Nárůst na západní středomořské trase je přímo spojen s krizí ve španělské enklávě Ceuta ve dnech 30.–31. července 2026. Odhadem 50 000 až 80 000 migrantů, převážně mladých mužů, překonalo během dvou dnů hranici z Maroka do Ceuty pěšky i po moři . Při této vlně zemřelo nejméně 57 lidí
. Španělské úřady uvedly, že většina z odhadovaných 60 000 příchozích byla během 48 hodin vrácena zpět do Maroka
.
Příčiny tohoto masivního přílivu byly smíšené. Španělská vláda uvedla, že pašerácké sítě zneužily červencové rozhodnutí soudu a šířily na sociálních sítích fámy o údajném usnadnění vstupu do země, čímž vyvolaly efekt „tlačenice“ . Svou roli sehrála i tíživá ekonomická situace v Maroku a sousedních zemích
.
Frontex potvrdil, že západní Středomoří bylo jedinou trasou s nárůstem a krize v Ceutě jednoznačně posunula celkový počet odhalení na této trase za prvních sedm měsíců na 11 217, tedy o 37 % více než loni
.
Výrazný celkový pokles nelegálních přechodů – nejnižší od roku 2021 – ostře kontrastoval s politickými dopady událostí v Ceutě.
Zatímco tedy skutečný počet nelegálních přechodů klesl na víceleté minimum, událost v Ceutě poskytla pravicovým stranám silný a vizuálně působivý symbol, který využily k požadavkům na přísnější ochranu hranic a méně vstřícný azylový systém.
Španělsko a unijní orgány přímo poukázaly na roli dezinformací při vzniku krize v Ceutě. Španělská vláda uvedla, že pašeráci záměrně šířili falešné zvěsti na internetu – včetně tvrzení, že španělský soud otevřel hranice – s cílem vyvolat hromadný přechod . EU zareagovala na několika frontách:
Závěrem lze říci, že Frontex svými daty potvrzuje dlouhodobý sestupný trend nelegální migrace do EU, zároveň však ukazuje, jak jedna mimořádná událost může změnit vnímání celé situace a rozpoutat intenzivní politickou debatu.