Společnosti zabývající se odpadem – například Circular Services, Murphy Road Recycling, Veolia, Biffa, FCC Environment nebo SUEZ – využívají Analyzer ke zvýšení efektivity třídění a ziskovosti provozů. Podle vlastních údajů dosahují zlepšení o 10–30 %, jedna třídírna díky tomu ušetřila přes 2 miliony dolarů za jediný rok .
Výrobci spotřebního zboží – mezi nimi Unilever, L'Oréal a Kenvue – používají Greyparrotovu platformu Deepnest, díky níž získávají reálný obraz o tom, co se děje s jejich obaly poté, co je zákazník vyhodí. Platforma jim pomáhá navrhovat obaly na základě skutečných dat a zároveň se vypořádat s požadavky rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility, EPR) a s evropským nařízením o obalech a obalových odpadech (PPWR) .
V prvním čtvrtletí roku 2026 britská Agentura pro životní prostředí (Environment Agency) jako vůbec první regulátor na světě přijala data o složení odpadu vygenerovaná umělou inteligencí pro účely zákonem stanoveného výkaznictví. Zákazníci Greyparrotu Biffa a FCC Environment byli mezi prvními, kdo data z AI rovnou předali úřadu . Tento krok je zásadní: AI už není jen interní provozní pomůcka, ale oficiální zdroj důkazů pro splnění regulatorních povinností .
V době oznámení série B umělá inteligence Greyparrot překonala hranici jednoho bilionu – tedy tisíce miliard – detekovaných odpadových předmětů napříč všemi nasazenými Analyzery .
Získané prostředky Greyparrot použije k expanzi v Severní Americe a Evropě a k rozšíření týmů pro AI, datovou vědu a vývoj produktů . Veřejně si firma stanovila cíl odvrátit do roku 2030 více než milion tun odpadu
.
Spoluzakladatel Ambarish Mitra popsal ambici společnosti slovy, která se často citují: „Odpadová inteligence udělá pro materiály to, co satelitní data udělala pro navigaci.“ Generální ředitelka a spoluzakladatelka Mikela Druckman dodala: „Odpad je jeden z největších nevyužitých zdrojů planety a data jsou infrastrukturou, která ho uvolní.“