Na vnějším okraji mlhoviny se objevilo 22 slabě zářících obloukovitých struktur – tzv. rázových vln (bow shocks). Ty vznikají ve chvíli, kdy se shluky plynu vyvržené umírající hvězdou řítí okolním mezihvězdným prostředím nadzvukovou rychlostí .

Co to prozrazuje o umírajících hvězdách a kosmické recyklaci

Pro astronomy je to první přímý vizuální důkaz chybějícího článku kosmické recyklace – okamžiku, kdy se hmota vypuzená z hvězdy fyzicky rozpadá, zbavuje se své soudržnosti a mísí se s mezihvězdným prostředím .

S rostoucí vzdáleností od centrálního bílého trpaslíka jsou rázové vlny stále menší, neurčitější a více rozrušené. To ukazuje, že fragmenty jsou při své cestě vesmírem postupně erodovány a roztrhávány . Právě takto se těžké prvky vzniklé v nitru hvězd – základní stavební kameny nových hvězd, planet a nakonec i života – vracejí zpět do galaxie .

Jak dlouho proces eroze trvá

Vědci spočítali, že jednotlivý fragment zůstává soudržný jen zhruba 10 000 let od chvíle, kdy je vystaven působení okolního mezihvězdného plynu. Poté je jeho materiál z velké části roztrhán a rozptýlen do prostoru . Rázové vlny se přitom nacházejí v rozmezí zhruba 0,4 až 1,4 parseku (1,3 až 4,6 světelných let) od centrálního bílého trpaslíka .

Proč je to náhled na vzdálenou budoucnost Slunce

Mlhovina Šnek je planetární mlhovina – závěrečná fáze života hvězdy velmi podobné našemu Slunci . Asi za 5 miliard let Slunce vyčerpá zásoby vodíku, rozepne se do podoby rudého obra, odvrhne své vnější vrstvy a zanechá po sobě bílého trpaslíka obklopeného zářící mlhovinou .

Eroze a recyklace, kterou nyní astronomové pozorovali u Mlhoviny Šnek, je přesně ten stejný osud, který čeká i naši sluneční soustavu. Tento objev je tak unikátním přímým náhledem do vzdálené budoucnosti Slunce .

Na vnějším okraji mlhoviny se objevilo 22 slabě zářících obloukovitých struktur – tzv. rázových vln (bow shocks). Ty vznikají ve chvíli, kdy se shluky plynu vyvržené umírající hvězdou řítí okolním mezihvězdným prostředím nadzvukovou rychlostí .

Co to prozrazuje o umírajících hvězdách a kosmické recyklaci

Pro astronomy je to první přímý vizuální důkaz chybějícího článku kosmické recyklace – okamžiku, kdy se hmota vypuzená z hvězdy fyzicky rozpadá, zbavuje se své soudržnosti a mísí se s mezihvězdným prostředím .

S rostoucí vzdáleností od centrálního bílého trpaslíka jsou rázové vlny stále menší, neurčitější a více rozrušené. To ukazuje, že fragmenty jsou při své cestě vesmírem postupně erodovány a roztrhávány . Právě takto se těžké prvky vzniklé v nitru hvězd – základní stavební kameny nových hvězd, planet a nakonec i života – vracejí zpět do galaxie .

Jak dlouho proces eroze trvá

Vědci spočítali, že jednotlivý fragment zůstává soudržný jen zhruba 10 000 let od chvíle, kdy je vystaven působení okolního mezihvězdného plynu. Poté je jeho materiál z velké části roztrhán a rozptýlen do prostoru . Rázové vlny se přitom nacházejí v rozmezí zhruba 0,4 až 1,4 parseku (1,3 až 4,6 světelných let) od centrálního bílého trpaslíka .

Proč je to náhled na vzdálenou budoucnost Slunce

Mlhovina Šnek je planetární mlhovina – závěrečná fáze života hvězdy velmi podobné našemu Slunci . Asi za 5 miliard let Slunce vyčerpá zásoby vodíku, rozepne se do podoby rudého obra, odvrhne své vnější vrstvy a zanechá po sobě bílého trpaslíka obklopeného zářící mlhovinou .

Eroze a recyklace, kterou nyní astronomové pozorovali u Mlhoviny Šnek, je přesně ten stejný osud, který čeká i naši sluneční soustavu. Tento objev je tak unikátním přímým náhledem do vzdálené budoucnosti Slunce .