Vodě a prachu se daří jen půl světelného roku od supermasivní černé díry Mléčné dráhy, zjistil JWST

Pomocí vesmírného dalekohledu NASA/ESA/CSA Jamese Webba astronomové zjistili, že vyvinutá hvězda IRS 3 – nacházející se pouhých 0,55 světelného roku od supermasivní černé díry Mléčné dráhy Sagittarius A* – aktivně produkuje křemičitý prach a v jejím odtékajícím obalu jsou přítomny molekuly vody, a to i přes extrémní radiační prostředí . Výsledky byly publikovány 11. srpna 2026 v časopise Astronomy & Astrophysics .

Klíčová zjištění o rudém obru IRS 3

Hmotnost a stáří: IRS 3 má hmotnost přibližně 6 hmotností Slunce a stáří zhruba 72 milionů let . Vstoupila do fáze asymptotické větve obrů (AGB), což je závěrečná etapa jejího životního cyklu, během níž se stává obrovskou, chladnou a zářivou a zároveň ztrácí hmotu prostřednictvím mohutných hvězdných větrů . Hvězda ztrácí hmotu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba jednu hmotu Země každých 18 dní .

Složení obalu: Hvězdu obklopuje vrstevnatý obal připomínající slupku, který sahá přibližně 10 000 astronomických jednotek od hvězdy . Obal obsahuje prach bohatý na kyslík, včetně silikátů (identifikovaných podle 9,7 µm Si-O vazby a 18,5 µm O-Si-O ohybového módu) a oxidu hlinitého . Zásadní je, že tým v obalu poprvé detekoval také molekuly vody .

Jak MIRI ukončil chemickou debatu: Dřívější pozorování ponechávala nejasnosti ohledně toho, zda je IRS 3 bohatá na uhlík, nebo na kyslík . Webbův přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) získal první spojité mid-infračervené spektrum hvězdy, které odhalilo jasné známky křemičitého prachu a jednoznačně identifikovalo IRS 3 jako kyslíkem bohatou (O-bohatou) AGB hvězdu . Tím byla vyloučena možnost uhlíkového složení .

Proč je detekce vody tak významná

Přítomnost molekul vody je obzvláště překvapivá, protože oblast kolem Sagittaria A* je ovládána intenzivním ultrafialovým a rentgenovým zářením z černé díry a okolního horkého plynu, které by normálně křehké molekuly, jako je voda, velmi rychle zničilo . „Galaktická centra patří k nejextrémnějším prostředím, takže pochopení, zda v nich hvězdy mohou nadále obohacovat své okolí, je důležitou otázkou,“ řekl Florian Peißker, astronom z německé Kolínské univerzity, který studii vedl . Přežití vody v tomto prostředí dokazuje, že molekulární materiál může přetrvat i za extrémních radiačních podmínek .

Důsledky pro vznik hvězd a planet v blízkosti galaktických center

Tato zjištění naznačují, že vyvinuté hvězdy v blízkosti galaktických center mohou nadále obohacovat své okolí prachem a vodou – klíčovými ingrediencemi pro vznik planet a chemii života – a to i v prostředích, o nichž se dříve soudilo, že jsou pro takové procesy příliš nepřátelská . To ukazuje, že recyklace materiálu a potenciál pro vznik planet mohou být možné mnohem blíže supermasivní černé díře, než se dříve věřilo . Objev v podstatě ukazuje, že stavební kameny budoucích hvězd a planet mohou vznikat i za extrémního gravitačního stresu a intenzivního záření .