I těch několik sobotních plaveb proběhlo za mimořádných opatření. Mezi plavidly byl prázdný obří ropný tanker typu VLCC s vypnutým systémem AIS a indická velká loď přepravující plyn, která využila trasu podél íránského pobřeží. Vypnutý AIS znamená, že loď nevysílá svou polohu a její pohyb je pro běžné sledování obtížně dohledatelný.

Údaj o nulovém počtu průjezdů proto neznamená s absolutní jistotou, že průlivem neproplula žádná loď. Plavidla mohou systémy AIS vypínat nebo se v datech objevit se zpožděním. Ukazuje však, že viditelná obchodní doprava klesla na mimořádně nízkou úroveň. Bloomberg už dříve upozornil, že některé lodě proplouvaly „ve tmě“ a s vypnutými transpondéry.

Podobný trend byl patrný i po obnovení americké blokády íránských přístavů: denní počet průjezdů klesl a tankery s ropou ani lodě přepravující zkapalněný zemní plyn nebyly v některých dnech viditelně zaznamenány.

ADNOC hlásí útoky na vlastní plavidla

Emirátská státní ropná společnost ADNOC uvedla, že od začátku konfliktu bylo při průjezdu Hormuzským průlivem napadeno 15 jejích lodí raketami a drony. Ve třech případech k útoku došlo během jediného týdne. Jeden člen posádky zemřel a dalších 20 lidí bylo zraněno. Společnost uvedla, že útoky významně zasáhly její provoz.

Pro lodní společnosti to znamená nejen přímé ohrožení posádek a nákladu, ale také prudký růst nákladů na pojištění, bezpečnost a případné odklonění plavby. Pokud se riziko stane nepojistitelným, majitelé lodí mohou dát přednost čekání v přístavu před plavbou do oblasti konfliktu.

Jak reagovaly ceny ropy

Ropný trh na zprávy o útocích a výpadcích reagoval prudkým růstem. Dne 9. srpna cena severomořské ropy Brent vzrostla o téměř 5 % a uzavřela na 87,72 dolaru za barel. Americká ropa WTI zdražila přibližně o 5,1 % na 82,13 dolaru.

Později však ceny výrazněji nepokračovaly v růstu. Trh zřejmě už započítal část bezprostředního rizika a počítal s tím, že některé dodávky budou pokračovat – byť pomaleji, přes alternativní trasy nebo za použití méně transparentních postupů. To ale neznamená, že nebezpečí dalšího cenového skoku zmizelo. Dlouhodobější uzavření průlivu nebo rozšíření útoků by mohlo ropu znovu výrazně zdražit.

Proč je Hormuzský průliv tak důležitý

Průlivem v minulosti procházela přibližně pětina světového námořního obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem. Jeho dlouhodobé uzavření by proto omezilo vývoz producentů z Perského zálivu a zkomplikovalo dodávky LNG.

Dopady by se neomezily jen na ceny ropy. Vyšší přepravní a pojistné náklady by se mohly promítnout do cen paliv, elektřiny, dopravy, potravin i průmyslových výrobků. Krátký výpadek lze částečně zvládnout pomocí zásob a přesměrování části nákladu. Dlouhá blokáda by se ale mohla změnit v širší inflační a hospodářský šok.

Co bude rozhodovat dál

Klíčová je délka přerušení dopravy. Pokud se jednání mezi Washingtonem a Teheránem obnoví a lodě získají věrohodné bezpečnostní záruky, může se provoz postupně vracet. Každý další útok však zvyšuje obavy posádek, majitelů i pojišťoven a snižuje ochotu riskovat průjezd.

Nejistota proto nezávisí pouze na tom, kolik lodí průlivem propluje dnes. Rozhodující bude, zda jde o krátkodobé zpomalení, nebo o trvalejší blokádu jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa.

I těch několik sobotních plaveb proběhlo za mimořádných opatření. Mezi plavidly byl prázdný obří ropný tanker typu VLCC s vypnutým systémem AIS a indická velká loď přepravující plyn, která využila trasu podél íránského pobřeží. Vypnutý AIS znamená, že loď nevysílá svou polohu a její pohyb je pro běžné sledování obtížně dohledatelný.

Údaj o nulovém počtu průjezdů proto neznamená s absolutní jistotou, že průlivem neproplula žádná loď. Plavidla mohou systémy AIS vypínat nebo se v datech objevit se zpožděním. Ukazuje však, že viditelná obchodní doprava klesla na mimořádně nízkou úroveň. Bloomberg už dříve upozornil, že některé lodě proplouvaly „ve tmě“ a s vypnutými transpondéry.

Podobný trend byl patrný i po obnovení americké blokády íránských přístavů: denní počet průjezdů klesl a tankery s ropou ani lodě přepravující zkapalněný zemní plyn nebyly v některých dnech viditelně zaznamenány.

ADNOC hlásí útoky na vlastní plavidla

Emirátská státní ropná společnost ADNOC uvedla, že od začátku konfliktu bylo při průjezdu Hormuzským průlivem napadeno 15 jejích lodí raketami a drony. Ve třech případech k útoku došlo během jediného týdne. Jeden člen posádky zemřel a dalších 20 lidí bylo zraněno. Společnost uvedla, že útoky významně zasáhly její provoz.

Pro lodní společnosti to znamená nejen přímé ohrožení posádek a nákladu, ale také prudký růst nákladů na pojištění, bezpečnost a případné odklonění plavby. Pokud se riziko stane nepojistitelným, majitelé lodí mohou dát přednost čekání v přístavu před plavbou do oblasti konfliktu.

Jak reagovaly ceny ropy

Ropný trh na zprávy o útocích a výpadcích reagoval prudkým růstem. Dne 9. srpna cena severomořské ropy Brent vzrostla o téměř 5 % a uzavřela na 87,72 dolaru za barel. Americká ropa WTI zdražila přibližně o 5,1 % na 82,13 dolaru.

Později však ceny výrazněji nepokračovaly v růstu. Trh zřejmě už započítal část bezprostředního rizika a počítal s tím, že některé dodávky budou pokračovat – byť pomaleji, přes alternativní trasy nebo za použití méně transparentních postupů. To ale neznamená, že nebezpečí dalšího cenového skoku zmizelo. Dlouhodobější uzavření průlivu nebo rozšíření útoků by mohlo ropu znovu výrazně zdražit.

Proč je Hormuzský průliv tak důležitý

Průlivem v minulosti procházela přibližně pětina světového námořního obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem. Jeho dlouhodobé uzavření by proto omezilo vývoz producentů z Perského zálivu a zkomplikovalo dodávky LNG.

Dopady by se neomezily jen na ceny ropy. Vyšší přepravní a pojistné náklady by se mohly promítnout do cen paliv, elektřiny, dopravy, potravin i průmyslových výrobků. Krátký výpadek lze částečně zvládnout pomocí zásob a přesměrování části nákladu. Dlouhá blokáda by se ale mohla změnit v širší inflační a hospodářský šok.

Co bude rozhodovat dál

Klíčová je délka přerušení dopravy. Pokud se jednání mezi Washingtonem a Teheránem obnoví a lodě získají věrohodné bezpečnostní záruky, může se provoz postupně vracet. Každý další útok však zvyšuje obavy posádek, majitelů i pojišťoven a snižuje ochotu riskovat průjezd.

Nejistota proto nezávisí pouze na tom, kolik lodí průlivem propluje dnes. Rozhodující bude, zda jde o krátkodobé zpomalení, nebo o trvalejší blokádu jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa.