Nelegální přechody hranic EU prudce klesly, krize v Ceutě ale dala zbraně kritikům migrace

Výjimka západního Středomoří a krize v Ceutě

Nárůst na západní středomořské trase je přímo spojen s krizí ve španělské enklávě Ceuta ve dnech 30.–31. července 2026. Odhadem 50 000 až 80 000 migrantů, převážně mladých mužů, překonalo během dvou dnů hranici z Maroka do Ceuty pěšky i po moři . Při této vlně zemřelo nejméně 57 lidí . Španělské úřady uvedly, že většina z odhadovaných 60 000 příchozích byla během 48 hodin vrácena zpět do Maroka .

Příčiny tohoto masivního přílivu byly smíšené. Španělská vláda uvedla, že pašerácké sítě zneužily červencové rozhodnutí soudu a šířily na sociálních sítích fámy o údajném usnadnění vstupu do země, čímž vyvolaly efekt „tlačenice“ . Svou roli sehrála i tíživá ekonomická situace v Maroku a sousedních zemích .

Frontex potvrdil, že západní Středomoří bylo jedinou trasou s nárůstem a krize v Ceutě jednoznačně posunula celkový počet odhalení na této trase za prvních sedm měsíců na 11 217, tedy o 37 % více než loni .

Politické napětí: klesající trend versus pravicová protiofenzíva

Výrazný celkový pokles nelegálních přechodů – nejnižší od roku 2021 – ostře kontrastoval s politickými dopady událostí v Ceutě.

• Krajně pravicové a pravicové strany napříč Evropou okamžitě využily záběry z Ceuty k volání po výrazně přísnějších hraničních politikách .
• Italská pravicová vláda zavedla hraniční kontroly pro cestující přijíždějící ze Španělska, což vyvolalo diplomatický spor s Madridem .
• Šéf středopravé Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber požadoval vytvoření migračních návratových základen v Africe, čímž navázal na návrhy unijního komisaře pro migraci Magnuse Brunnera .
• Evropští představitelé krajní pravice obvinili z krize španělskou politiku regularizace migrantů, což levicové strany označily za oportunistické .
• Země EU se veřejně snažily zmírnit politické rozpory po průlomu v Ceutě, analytici však upozorňovali, že blížící se volby v několika státech činí migrační téma ještě výbušnějším .

Zatímco tedy skutečný počet nelegálních přechodů klesl na víceleté minimum, událost v Ceutě poskytla pravicovým stranám silný a vizuálně působivý symbol, který využily k požadavkům na přísnější ochranu hranic a méně vstřícný azylový systém.

Reakce EU na dezinformace šířené pašeráckými sítěmi

Španělsko a unijní orgány přímo poukázaly na roli dezinformací při vzniku krize v Ceutě. Španělská vláda uvedla, že pašeráci záměrně šířili falešné zvěsti na internetu – včetně tvrzení, že španělský soud otevřel hranice – s cílem vyvolat hromadný přechod . EU zareagovala na několika frontách:

• Frontex nadále plní svou monitorovací a analytickou roli, přičemž jeho divize pro situační povědomí a analýzu rizik sleduje migrační toky a narativy pašeráků .
• Unijní agentury spolupracují se španělskými úřady na vyvracení propagandy pašeráckých sítí tím, že uvádějí na pravou míru nepravdivé informace o přístupu k hranicím a azylovým procesům, i když konkrétní operační detaily nejsou plně veřejné.
• Nový Pakt EU o migraci a azylu, který vstoupil v platnost v červnu 2026, obsahuje ustanovení pro lepší sdílení informací a krizové mechanismy pro řešení podobných zinscenovaných vln .
• Španělský premiér Pedro Sánchez výslovně obvinil z incidentu v Ceutě pašerácké gangy a označil ho za „porušení územní celistvosti Španělska“ .

Závěrem lze říci, že Frontex svými daty potvrzuje dlouhodobý sestupný trend nelegální migrace do EU, zároveň však ukazuje, jak jedna mimořádná událost může změnit vnímání celé situace a rozpoutat intenzivní politickou debatu.