Na fyzických prodejnách zůstala akceptace kryptoměn pod 1 % jak v roce 2024, tak v roce 2026. ECB tento trend označila za „bez jakéhokoli hybného momentu“ . Tato téměř nulová míra přijetí je v naprostém kontrastu nejen s tradičními platebními metodami, ale i s rapidním růstem mobilních plateb.

Jak si kryptoměny stojí ve srovnání s tradičními a mobilními platbami

Průzkum, oficiálně nazvaný „Use of cash by companies in the euro area“ (Používání hotovosti firmami v eurozóně), odhaluje obrovskou propast mezi kryptoměnami a všemi ostatními platebními metodami .

Online obchodníci akceptují tyto platební metody v následujícím poměru:

• Platební karty: 82 %
• Platební převody: 74 %
• Kryptoměny/stablecoiny: 0,2 %

Na fyzických prodejnách je situace stejně jednoznačná:

• Hotovost: 92 %
• Fyzické platební karty: 88 %
• Mobilní platby: 68 % v roce 2026, což je nárůst z 36 % v roce 2024
• Kryptoměny/stablecoiny: pod 1 %

Mobilní platby zaznamenaly nejdramatičtější růst – jejich akceptace se od roku 2024 do roku 2026 téměř zdvojnásobila . Tento prudký nárůst přijímání mobilních plateb dále prohlubuje propast s akceptací kryptoměn, která za stejné období nevykázala prakticky žádný pohyb .

Proč se firmy kryptoměnám vyhýbají

Je důležité poznamenat, že dotazník průzkumu ECB se firem přímo neptal na důvody, proč kryptoměny odmítají . Publikace ECB a související zdroje však poukazují na několik dobře známých obav:

• Volatilita: Kryptoměny jako Bitcoin jsou pro obchodníky příliš volatilní na to, aby je držely nebo v nich oceňovaly své zboží .
• Nedostatek regulace a právní jistoty: Firmy vnímají kryptoměny jako oblast pohybující se v regulační šedé zóně v porovnání s tradičními platebními systémy .
• Omezená poptávka ze strany zákazníků: Při pouhých 0,2 % online obchodníků akceptujících kryptoměny většina firem nevidí dostatečnou poptávku, která by ospravedlnila náklady na implementaci .
• Provozní a bezpečnostní rizika: Obavy z podvodů, kybernetických útoků a rizika praní špinavých peněz přijetí kryptoměn brzdí .

Jeden z analytiků upozornil na možný metodologický problém: průzkum možná nezapočítává obchodníky, kteří přijímají kryptoměny prostřednictvích procesorů, jež transakce převádějí na eura. To znamená, že uváděných 0,2 % by mohlo skutečné využití kryptoměn podhodnocovat . I s tímto vědomím je však propast oproti tradičním platbám obrovská.

Jak tato zjištění podporují projekt digitálního eura

Výsledky průzkumu ECB přímo posilují argumenty pro zavedení státem garantovaného digitálního eura, tedy centrální bankovní digitální měny (CBDC), která má doplnit hotovost a stávající bankovní služby .

ECB se v současnosti připravuje na potenciální první emisi digitálního eura v průběhu roku 2029, a to za předpokladu, že bude nařízení o digitálním euru přijato zákonodárci EU ještě v roce 2026 . Podle tohoto časového plánu:

• 12měsíční pilotní projekt by mohl odstartovat v druhé polovině roku 2027, pokud bude legislativa schválena .
• Digitální euro je koncipováno jako veřejná digitální platební možnost, která bude stabilní, regulovaná a univerzálně akceptovaná – přímo tím řeší problémy s volatilitou, regulací a důvěrou, kvůli kterým obchodníci soukromé kryptoměny nepřijímají .
• Vedení ECB varovalo, že rostoucí využívání stablecoinů a soukromých digitálních aktiv by mohlo oslabit transmisi měnové politiky a snížit objem bankovních úvěrů, což dále posiluje potřebu centrální bankovní digitální měny jako bezpečné alternativy .

Očekává se, že nařízení o digitálním euru (Digital Euro Regulation) čekají na podzim 2026 náročná jednání s konečným schválením předpokládaným do konce roku .

Přetrvávající propast mezi nadšením pro kryptoměny a jejich komerčním využitím

Navzdory letitým titulkům o adopci kryptoměn průzkum ECB dokazuje, že kryptoměny zůstávají v reálné ekonomice eurozóny naprosto okrajovým platebním prostředkem. Zatímco průzkum očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey) ECB z listopadu 2024 ukázal, že 9,7 % spotřebitelů v eurozóně (nebo někdo v jejich domácnosti) vlastní kryptoměny, jejich přijímání obchodníky za tímto číslem výrazně zaostává .

Tento rozpor mezi vlastnictvím kryptoměn spotřebiteli a jejich akceptací u obchodníků podtrhuje strukturální problémy, kterým kryptoměny jako platební metoda čelí: volatilita, regulační nejistota a provozní rizika. Právě k překonání těchto překážek má digitální euro – stabilní, regulovaná a univerzálně přijímaná digitální verze eura – sloužit.

Na fyzických prodejnách zůstala akceptace kryptoměn pod 1 % jak v roce 2024, tak v roce 2026. ECB tento trend označila za „bez jakéhokoli hybného momentu“ . Tato téměř nulová míra přijetí je v naprostém kontrastu nejen s tradičními platebními metodami, ale i s rapidním růstem mobilních plateb.

Jak si kryptoměny stojí ve srovnání s tradičními a mobilními platbami

Průzkum, oficiálně nazvaný „Use of cash by companies in the euro area“ (Používání hotovosti firmami v eurozóně), odhaluje obrovskou propast mezi kryptoměnami a všemi ostatními platebními metodami .

Online obchodníci akceptují tyto platební metody v následujícím poměru:

• Platební karty: 82 %
• Platební převody: 74 %
• Kryptoměny/stablecoiny: 0,2 %

Na fyzických prodejnách je situace stejně jednoznačná:

• Hotovost: 92 %
• Fyzické platební karty: 88 %
• Mobilní platby: 68 % v roce 2026, což je nárůst z 36 % v roce 2024
• Kryptoměny/stablecoiny: pod 1 %

Mobilní platby zaznamenaly nejdramatičtější růst – jejich akceptace se od roku 2024 do roku 2026 téměř zdvojnásobila . Tento prudký nárůst přijímání mobilních plateb dále prohlubuje propast s akceptací kryptoměn, která za stejné období nevykázala prakticky žádný pohyb .

Proč se firmy kryptoměnám vyhýbají

Je důležité poznamenat, že dotazník průzkumu ECB se firem přímo neptal na důvody, proč kryptoměny odmítají . Publikace ECB a související zdroje však poukazují na několik dobře známých obav:

• Volatilita: Kryptoměny jako Bitcoin jsou pro obchodníky příliš volatilní na to, aby je držely nebo v nich oceňovaly své zboží .
• Nedostatek regulace a právní jistoty: Firmy vnímají kryptoměny jako oblast pohybující se v regulační šedé zóně v porovnání s tradičními platebními systémy .
• Omezená poptávka ze strany zákazníků: Při pouhých 0,2 % online obchodníků akceptujících kryptoměny většina firem nevidí dostatečnou poptávku, která by ospravedlnila náklady na implementaci .
• Provozní a bezpečnostní rizika: Obavy z podvodů, kybernetických útoků a rizika praní špinavých peněz přijetí kryptoměn brzdí .

Jeden z analytiků upozornil na možný metodologický problém: průzkum možná nezapočítává obchodníky, kteří přijímají kryptoměny prostřednictvích procesorů, jež transakce převádějí na eura. To znamená, že uváděných 0,2 % by mohlo skutečné využití kryptoměn podhodnocovat . I s tímto vědomím je však propast oproti tradičním platbám obrovská.

Jak tato zjištění podporují projekt digitálního eura

Výsledky průzkumu ECB přímo posilují argumenty pro zavedení státem garantovaného digitálního eura, tedy centrální bankovní digitální měny (CBDC), která má doplnit hotovost a stávající bankovní služby .

ECB se v současnosti připravuje na potenciální první emisi digitálního eura v průběhu roku 2029, a to za předpokladu, že bude nařízení o digitálním euru přijato zákonodárci EU ještě v roce 2026 . Podle tohoto časového plánu:

• 12měsíční pilotní projekt by mohl odstartovat v druhé polovině roku 2027, pokud bude legislativa schválena .
• Digitální euro je koncipováno jako veřejná digitální platební možnost, která bude stabilní, regulovaná a univerzálně akceptovaná – přímo tím řeší problémy s volatilitou, regulací a důvěrou, kvůli kterým obchodníci soukromé kryptoměny nepřijímají .
• Vedení ECB varovalo, že rostoucí využívání stablecoinů a soukromých digitálních aktiv by mohlo oslabit transmisi měnové politiky a snížit objem bankovních úvěrů, což dále posiluje potřebu centrální bankovní digitální měny jako bezpečné alternativy .

Očekává se, že nařízení o digitálním euru (Digital Euro Regulation) čekají na podzim 2026 náročná jednání s konečným schválením předpokládaným do konce roku .

Přetrvávající propast mezi nadšením pro kryptoměny a jejich komerčním využitím

Navzdory letitým titulkům o adopci kryptoměn průzkum ECB dokazuje, že kryptoměny zůstávají v reálné ekonomice eurozóny naprosto okrajovým platebním prostředkem. Zatímco průzkum očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey) ECB z listopadu 2024 ukázal, že 9,7 % spotřebitelů v eurozóně (nebo někdo v jejich domácnosti) vlastní kryptoměny, jejich přijímání obchodníky za tímto číslem výrazně zaostává .

Tento rozpor mezi vlastnictvím kryptoměn spotřebiteli a jejich akceptací u obchodníků podtrhuje strukturální problémy, kterým kryptoměny jako platební metoda čelí: volatilita, regulační nejistota a provozní rizika. Právě k překonání těchto překážek má digitální euro – stabilní, regulovaná a univerzálně přijímaná digitální verze eura – sloužit.