Čínské elektromobily přebírají vládu nad trhy v Jižní Koreji a Argentině

Jižní Korea

Čínské elektromobily ovládly v první polovině roku 2026 úctyhodných 35–40 % trhu s elektromobily v Jižní Koreji. Zásluhu na tom mají agresivní obchody s flotilovými zákazníky a rychle rostoucí maloobchodní síť. Trh ale v červenci 2026 zasáhla náhlá změna dotační politiky a prudce rostoucí závislost na čínských autodílech, což vytváří strukturální zranitelnost.

Flotilové obchody a maloobchodní expanze

• Flotilová strategie: Největší jihokorejský provozovatel carsharingu plánuje do konce roku 2026 rozšířit svůj vozový park čínských elektromobilů z původních zhruba 200 na přibližně 1 100 vozů. Následuje tak osvědčenou taktiku, kterou čínské značky úspěšně používají i na jiných trzích .
• Růst maloobchodu: Čínské značky včetně BYD (vstup na trh v lednu 2025) a Zeekr budují dealerské sítě a přímo konkurují domácím gigantům Hyundai-Kia nižší cenou a moderní technologií. BYD se rychle stal čtvrtou největší dováženou značkou v zemi .
• Faktor Tesla: Z celkového počtu čínských elektromobilů prodaných v 1. polovině roku 2026 připadá 51 853 kusů na model Tesla Model Y vyrobený v Šanghaji. I bez započtení Tesly ale čínské značky získaly významný podíl .

Získaný podíl na trhu

• 1. polovina 2026: Bylo registrováno 69 513 čínských elektromobilů, což je meziroční nárůst o 178,7 %. Jejich podíl na nových registracích elektromobilů stoupl na 35 % (z 26,8 % v 1. polovině 2025) .
• Jedna zpráva s mírně odlišnou metodikou (zahrnující i některá užitková vozidla) uvádí podíl dokonce přes 40 % .
• Celý rok 2025: Prodáno 74 728 čínských elektromobilů, tržní podíl 33,9 % .
• Král dovozu: Vozidla vyrobená v Číně (spalovací i elektrická) získala v 1. polovině roku 2026 podíl 41,2 % na celém jihokorejském trhu s dováženými vozy, čímž poprvé předstihla Německo .
• To je strmý vzestup z pouhých 4,7 % v roce 2022 .

Strukturální rizika závislosti na čínském dovozu

• Dotační propast: V červenci 2026 Jižní Korea zpřísnila pravidla pro dotace na elektromobily, čímž dočasně vyloučila nové modely BYD a Zeekr z pobídek. Jedná se o přímou reakci státu na prudký nárůst dovozů .
• Závislost na dílech: Dovoz čínských autodílů dosáhl v 1. polovině roku 2026 rekordu 1,439 miliardy dolarů, což zvyšuje závislost a poškozuje domácí dodavatele .
• Rozšiřování strategického vlivu: Čínské automobilky se již neomezují jen na prodej vozidel, ale pronikají do strategických investic a klíčových dodavatelských řetězců, čímž prohlubují to, co analytici nazývají „korejským čínským dilematem“ .
• Tlak na domácí průmysl: Předseda KAMA (Korea Automobile & Mobility Association) varoval, že pokud Jižní Korea nenabídne pobídky pro výrobu srovnatelné s Čínou, Indií nebo USA, může o vedoucí pozici v oblasti elektromobility zcela přijít . Podíl domácích značek na trhu elektromobilů již klesl ze 75 % na 57,2 % .
• Geopolitické riziko: Centrální banka Jižní Koreje upozornila, že vozidla vyrobená v Číně nyní tvoří největší podíl na dovozu aut, čímž předstihla Německo, a tato koncentrace představuje riziko v případě obchodního napětí .

---

Argentina

Čínské elektromobily během necelých dvou let proměnily argentinský trh od nuly v dominantní sílu. Umožnila to politika prezidenta Milieie, který zrušil dovozní cla na elektromobily. To však vedlo ke kolapsu místní výroby a vytvořilo akutní riziko strukturální závislosti.

Maloobchodní expanze a flotilové obchody

• Bezcelní vstup: Mileiova vláda zrušila dovozní cla na elektromobily a hybridy a pro rok 2026 povolila bezcelní dovoz až 50 000 kusů. Cílem bylo zkrotit inflaci a otevřít dosud chráněný trh .
• Rychlý nástup BYD: Společnost BYD zahájila prodej v Argentině koncem roku 2025 a během prvního roku se vyšvihla mezi 10 nejprodávanějších automobilek v druhém největším jihoamerickém trhu .
• Masové dodávky: V lednu 2026 vyložila první specializovaná čínská loď s elektromobily v přístavu Zárate více než 5 800 elektrických a hybridních vozidel, což byl v Argentině bezprecedentní objem .
• Dovoz čínských elektromobilů dosáhl v roce 2026 pětiletého maxima, což vedlo k výraznému poklesu cen .

Získaný podíl na trhu

• Kolaps místní výroby: Podíl lokálně vyráběných nových aut prodaných v Argentině klesl z 65 % v prvních pěti měsících roku 2023 na pouhých 34 % ve stejném období roku 2026 .
• Nárůst dovozu: Podíl aut dovezených z mimo jihoamerického regionu stoupl na 25 %, přičemž Čína je nejrychleji rostoucím zdrojem .
• Čína se stala třetím největším zdrojem dovážených aut do Argentiny a tento trend v roce 2026 dále zrychluje .
• Přesná čísla za podíl pouze elektromobilů zatím nebyla zveřejněna, ale celkové vytlačování domácí výroby je dramatické.

Strukturální rizika závislosti na čínském dovozu

• Riziko deindustrializace: Místní výrobní základna se rychle smršťuje – z 65% domácího podílu v roce 2023 na 34 % v roce 2026 – což ohrožuje pracovní místa, dodavatelské řetězce a průmyslové kapacity .
• Vratnost politiky: Bezcelní kvóta je vládním nařízením, nikoli závaznou smlouvou. Celá tržní struktura je proto zranitelná vůči jedinému politickému rozhodnutí budoucí administrativy.
• Geopolitické tření: Předvolební proamerická a protičíňská rétorika prezidenta Milieie ustoupila pragmatickému přijetí čínských elektromobilů, což vytváří napětí s Washingtonem. Američtí představitelé tlačí na Buenos Aires, aby omezilo ekonomické vazby s Pekingem .
• Asymetrická závislost: Akademická analýza ukazuje, že argentinský model reprodukuje „asymetrické závislosti a extraktivistickou logiku“ ve svém ekonomickém vztahu s Čínou, a to i při sledování cílů v oblasti energetické transformace .
• Obavy o kybernetickou bezpečnost a data: Propojená čínská elektrická vozidla vyvolávají potenciální rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti a suverenity dat, kterými se dovážející demokracie teprve začínají zabývat .