Krize v Gaze: Netanjahu odmítá Trumpův plán, jednání pokračují na více frontách

Diplomatické dění kolem Gazy je v posledních dnech mimořádně intenzivní. Následuje přehled klíčových událostí na základě dostupných informací.

Cesta Chalíla al-Hajji do Káhiry

Šéf politického byra Hamásu Chalíl al-Hajja se chystá do Káhiry na jednání s egyptskými představiteli. Půjde o jeho první návštěvu Egypta od převzetí vedení hnutí na konci července . Cesta je naplánována na 16. srpna 2026 a předchází plánované regionální návštěvě amerického vyslance Jareda Kushnera . Al-Hajja se má setkat s šéfem egyptské rozvědky Hassanem Rašadem a diskutovat o upevnění příměří v Gaze . Součástí delegace jsou i další vysoce postavení členové Hamásu, jako Záher Džabárín, Hussám Badrán a Ghází Hamad .

Blížící se cesta Jareda Kushnera do regionu

Americký prezident Donald Trump vysílá do oblasti svého zetě a zvláštního vyslance Jareda Kushnera, který by měl příští týden jednat v Izraeli a Egyptě o Gaze . Podle deníku Axios by to byla Kushnerova první cesta do Izraele od ledna 2026 . Jejím cílem je posunout další fázi Trumpova mírového plánu, který se zaměřuje na odzbrojení Hamásu a případné stažení izraelských jednotek . Představitel Rady pro mír (Board of Peace) uvedl, že USA chtějí pokračovat v „konstruktivních rozhovorech“ o realizaci prezidentova „Komplexního 20bodového mírového plánu“ . Kushnera by mohl doprovázet Nickolay Mladenov, vysoký představitel Rady pro mír pro Gazu, a také bývalý britský premiér Tony Blair .

Benjamin Netanjahu odmítá americký 15bodový plán

Premiér Benjamin Netanjahu 9. srpna 2026 veřejně odmítl 15bodový plán podporovaný Trumpovou administrativou. Na zasedání vlády prohlásil: „Izrael 15bodový dokument odmítá“ . Podle agentury NPR Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda „neprovede stažení z Gazy, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen“ . Dodal, že požaduje „skutečné odzbrojení, nikoli fiktivní“, a že se to týká „těžkých zbraní, lehčích zbraní, všech zbraní“ . Šlo o vzácný veřejný rozchod s Trumpem, který jen o pár týdnů dříve oslavoval „historickou dohodu“ mezi svou Radou pro mír a Hamásem .

Jádro sporu: Pořadí kroků – odzbrojení, nebo stažení?

Hlavním bodem sváru je pořadí jednotlivých kroků. Americký 15bodový plán, který Rada pro mír navrhla 30. července, počítá s fázovým procesem, v němž by Hamás postupně předával zbraně novému správnímu orgánu a izraelské stažení by probíhalo souběžně . Netanjahu naopak trvá na tom, že jakékoli stažení izraelských sil z Gazy je podmíněno tím, že bude Hamás „skutečně“ odzbrojen jako první – odmítá tedy fázový, souběžný přístup . Právě načasování závazků je nyní hlavní překážkou pro vstup do druhé fáze příměří .

Trumpova údajná frustrace z Netanjahua

Podle řady zpráv toto odmítnutí zatížilo vzájemné vztahy. Deník The New York Times popsal plán jako „v ohrožení“ , zatímco The Wall Street Journal uvedl, že Netanjahu „odmítá plán na souběžné odzbrojení Hamásu a stažení Izraele“ navzdory tlaku ze strany amerického prezidenta . Politico s odvoláním na své zdroje napsalo, že Trumpova administrativa to „prozatím dokáže překousnout“ a že američtí činitelé se méně zajímají o Netanjahuova slova než o to, co izraelské obranné síly skutečně dělají v terénu . Bílý dům údajně vsází na to, že Netanjahuovo odmítnutí je spíše vyjednávací taktika než konečný postoj, a že by jeho koaliční partneři mohli fázový přístup přijmout, pokud bude prezentován jako pokrok .

Pokračující izraelské údery a palestinské oběti od příměří z října 2025

Důkazy naznačují, že izraelská armáda od týdne, kdy Netanjahu plán odmítl, „prakticky zastavila útoky“ a na místě panuje relativní klid . Od uzavření příměří v říjnu 2025 jsou však nadále hlášeny sporadické izraelské údery a palestinské oběti . Americký činitel citovaný Politico uvedl, že administrativa byla zpočátku „zklamaná“, že Izrael na mírový návrh reagoval zvýšenými útoky, ale nyní je ráda, že svou ofenzívu zmírnil .

Politický kontext: Volby v Izraeli 27. října

Odmítnutí plánu přichází v době, kdy Netanjahua čekají mimořádně vyrovnané volby stanovené na 27. října 2026 . Klíčovou roli v jeho postoji hraje politický tlak z vlastní pravicové vládní koalice. Jakékoli vnímání slabosti v bezpečnostních otázkách by ho mohlo stát hlasy, zatímco přijetí plánu vyžadujícího ústupky Hamásu riskuje odcizení jeho voličské základny . Politico poznamenalo, že Netanjahuovo odmítnutí bylo částečně reakcí na „vlnu fám o izraelské slabosti a stažení na všech frontách“ .

Souběžné turecko-egyptské úsilí

Dne 12. srpna 2026 se v Káhiře sešel ředitel egyptské Všeobecné zpravodajské služby generálmajor Hassan Rašad a ředitel turecké Národní zpravodajské organizace (MİT) İbrahim Kalın s vysoce postavenými představiteli Hamásu, včetně Chálida Mašala, Chalíla al-Hajji a Muhammada Hassana . Toto setkání bylo součástí paralelních zprostředkovatelských snah o pokrok v příměří v Gaze a širším mírovém procesu . Egypt a Turecko úzce koordinují svou roli prostředníků mezi stranami. V Káhiře se rovněž konalo druhé kolo rozhovorů všech palestinských frakcí za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka . Podle stanice Al-Qahera News se diskuse zaměřují na implementaci druhé fáze Šarm aš-Šajchské mírové dohody podepsané 10. října 2025 .

Shrnutí

Diplomatická situace je charakterizována vysoce rizikovou patovou situací. Hamás americký fázový plán přijal, Netanjahu jej veřejně odmítl před těsnými volbami, Kushner míří do regionu, aby prosadil administrativní plán, a egyptsko-turečtí zprostředkovatelé se snaží udržet dialog naživu. Ústřední nezodpovězenou otázkou zůstává, zda Izrael přijme fázový, souběžný proces, nebo bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu před jakýmkoli stažením. Příští dny diplomacie budou klíčové; očekává se, že delegace Rady pro mír povede jednání v Jeruzalémě i v Káhiře .