prosince 2025 omezení upřesnila a rozšířila, včetně ustanovení týkajících se činnosti UNRWA a vztahů s izraelskými úřady.

Opatření se neomezila jen na zákaz formálního provozu. Právní analýza novely popsala mechanismy, které se dotýkají výsad a imunit UNRWA i dodávek základních služeb, například vody a elektřiny. Podle zpráv založených na vyjádření agentury byly 27. a 28. ledna 2026 dodávky vody a elektřiny přerušeny také u zařízení napojených na UNRWA v Šu’fatu. Mezi zasaženými objekty byly školy, zdravotní středisko a další servisní místa.

K nejviditelnější eskalaci došlo v bývalém ústředí UNRWA ve čtvrti Šajch Džarráh. Izraelské úřady areál převzaly a 20. ledna 2026 v něm nechaly zbourat několik staveb. Krok odsoudili představitelé OSN i skupina zahraničních vlád, zatímco Izrael uvedl, že jeho zásah odůvodňují omezení uvalená na UNRWA.

V květnu 2026 schválila izraelská vláda plán vybudovat na místě bývalého ústředí obranný komplex. Podle oznámení má zahrnovat vojenské muzeum, náborové středisko a kancelář ministerstva obrany. Události v Šu’fatu, přerušování dodávek energií, uzavírací příkazy i přestavba areálu v Šajch Džarráhu tak ukazují, jak tato politika ovlivňuje nejen provoz UNRWA, ale také fyzická místa, odkud své služby poskytovala.

Humanitární dopady

Důsledky přesahují otázku vlastnictví budov. Uzavírání škol UNRWA ve východním Jeruzalémě narušilo vzdělávání palestinských dětí z uprchlických rodin. V dubnu 2025 agentura uvedla, že představitelé jeruzalémského magistrátu v doprovodu izraelských bezpečnostních sil vstoupili do šesti jejích škol ve východním Jeruzalémě a vydali příkazy k jejich uzavření s účinností po 30 dnech. Zprávy o Šu’fatu uvádějí, že tři školy UNRWA v táboře navštěvovalo přibližně 1 500 žáků, přesný počet zasažených konkrétním příkazem však závisí na jeho načasování a rozsahu.

Zasažena byla také zdravotní péče. Generální tajemník OSN odsoudil vstup izraelských úřadů do zdravotního střediska UNRWA v Jeruzalémě 12. ledna 2026 a jeho dočasné uzavření. Uvedl, že zařízení každý den obsluhovalo stovky palestinských uprchlíků a pro mnoho z nich představovalo jediný přístup k základní zdravotní péči.

K tomu se přidává širší krize dostupnosti pomoci na Západním břehu Jordánu. OSN uvedla, že humanitární práce je zpožďována a omezována sítí více než 900 fyzických překážek, včetně kontrolních stanovišť, bran a zátarasů. Podle údajů OCHA, které zveřejnila Al-Džazíra, bylo mezi 1. lednem 2025 a 30. červnem 2026 zaznamenáno 3 033 útoků osadníků.

Dopady se sčítají: děti přicházejí o nepřerušenou školní docházku, pacienti o známou místní péči a humanitární organizace musí pomoc doručovat v prostředí stále omezenějšího pohybu. Spor v Šu’fatu proto není pouze otázkou toho, kdo kontroluje několik budov. Kontrola těchto míst rozhoduje také o tom, zda zůstanou dostupné základní služby a kdo ponese odpovědnost za jejich případné nahrazení.