Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder na síti X prohlásil, že „nastal čas, aby EU dodržela své závazky“ z předchozí obchodní dohody, tedy že její zelené regulace nebudou bránit transatlantickému obchodu . Konkrétní výtky zněly:
Americká vláda sice uznala, že EU provedla „jisté pozitivní reformy“, ale dodala, že ty „nedokázaly plně vyřešit americké obavy“, a varovala, že „podnikne veškeré nezbytné kroky k řešení neodůvodněných břemen pro americký obchod“ .
Dne 9. prosince 2025 dosáhly Evropský parlament a Rada předběžné dohody, kterou parlament schválil 16. prosince 2025 a Rada finalizovala 24. února 2026 . Změny vstoupily v platnost 18. března 2026 .
Hlavní ústupky:
Celkem Omnibus I osvobodil zhruba 80 % firem, které by spadaly pod původní směrnice . I přes to americká studie zjistila, že změny snížily měřitelné počáteční náklady amerických firem jen o 27–35 %
.
Spor zdaleka přesahuje CSRD a CSDDD.
CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism – uhlíkové vyrovnání na hranicích):
Riziko čínského tranzitu:
K žádné dohodě 15. srpna 2026 nedošlo. EU si stála za svým a trvala na tom, že ústupky v balíčku Omnibus I jsou konečné. USA přiostřily rétoriku ohledně CSRD, CSDDD i CBAM, zatímco spor o čínský tranzit zůstává nevyřešen. Obě strany se navzájem obviňují z narušování férové soutěže a porušování pravidel WTO a riziko další eskalace obchodního napětí je vysoké.