OpenAI vyplatilo zaměstnancům 7 miliard dolarů: likvidita před IPO i přes ztráty a propady v cílech

Souvislost s důvěrným podáním IPO

OpenAI koncem května / začátkem června 2026 důvěrně podalo návrh S-1 u americké Komise pro cenné papíry (SEC). Proces vedou banky Goldman Sachs a Morgan Stanley . Společnost cílí na zářijový vstup na burzu s oceněním mezi 852 miliardami a 1 bilionem dolarů . Sedmimiliardový odkumpůsobí jako „pojistný ventil“: zaměstnanci získají likviditu před tím, než by je omezilo lock-up období po IPO, což pomáhá udržet talenty v citlivém předvstupním období .

Zmeškané finanční cíle

V dubnu 2026 deník Wall Street Journal informoval, že OpenAI nedosáhlo svých interních cílů v počtu nových uživatelů ani v příjmech. Vedení společnosti si dělá starosti, zda bude schopna udržet obrovské výdaje na datová centra . OpenAI vykázalo v březnu 2026 anualizované příjmy zhruba 25 miliard dolarů (2 miliardy měsíčně) . Uniklé auditované výsledky za rok 2025 však ukázaly provozní ztrátu 20,9 miliardy dolarů při uznaných příjmech 13,07 miliardy dolarů – tedy „negativní marži 122 %“ . Sedmimiliardový odkup je tak financován z hotovosti investorů, nikoli ze zisku .

Širší trend: soukromé odkupy nahrazují dřívější vstup na burzu

OpenAI není v tomto ohledu výjimkou. Řada pozdních soukromých společností (SpaceX, Stripe, Databricks, Anthropic atd.) zůstává v soukromém vlastnictví podstatně déle než dřívější generace technologických firem. Místo uspěchaného vstupu na burzu využívají pravidelné sekundární nabídky (tzv. tender offers), aby zaměstnancům poskytly likviditu . Tento přístup firmám umožňuje kontrolovat načasování veřejného debutu, vyhnout se čtvrtletnímu tlaku na výsledky a zároveň si vybírat, kdo bude jejich investorem. OpenAI svým 7miliardovým odkupem patří k absolutní špičce – odráží to jak obrovské soukromé ocenění, tak rostoucí tlak na zajištění likvidity pro zaměstnance, zatímco se harmonogram IPO posouvá.