Evropa v plamenech veder: ztráty 43 miliard eur, pojištěno jen 500 milionů. Proč 99 % škod zůstává nepojištěno?

Vlny veder, které v roce 2026 sužují Evropu, nejsou jen klimatickou krizí – jsou to také krize pojišťovnictví v přímém přenosu. Podle odhadů agentury Moody's způsobila loňská vedra Evropě ztrátu ekonomického výkonu ve výši zhruba 43 miliard eur. Pojišťovny však na pojistném plnění vyplatily jen asi 500 milionů eur . To je míra pokrytí něco málo přes 1 %. Jinými slovy, ze sta eur škody pokryje pojištění sotva jedno euro. Firmy tak nesou téměř celou finanční zátěž samy a tato propast se rozevírá rychleji, než se pojišťovny stíhají přizpůsobit.

Proč vedra unikají z pojistných sítí

Kořen problému je strukturální. Extrémní vedra málokdy způsobí fyzické škody na majetku – nepadají střechy, nestoupá voda. Klasické pojistky pro přerušení provozu a pojištění majetku jsou postaveny na posouzení a odškodnění fyzické škody. A vedra prostě nezanechávají „poškozený majetek“, který by standardní pojistky vyžadovaly . To vytváří systematické vyloučení ve většině běžného krytí.

Problém se netýká jen vedra. V celé Evropské unii bylo v posledních desetiletích pojištěno jen asi 25 % všech ztrát způsobených přírodními katastrofami . U klimatických rizik, jako jsou vedra, je toto číslo často mnohem nižší – v některých zemích pod 5 % . Klimatická pojistná mezera, kterou Evropská centrální banka definuje jako nepojištěnou část ekonomických ztrát, se podle očekávání bude dále rozšiřovat, protože rizika rostou rychleji, než se pojišťovací produkty stíhají přizpůsobit .

43 miliard dnes, 126 miliard zítra

Vědci z Mannheimské univerzity ve spolupráci s ekonomy Evropské centrální banky zjistili, že extrémní počasí stálo Evropu v roce 2025 celkem 43 miliard eur. Jejich projekce ukazují, že ztráty by do roku 2029 mohly vzrůst na 126 miliard eur – tedy téměř ztrojnásobení během pěti let . Společnost Swiss Re podobně varuje, že Evropě hrozí „chronické“ riziko veder, které sníží zemědělskou produktivitu, zatíží vodní a energetické systémy, poškodí infrastrukturu a sníží produktivitu práce . Ekonomové varují, že vlny veder se stávají strukturálním makroekonomickým rizikem, nejen sezónní anomálií .

Další data podtrhují rozsah problému: v letech 1980 až 2024 způsobily extrémy počasí a klimatu v EU škody odhadované na 822 miliard eur, z toho více než 208 miliard eur připadá na období 2021–2024. Přesto bylo soukromě pojištěno méně než 20 % všech ztrát .

Pohostinství na frontové linii

Evropa právě prožívá pátou vlnu veder v roce 2026 a žádný sektor neilustruje pojistnou mezeru lépe než pohostinství .

V jižní Evropě tradiční večerní doba venkovního stolování – lukrativní čas od 18 do 19 hodin – „prakticky zmizela“, protože zákazníci zůstávají uvnitř s klimatizací . V italské Padově zaznamenalo pokles tržeb o zhruba 20 % více než 80 % restaurací . Průzkum mezi zhruba 600 podniky v pohostinství napříč Evropou, který provedla národní obchodní asociace, potvrdil, že mnozí zaznamenávají pokles obratu, který nedokážou nahradit .

Protože se jedná o výpadek příjmů kvůli změně chování, nikoli o fyzickou škodu, standardní pojistky pro přerušení provozu nereagují. Firmy tak „absorbují ztráty, které tradiční pojištění nebylo navrženo krýt“ .

Dopady se neomezují jen na pohostinství. Extrémní vedra snižují produktivitu práce – zejména nad hranicí 30 °C, kde výkon na hodinu klesá přibližně o 1,30 USD (v paritě kupní síly), což je asi 3 % průměrného hodinového výkonu . Vedra zatěžují vodní a energetické systémy, poškozují dopravní infrastrukturu a snižují zemědělskou produkci .

Jaké existují alternativy? Nástup parametrického pojištění

Když tradiční pojištění selhává, objevuje se paramatrické pojištění jako nejpraktičtější alternativa.

Jak to funguje: Parametrické pojištění vyplácí plnění automaticky, když je splněna předem stanovená spouštěcí podmínka (např. teplota nad X °C po Y po sobě jdoucích dní), a to bez ohledu na to, zda došlo k fyzické škodě. Vzhledem k tomu, že není potřeba likvidace pojistné události, jsou výplaty rychlé – často do několika dní .

Rostoucí obliba: Pojišťovny včetně Munich Re a Marsh aktivně nabízejí paramatrické produkty na ochranu před vedry pro venkovní akce, cestovní ruch, pohostinství a zemědělství . Světové ekonomické fórum zdůraznilo paramatrické spouštěče jako klíčový nástroj pro odolnost vůči extrémním vedrům a doporučilo je pro „budování finanční odolnosti vůči narušením souvisejícím s extrémními vedry“ . Munich Re ve svých paramatrických řešeních pro počasí konkrétně uvádí, že „příjmy z venkovních akcí, cestovního ruchu a pohostinství jsou vysoce závislé na příznivém počasí“, a proto jsou paramatrické nástroje nezbytné pro ochranu příjmů .

Proč se hodí do mezery: Vedro je měřitelné, kontinuální riziko, které nezanechává žádný poškozený majetek – proto je strukturálně vhodné pro paramatrické krytí. Specializovaný poskytovatel TriggerParametric to vysvětluje jednoduše: „Vedro je rostoucí, měřitelné riziko, které nezanechává poškozený majetek, a proto stojí mimo většinu běžného krytí. Parametrické pojištění z něj pomocí teplotního indexu dělá rychlou a jistou ochranu“ .

Širší kontext politiky

Evropští regulátoři bijí na poplach. EIOPA, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, označila ochrannou mezeru za „alarmující“ a varovala, že „evropští občané a firmy jsou podpojištěni proti povodním, lesním požárům a větrným bouřím“ – a také vedrům . Společné výzkumné centrum Evropské komise zkoumá možnost zavedení evropského systému pro řízení rizik přírodních katastrof, konkrétní kroky jsou však stále ve fázi příprav .

Závěr

Vlny veder v Evropě v roce 2026 ukázaly jednu krutou pravdu: model pojišťovnictví pro krytí extrémního počasí je v případě veder rozbitý. Při ztrátách ve výši 43 miliard eur a vyplacených pouhých 500 milionech není ochranná mezera žádnou teorií – je to přímá finanční rána pro firmy, vlády i komunity. Parametrické pojištění nabízí cestu vpřed, která odpovídá povaze rizika: objektivní, rychlá a navržená pro oteplující se svět, kde vedra, nejen povodně nebo požáry, představují chronickou ekonomickou hrozbu.