Íránský „protiinfiltrační“ zákon může kriminalizovat kontakty se zahraničními médii

Íránský parlament 16. srpna schválil obecný rámec 19článkového návrhu zákona označovaného jako protiinfiltrační nebo jako zákon proti zahraničnímu vlivu. Návrh by kriminalizoval některé kontakty se zahraničními médii a organizacemi, reguloval akademickou i ekonomickou spolupráci a rozšířil pravomoci státu při vyšetřování aktivit spojovaných se zahraničními zpravodajskými službami.

Návrh zatím nevstoupil v platnost. Parlament schválil pouze jeho obecné principy; podrobná ustanovení nebyla všechna zveřejněna ani jednotlivě schválena. Před případným nabytím účinnosti jej musí přezkoumat také Rada dohlížitelů, íránský orgán posuzující soulad zákonů s ústavou a islámským právem.

Na co návrh míří

Nejvýraznější část se týká médií, která íránské úřady označují za „nepřátelská“. Podle zveřejněných informací jde například o americká a izraelská média a o organizace financované některou z těchto zemí. Rozhovory, účast v diskusích a další komunikace s těmito médii by byly podle návrhu zakázány.

Návrh má podle dostupných zpráv zasahovat také do širšího okruhu zahraničních vztahů, mimo jiné do kontaktů s:

• cizími médii;
• ambasádami;
• zahraničními univerzitami a výzkumnými ústavy;
• zahraničními organizacemi a institucemi;
• subjekty působícími v ekonomické, kulturní nebo občanské sféře.

Mezi další popisovaná omezení patří zasílání informací, fotografií nebo videí do zahraničí, přijímání stipendií od neschválených zahraničních vlád či univerzit a vědecká spolupráce se zahraničními univerzitami, ústavy nebo organizacemi bez souhlasu íránského ministerstva zpravodajských služeb.

Protože úplné znění návrhu nebylo zveřejněno, je třeba tyto body chápat jako popis uváděných ustanovení návrhu, nikoli jako definitivní podobu platného zákona.

Jaké tresty se uvádějí

Za některé činnosti související s médii, včetně rozhovorů s nepřátelskými médii a zasílání fotografií nebo videí, se podle dostupných zpráv počítá s trestem od šesti měsíců do dvou let vězení. Stejné rozpětí bylo uváděno také u vědecké spolupráce se zahraničními institucemi bez požadovaného schválení.

Dalšími možnými důsledky jsou profesní omezení, finanční sankce a opatření týkající se majetku. Jejich rozsah i praktické použití však bude záviset na konečném znění.

Některé zprávy uvádějí, že závažné případy by mohly projednávat revoluční soudy a že v určitých situacích by mohly padnout tresty až 30 let vězení. Dostupné zdroje ale jasně neupřesňují, kterého konkrétního trestného činu by se tato horní hranice týkala. Nelze ji proto chápat jako automatický trest za rozhovor nebo běžný akademický kontakt.

Co by to znamenalo pro komunikaci se zahraničím

Návrh rozlišuje mezi různými typy zahraničních médií. Kontakt s médii označenými za nepřátelská by byl podle zveřejněných informací zakázán, zatímco rozhovory s jinými zahraničními médii by mohly vyžadovat oznámení ministerstvu zpravodajských služeb nebo jeho souhlas.

To by mohlo vystavit trestnímu riziku novináře, výzkumníky, analytiky, odborníky i další zdroje, kteří se věnují běžnému mezinárodnímu zpravodajství nebo veřejné debatě. Návrh by také mohl podporovat autocenzuru, protože hranice mezi „nepřátelskými“ médii a zahraničním vlivem by určovaly íránské úřady. Jde o možný dopad popisovaných omezení, nikoli o potvrzený výsledek.

Dopad na univerzity, stipendia a ekonomickou spolupráci

Návrh se netýká pouze novinářů. Zahraniční stipendia, pozvánky na konference, výzkumná partnerství a vědecká spolupráce by podle dostupných informací mohly být podmíněny vládním souhlasem nebo spoluprací s institucemi považovanými za schválené.

Zprávy popisují také omezení ekonomických aktivit a kontaktů se zahraničními subjekty bez povolení. Pokud bude návrh přijat v této podobě, může zvýšit právní nejistotu při běžné mezinárodní spolupráci univerzit, firem, kulturních sdružení i organizací občanské společnosti.

Zahraniční vliv jako širší bezpečnostní kategorie

Návrh je odůvodňován snahou zabránit infiltraci zahraničních zpravodajských služeb, vlád a institucí. Jeho význam proto přesahuje klasicky vymezenou špionáž: podle popisovaných ustanovení by úřady mohly prověřovat vztahy, sdílení informací i návrhy, které označí za ovlivněné zahraničními aktéry.

Některé zprávy zmiňují také možnost vysokých trestů za návrhy nebo aktivity údajně formované zahraničními zpravodajskými službami, včetně trestu až 30 let vězení. Dostupné informace však neposkytují dostatek podrobností k tomu, jak by byla tato ustanovení vykládána a uplatňována.

Jakou roli mají revoluční soudy a Rada dohlížitelů

Revoluční soudy: Podle některých zpráv by tyto soudy mohly projednávat vybraná závažná obvinění podle navrhovaného rámce. V souvislosti s nimi se uvádí i možnost trestů až 30 let vězení, přesný okruh skutků, na které by se tato maximální sazba vztahovala, však není z dostupných podkladů jasný.

Rada dohlížitelů: Hlasování v parlamentu představuje pouze jednu fázi legislativního procesu. Rada dohlížitelů musí návrh posoudit z hlediska souladu s íránskou ústavou a islámským právem. Může jej schválit, nebo vrátit k úpravám, takže konečný rozsah i výše sankcí se ještě mohou změnit.

Součást širšího zpřísňování v letech 2025 a 2026

Návrh přichází po dřívější legislativě z roku 2025, která měla zpřísnit tresty za údajnou špionáž a spolupráci se Spojenými státy, Izraelem a dalšími subjekty označovanými za nepřátelské. Zprávy o této oddělené legislativě popisovaly přísné tresty za některé formy údajné spolupráce, včetně možnosti trestu smrti.

Oba kroky společně ukazují posun od úzce vymezených trestných činů spojených se špionáží k širší regulaci předávání informací, rozhovorů pro zahraniční média, akademických vazeb, stipendií a spolupráce se zahraničními organizacemi. Protiinfiltrační návrh však v této chvíli zůstává pouze návrhem a jeho skutečný právní dopad bude záviset na znění schváleném parlamentem a Radou dohlížitelů.