Bolsonarovi spojenci naopak tvrdí, že trestní stíhání bývalého prezidenta představuje politickou perzekuci. Ve Washingtonu se proti tomu argumentuje údajným zneužitím soudní moci a cenzurou.

Jakou roli měl de Moraes v případu Bolsonara?

Alexandre de Moraes vedl nebo významně ovlivňoval soudní řízení související s údajným pokusem Jaira Bolsonara zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2022. Bolsonaro byl následně v tomto případu odsouzen a uvězněn.

De Moraes se stal také výraznou postavou sporů o regulaci sociálních sítí. Americká administrativa mu například vytkla příkaz týkající se zablokování a demonetizace účtů na pravicové videoplatformě Rumble, přičemž Washington upozornil, že takový příkaz nemá ve Spojených státech právní účinky.

Jaké sankce USA už dříve uvalily?

Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) zařadil de Moraese 30. července 2025 na sankční seznam v rámci programu Global Magnitsky. Washington tehdy uvedl, že soudce povolil svévolné vazby před soudem a potlačoval svobodu projevu.

Praktickým důsledkem takového zařazení obvykle je zmrazení majetku a majetkových podílů podléhajících americké jurisdikci a zákaz, aby s označenou osobou obchodovaly americké osoby či subjekty.

Dne 22. září 2025 USA opatření rozšířily také na de Moraesovu manželku Viviane Barci de Moraesovou a rodinnou holdingovou společnost Lex Instituto de Estudos Jurídicos. Americká vláda je označila za součást jeho podpůrné sítě.

Proč byly sankce kontroverzní?

V Brazílii byly sankce široce vnímány jako mimořádný pokus Spojených států vyvíjet tlak na úřadujícího soudce Nejvyššího soudu nebo jej trestat za kroky učiněné v rámci brazilského právního systému. Kritici namítali, že nástroj určený k postihu porušování lidských práv byl použit k zasahování do soudního a politického sporu v jiné demokracii. Washington naopak trval na tom, že řeší zneužití soudní moci a omezování svobody projevu.

Dopad na vztahy mezi USA a Brazílií

Spor dále oslabil už tak napjatou diplomacii a zkomplikoval jednání o amerických obchodních opatřeních, včetně 50% cel na brazilské zboží. Analytici tehdy popisovali prostor pro politický i obchodní dialog jako mimořádně omezený, protože se současně řešila opatření proti Bolsonarovi a sankce proti de Moraesovi.

Proč byly sankce zrušeny?

OFAC 12. prosince 2025 odstranil ze sankčního seznamu Alexandru de Moraese i společnost Lex Institute. Dobové zprávy uváděly, že zrušeny byly také sankce proti jeho manželce.

Veřejné oznámení amerického ministerstva financí potvrzuje odstranění těchto položek, neposkytuje však podrobné vysvětlení. Z dostupných oficiálních podkladů proto nelze spolehlivě určit, proč ke zrušení sankcí došlo.

Co by znamenalo jejich obnovení?

Opětovné zavedení sankcí, které by mohlo zahrnovat zablokování majetku a omezení transakcí, by představovalo eskalaci, nikoli běžný právní krok.

Brasília by pravděpodobně zdůraznila, že brazilské soudy a trestní řízení jsou otázkou státní suverenity a nemají být předmětem amerického nátlaku. Nové sankce by proto mohly vést k úvahám o odvetných diplomatických či ekonomických opatřeních a spor by dále prohloubit.

Riziko by se přitom nemuselo omezit jen na politiku. Mohlo by propojit politickou odvetu s cly, nejistotou pro investory, vyššími náklady na dodržování finančních pravidel a narušením vzájemného obchodu. Konkrétní reakce Brazílie však zatím potvrzena není.

Bolsonarovi spojenci naopak tvrdí, že trestní stíhání bývalého prezidenta představuje politickou perzekuci. Ve Washingtonu se proti tomu argumentuje údajným zneužitím soudní moci a cenzurou.

Jakou roli měl de Moraes v případu Bolsonara?

Alexandre de Moraes vedl nebo významně ovlivňoval soudní řízení související s údajným pokusem Jaira Bolsonara zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2022. Bolsonaro byl následně v tomto případu odsouzen a uvězněn.

De Moraes se stal také výraznou postavou sporů o regulaci sociálních sítí. Americká administrativa mu například vytkla příkaz týkající se zablokování a demonetizace účtů na pravicové videoplatformě Rumble, přičemž Washington upozornil, že takový příkaz nemá ve Spojených státech právní účinky.

Jaké sankce USA už dříve uvalily?

Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) zařadil de Moraese 30. července 2025 na sankční seznam v rámci programu Global Magnitsky. Washington tehdy uvedl, že soudce povolil svévolné vazby před soudem a potlačoval svobodu projevu.

Praktickým důsledkem takového zařazení obvykle je zmrazení majetku a majetkových podílů podléhajících americké jurisdikci a zákaz, aby s označenou osobou obchodovaly americké osoby či subjekty.

Dne 22. září 2025 USA opatření rozšířily také na de Moraesovu manželku Viviane Barci de Moraesovou a rodinnou holdingovou společnost Lex Instituto de Estudos Jurídicos. Americká vláda je označila za součást jeho podpůrné sítě.

Proč byly sankce kontroverzní?

V Brazílii byly sankce široce vnímány jako mimořádný pokus Spojených států vyvíjet tlak na úřadujícího soudce Nejvyššího soudu nebo jej trestat za kroky učiněné v rámci brazilského právního systému. Kritici namítali, že nástroj určený k postihu porušování lidských práv byl použit k zasahování do soudního a politického sporu v jiné demokracii. Washington naopak trval na tom, že řeší zneužití soudní moci a omezování svobody projevu.

Dopad na vztahy mezi USA a Brazílií

Spor dále oslabil už tak napjatou diplomacii a zkomplikoval jednání o amerických obchodních opatřeních, včetně 50% cel na brazilské zboží. Analytici tehdy popisovali prostor pro politický i obchodní dialog jako mimořádně omezený, protože se současně řešila opatření proti Bolsonarovi a sankce proti de Moraesovi.

Proč byly sankce zrušeny?

OFAC 12. prosince 2025 odstranil ze sankčního seznamu Alexandru de Moraese i společnost Lex Institute. Dobové zprávy uváděly, že zrušeny byly také sankce proti jeho manželce.

Veřejné oznámení amerického ministerstva financí potvrzuje odstranění těchto položek, neposkytuje však podrobné vysvětlení. Z dostupných oficiálních podkladů proto nelze spolehlivě určit, proč ke zrušení sankcí došlo.

Co by znamenalo jejich obnovení?

Opětovné zavedení sankcí, které by mohlo zahrnovat zablokování majetku a omezení transakcí, by představovalo eskalaci, nikoli běžný právní krok.

Brasília by pravděpodobně zdůraznila, že brazilské soudy a trestní řízení jsou otázkou státní suverenity a nemají být předmětem amerického nátlaku. Nové sankce by proto mohly vést k úvahám o odvetných diplomatických či ekonomických opatřeních a spor by dále prohloubit.

Riziko by se přitom nemuselo omezit jen na politiku. Mohlo by propojit politickou odvetu s cly, nejistotou pro investory, vyššími náklady na dodržování finančních pravidel a narušením vzájemného obchodu. Konkrétní reakce Brazílie však zatím potvrzena není.