Soukromé firmy v USA dostanou zelenou k útokům na zahraniční kyberzločince. Pod dohledem vlády.

Dne 12. srpna 2026 podepsal prezident Donald Trump Národní bezpečnostní prezidentské memorandum s názvem "Rozšíření schopností bojovat proti nadnárodní kybernetické kriminalitě". Tento dokument poprvé v historii autorizuje prověřené soukromé americké společnosti k provádění ofenzivních kybernetických operací – včetně sledování a útoků – proti zahraničním kyberneticky řízeným nadnárodním zločineckým organizacím (CE-TCO) . Jedná se o zásadní změnu dosavadní americké bezpečnostní doktríny, která soukromým firmám výslovně zakazovala útočné akce .

Co politika přináší

Memorandum ukládá Národnímu koordinačnímu centru (NCC) vytvořit a spravovat program, v jehož rámci budou moci „Zúčastněné společnosti" provádět „Operace s kybernetickými účinky". Tento termín označuje jakoukoli činnost, která manipuluje, narušuje, blokuje, degraduje nebo ničí informační systémy, sítě či data . Operace mohou zahrnovat skryté sledování (např. nasazení spywaru ke sběru informací) i útoky zaměřené na zničení dat nebo systémů zločinců . Program rovněž umožňuje samostatné „Operace kybernetického sledování" .

Klíčové podmínky

Memorandum stanovuje pro zúčastněné společnosti přísná pravidla :

• Kauce 1 milion dolarů – Společnosti musí složit 1 milion dolarů do úschovy. O tuto částku přijdou, pokud vláda zjistí, že nedodržují pravidla programu .
• Společný souhlas DOJ/DHS – Každá operace vyžaduje písemný souhlas „vedoucích programu" z Ministerstva spravedlnosti (DOJ) a Ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) .
• Zákaz cílení na Američany a systémy v USA – Memorandum nařizuje vytvoření postupů, které zabrání jakékoli operaci zaměřené na americké občany nebo systémy umístěné ve Spojených státech .
• Hranice „kritických následků" – Operace, které by mohly způsobit ztráty na životech nebo vážná zranění, nebo které by naplňovaly definici „použití síly" podle mezinárodního práva, jsou zakázány, pokud nejsou samostatně autorizovány .
• Povinné hlášení – Vedoucí programu musí do 180 dnů a poté každoročně podávat zprávu poradci pro vnitřní bezpečnost a národnímu řediteli pro kybernetiku .
• Smluvní transparentnost – Zúčastněné společnosti musí NCC odhalit všechny smluvní vztahy s cílovými zločineckými organizacemi .

Právní a politický obrat

Tato politika představuje historický obrat v desítky let trvající bezpečnostní politice USA. Podle zákona o počítačových podvodech a zneužívání (CFAA) se na soukromé společnosti vztahovala stejná omezení jako na kohokoli jiného – nesměly provádět neoprávněný přístup, hackování nebo narušující operace bez soudního příkazu . Dlouhodobý postoj americké vlády, konzistentní napříč několika administrativami, byl, že soukromý sektor smí bránit proti útokům, ale nesmí zahajovat ofenzivní akce .

Toto memorandum tuto překážku pro prověřené firmy pod federálním dohledem odstraňuje. Vytváří tak vládou kontrolovaný program „hackování zpět" (hack-back), který deleguje ofenzivní kybernetické pravomoci na soukromé společnosti . Bílý dům uvedl, že politika umožňuje federální vládě „využít schopnosti a inovace soukromého sektoru" k boji proti počítačové kriminalitě a hrozbám, jako jsou ransomware útoky, finanční podvody a sextortion .

Kritika a obavy

Kritici varují, že politika se pravděpodobně setká s právními výzvami a odporem těch, kteří tvrdí, že by se soukromé společnosti neměly podílet na vládních hackerských operacích . Memorandum samo o sobě přiznává riziko a požaduje, aby si společnosti držely značnou finanční jistotu, o kterou mohou v případě porušení pravidel přijít. Program neumožňuje neomezené operace „hack-back" – každý krok podléhá federálnímu schválení – ale kritici upozorňují, že delegování ofenzivních schopností na soukromé firmy vytváří nové cesty pro potenciální zneužití a eskalaci konfliktů .