Vlna veder v Evropě může EU stát 180 miliard eur. Kde udeřila nejtvrději?

Léto 2026 přineslo Evropě kombinovaný klimatický a hospodářský šok. Dlouhé vlny veder a nedostatek srážek zasáhly pracovní produktivitu, úrodu, říční dopravu, průmyslové dodavatelské řetězce i výrobu elektřiny. Přibyly také náklady na energie a tisíce úmrtí souvisejících s horkem.

Částky uvedené v tomto článku jsou odhady, nikoli konečné účetní uzávěrky škod. Přesto naznačují, že dopady extrémního počasí mohou pohltit velkou část, případně téměř celý očekávaný hospodářský růst EU v roce 2026 .

180 miliard eur: odhad, který může vymazat růst EU

Dva výrazné odhady ukazují rozsah problému. Francouzská ministryně životního prostředí Monique Barbutová s odvoláním na propočty francouzského statistického úřadu INSEE uvedla, že přímé i nepřímé náklady letních vln veder mohou ve Francii dosáhnout 10 až 15 miliard eur . To je výrazně více než škody způsobené suchem v roce 2022, které činily 5,6 miliardy eur. Letošní vedra podle ministryně trvala déle, byla intenzivnější, přinesla rozsáhlejší požáry a výraznější propad zemědělské produkce .

V celoevropském měřítku nizozemská banka Triodos odhadla, že narušení způsobené horkem může ubrat zhruba 1 % HDP Evropské unie, což odpovídá přibližně 180 miliardám eur . Podle analýzy zveřejněné v srpnu 2026 připadá největší část škod na nižší pracovní produktivitu, která by sama mohla snížit HDP o 0,6 procentního bodu. Zemědělská produkce by mohla klesnout o 3 až 7 % .

Největší z velkých členských států by podle scénáře utrpěla Francie. Ta by mohla přijít o 1,4 procentního bodu růstu, což by její ekonomiku posunulo do očekávaného poklesu o 0,6 % . Odhad Triodosu není oficiálním součtem škod Evropské unie, média včetně Reuters a Politico jej však citovala jako ukazatel možného hospodářského rozsahu letošní krize . Samostatná analýza think-tanku Verdant odhadla ztrátu britské ekonomiky způsobenou vedry od května nejméně na 4,4 miliardy liber .

Řeky vyschly a doprava narazila na limity

Rýn, Dunaj, Loira i Pád dosáhly v srpnu rekordně nízkých nebo téměř rekordních hladin, uvádí evropský program Copernicus pro pozorování Země . Následky se rychle přenesly do logistiky a těžkého průmyslu.

U německého Kaubu, klíčového měřicího a přepravního místa na Rýně, hladina klesla pod 25 centimetrů, nejníže za téměř 150 let. Nákladní lodě proto mohly nakládat jen přibližně pětinu běžného objemu . Německý výrobce oceli Thyssenkrupp následně omezil výrobu surového železa v závodě v Duisburgu, protože nízká hladina Rýna zkomplikovala dodávky surovin .

Část nákladu se přesunula na železnici, což zvýšilo přepravní náklady a prodloužilo dodávky uhlí, rud a dalších průmyslových vstupů .

Na Dunaji byla situace ještě vyhrocenější. U maďarského Pakse naměřili 31. července hladinu minus 123 centimetrů, hluboko pod předchozím rekordem minus 98 centimetrů z roku 2018 . Lodě nemohly plout plně naložené a zdlouhavé čekání narušilo obchodní trasy ze Slovenska a Maďarska do Rumunska a Bulharska .

Když je v řece málo vody, ohrožuje to i jadernou energetiku

Sucho odhalilo slabé místo evropské energetiky: jaderné elektrárny potřebují k chlazení vodu z řek. Pokud je vody málo a zároveň je příliš teplá, elektrárny musejí omezit výkon, aby splnily bezpečnostní podmínky.

Nejvýraznějším případem se stala maďarská elektrárna Paks, která běžně vyrábí téměř polovinu elektřiny v zemi. Premiér Péter Magyar 30. července varoval, že zařízení by mohlo být poprvé za 44 let zcela odstaveno . Na začátku srpna elektrárna s výkonem 2 000 megawattů fungovala jen na něco málo přes 10 % kapacity a v provozu zůstala jediná z osmi turbín . Magyar situaci označil za kritickou .

Po dočasném zvýšení hladiny Dunaje se výkon do poloviny srpna obnovil na 25 %. Krize však ukázala, jak citlivá může být jaderná energetika na podmínky v oteplujícím se klimatu .

Rumunská státní společnost Nuclearelectrica začátkem srpna kvůli rekordně nízké hladině Dunaje odpojila od sítě svůj poslední fungující reaktor. I pro Rumunsko šlo o první takový případ . Ve Francii, kde jaderná energie zajišťuje přibližně dvě třetiny výroby elektřiny, musely některé elektrárny rovněž omezit výkon, protože řeky neposkytovaly dostatek chladicí vody . Celkem více než šest jaderných reaktorů v Evropě výrobu buď zastavilo, nebo omezilo kvůli problémům s chlazením .

Energie zdražuje, plyn nahrazuje výpadky

Ceny zemního plynu byly zvýšené už kvůli širšímu energetickému šoku spojenému s válkou s Íránem. Výpadky způsobené suchem na ně ale přidaly další tlak . Omezená výroba z vodních a jaderných zdrojů zvýšila potřebu elektřiny z plynových elektráren, čímž se energetický systém stal zranitelnějším vůči vysokým cenám i rizikům v zásobování .

Maďarsko kvůli propadu výroby elektřiny způsobenému suchem a nízkými průtoky řek vyhlásilo na celý srpen celostátní stav pohotovosti . Vlády tak musely přijímat mimořádná opatření, aby udržely dodávky energie v chodu .

Zemědělství čelilo vedru, suchu i požárům

Vysoké teploty, omezení odběru vody, vysychající půda a škody po požárech snížily výnosy plodin i produktivitu chovu hospodářských zvířat. Společné výzkumné středisko Evropské komise uvedlo, že sucho se v červenci a srpnu dále zhoršovalo, což přispělo k rekordně nízkým hladinám hlavních evropských řek a k mimořádně rozsáhlým požárům .

Podle odhadu nezávislé organizace Energy and Climate Intelligence Unit mohla samotná červnová vlna veder snížit hodnotu evropské obilné sklizně přibližně o 2 miliardy eur. Francie a Maďarsko měly tvořit téměř tři čtvrtiny odhadovaných ztrát . V celé Evropě se očekával výpadek zhruba 9 milionů tun obilí . Zemědělci pracovali s jedněmi z nejsušších půdních podmínek v historii měření a řada států zavedla mimořádná omezení spotřeby vody. V mnoha částech jižní Anglie například platil zákaz používání zahradních hadic .

Lidské zdraví: více než 10 000 úmrtí během jediné vlny

Lidská cena byla vysoká. Oficiální data sítě EuroMOMO, podporované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a Světovou zdravotnickou organizací, zaznamenala během vlny veder na konci června více než 10 000 úmrtí nad běžný počet. Více než 9 000 z nich připadalo na lidi starší 65 let . Ve Francii bylo za stejné období hlášeno nejméně 5 764 nadúmrtí .

V dalších týdnech začaly národní statistiky celkový počet zvyšovat. Německo uvedlo 11 900 úmrtí souvisejících s horkem do konce července, Francie více než 5 700 a Španělsko 3 001 k 30. červnu . Kompilace evropských obětí na Wikipedii uvádí přibližně 30 891 nadúmrtí, tento údaj je však založen na souhrnu různých zdrojů. Metody připisování úmrtí horku se liší a statistiky se zveřejňují se zpožděním, takže konečný počet zatím není ustálený . Světová zdravotnická organizace zároveň varovala, že pokračující vlny veder mohou přinést další smrtící týdny .

Akcie rostly, jako by se nic nedělo

Navzdory rozsáhlým hospodářským škodám evropské akciové trhy ve stejném období dosahovaly rekordních hodnot. Analytici tento rozpor popsali jako určitý druh „popírání“ klimatického rizika .

„Výsledková sezona byla tak silná a největší obavou z hlediska inflace je situace v Íránu, že globální oteplování je skutečně až druhořadé,“ řekl agentuře AFP Florian Ielpo, šéf makroekonomického výzkumu švýcarské banky Lombard Odier .

Akciové indexy odrážejí očekávané budoucí zisky firem, úrokové sazby, složení jednotlivých sektorů a globální tok kapitálu. Nejsou proto úplným měřítkem dlouhodobého fyzického klimatického rizika . Investoři mohou sledovat okamžité hospodářské výsledky a energetická či geopolitická témata, zatímco opakované škody na infrastruktuře, potravinové produkci, práci a pojišťovnách zůstávají v cenách akcií podhodnocené .

Některé finanční trhy však už riziko začínají zohledňovat. Objem obchodů s evropskými futures na počasí vzrostl v roce 2026 téměř o 30 %, zatímco celkový objem obchodů s produkty navázanými na počasí se téměř nezměnil .

Sucho už není jen problém zemědělců

Léto 2026 ukázalo, že sucho není pouze zemědělským rizikem. Stává se omezením pro dopravu, průmyslovou výrobu, spolehlivost elektřiny, veřejné zdraví i celkový hospodářský růst .

Závislost jaderných elektráren na průtoku řek, křehkost dodavatelských tras podél Rýna a přímý dopad horka na pracovní výkon ukazují novou realitu evropské ekonomiky. Klimatická změna už není vzdálenou hrozbou pro příští generace. Náklady se objevují v letošních rozpočtech, výrobních plánech i statistikách úmrtnosti — a jejich konečný účet se teprve dopočítává .