Jak Čína rozšiřuje používání jüanu v Africe

Libye a „pandí dluhopisy“: další krok, zatím bez uskutečněné emise

Libye se podle dohody s Čínou chce zapojit nejen do platební infrastruktury, ale také získat přístup k čínskému dluhopisovému trhu. V médiích se v této souvislosti hovoří o takzvaných pandích dluhopisech – dluhopisech denominovaných v jüanech, které vydávají zahraniční subjekty na čínském trhu.

Takový krok by Libyi mohl nabídnout další místo pro investování jüanových rezerv i možnost půjčovat si v čínské měně. Dostupné podklady ale nepotvrzují konkrétní emisní podmínky, objem ani dokončenou transakci. Je proto přesnější mluvit o záměru a plánované spolupráci než o již vydaných libyjských pandích dluhopisech.

Obchodní politika vytváří pro jüan více práce

Finanční infrastruktura má větší význam, když přes ni proudí dostatek obchodních transakcí. Čína proto současně rozšiřuje obchodní vazby s Afrikou.

• Od 1. května 2026 zrušila cla na dovoz z 53 afrických zemí. Zpráva americké Congressional Research Service uvádí, že bezcelní přístup byl v roce 2026 rozšířen na všechny africké země s výjimkou Eswatini, za stanovených podmínek.

• Obchod mezi Čínou a Afrikou podle čínských celních údajů v roce 2025 vzrostl téměř o 18 %. Congressional Research Service zároveň uvádí, že obchod Číny s Afrikou byl v roce 2025 čtyřnásobný oproti obchodu mezi USA a Afrikou.

Větší objem obchodu znamená více faktur, úhrad, úvěrů na provoz a devizových operací. Čím více se tyto transakce vypořádá v jüanech, tím více se čínská měna používá mimo Čínu. Bezcelní režim sám o sobě platby v jüanech nenařizuje, vytváří ale větší obchodní základnu pro jejich využití.

Jüan se dostává i do státních příjmů a dluhů

Čínská měna se v některých afrických zemích posouvá od obchodních plateb také do veřejných financí.

• Zambie začala přijímat jüany při placení daní a licenčních poplatků od čínských těžebních společností. Jde o důležitý posun: jüan se tím nepoužívá jen k nákupu zboží, ale také v kanálu státních příjmů.

• Keňa v roce 2025 převedla některé své závazky z čínských úvěrů z dolarů do jüanů. Podle dostupných zpráv tím ušetřila přibližně 215 milionů dolarů ročně.

• O podobné změně měny u části čínských úvěrů podle zpráv uvažují také Etiopie a Mosambik. V jejich případě jde o zvažované či připravované kroky, nikoli o potvrzené dokončené restrukturalizace v dostupných podkladech.

Převod úvěru do jüanů může snížit náklady na obsluhu dluhu, pokud jsou podmínky čínského financování výhodnější. Zároveň ale přesouvá kurzové riziko z dolaru na jüan a může zvýšit citlivost dlužníků na čínskou měnovou politiku a finanční podmínky.

Proč chce Peking jüan v Africe více používat?

Motivací není pouze rychlejší nebo levnější vypořádání. Čína se dlouhodobě snaží internacionalizovat jüan a vytvořit alternativní kanály k finanční infrastruktuře, v níž mají dominantní postavení dolar a západní korespondenční banky.

Africké vlády a firmy mohou získat:

• nižší náklady na převody a méně měnových konverzí,
• rychlejší vypořádání obchodu s čínskými partnery,
• financování lépe navázané na obchodní vztahy s Čínou,
• další možnost diverzifikovat měnové rezervy a dluhové závazky.

Čína na oplátku získává širší oběh vlastní měny, pevnější vazby mezi africkými bankami a čínskými finančními institucemi a menší závislost na dolarových platebních kanálech.

Cla sama africký obchodní deficit nevyřeší

Bezcelní přístup může podpořit africký vývoz do Číny, ale podle dostupných podkladů nelze tvrdit, že by sám odstranil strukturální obchodní nerovnováhu. Mnoho afrických ekonomik stále vyváží poměrně úzký okruh surovin a dováží čínské výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Dlouhodobé zlepšení by vyžadovalo rozšíření výrobních kapacit, zpracování surovin přímo v Africe, lepší logistiku, splnění čínských standardů, dostupnější financování a širší přístup afrických diverzifikovaných vývozů na čínský trh. Růst obchodu a rozšíření bezcelního režimu jsou doložené, dostupné zdroje však samy o sobě nekvantifikují celý strukturální deficit ani nepřinášejí konkrétní odhad analytika k jeho vývoji.

Výsledkem je zatím spíše postupná změna platebních zvyklostí než měnový převrat. CIPS, jüanové clearingové centrum, daňové platby a převody dluhů ale společně vytvářejí síť, která může v obchodu mezi Afrikou a Čínou zmenšit roli dolaru.