Hlavní důvody prodejní vlny

1. Napětí mezi USA a Íránem a patová situace v Hormuzském průlivu

Jednání o znovuotevření Hormuzského průlivu nepřinesla žádný viditelný pokrok, což udržuje ceny ropy vysoko a živí nejistotu ohledně inflace . Spojené státy uvedly, že jsou schopny udržovat námořní blokádu Íránu po neomezenou dobu, zatímco Teherán prohlásil, že průliv neotevře, dokud nebudou splněny jeho podmínky . Investoři se obávají, že trvale vysoké náklady na energii donutí ECB dále utahovat měnovou politiku .

2. Očekávání zvýšení sazeb ECB

Právě vyhlídka na další zpřísňování měnové politiky byla hlavním kanálem, kterým se geopolitické riziko přelévalo na dluhopisový trh:

• ECB na svém červencovém zasedání (23. července) ponechala sazby beze změny, ale nechala si otevřená vrátka pro další zvýšení. Prezidentka Lagardeová varovala, že plný dopad energetického šoku ještě nebyl pocítěn .
• Podle průzkumu Reuters z 13. srpna očekávalo 83 % ze 69 dotázaných ekonomů konečné zvýšení sazeb o 25 bb na zářijovém zasedání. To by z tohoto cyklu utahování učinilo ten nejkratší od roku 2011 .
• Peněžní trhy eurozóny v pátek 14. srpna oceňovaly přibližně 79% pravděpodobnost zvýšení sazeb na příštím zasedání . Jiné zdroje uváděly pravděpodobnost mezi 79 % a 91 % v závislosti na použitém nástroji .

3. Potvrzení silného růstu HDP ve 2. čtvrtletí

Druhý odhad HDP eurozóny za 2. čtvrtletí od Eurostatu (zveřejněný rovněž 14. srpna) potvrdil mezikvartální růst o 0,4 % – což je dvojnásobek původního konsensu 0,2 % . Silnější růst snižuje argumenty pro brzkou pauzu v utahování ECB a dále tlačí na ceny dluhopisů směrem dolů .

4. Tlak z nabídky nových dluhopisů

Významné emise státních dluhopisů ze strany velkých ekonomik eurozóny (Francie, Itálie, Španělsko) přidaly na nabídkové straně. Výnosy tak rostly i proto, aby přilákaly kupce v nejistém geopolitickém prostředí .

5. Protichůdné globální údaje

Malobchodní tržby v USA za červenec byly slabší, než se čekalo, což krátce srazilo výnosy amerických státních dluhopisů. Tento efekt na evropské dluhopisy byl však jen krátkodobý, protože riziko spojené s Hormuzem a očekávání ohledně sazeb ECB opět převážily .

Širší dopad na trhy

Prodej dluhopisů nevyvolal všeobecný útěk k riziku (risk-off) napříč třídami aktiv:

• Ceny ropy zůstaly poměrně utlumené i přes geopolitické riziko, protože známky slabší poptávky brzdily rally .
• Akcie (např. německý DAX) vykázaly koncentrovanou rally taženou těžkými váhami, která prodej dluhopisů absorbovala .
• Americké státní dluhopisy také zvrátily svůj počáteční pokles a rostly v tandemu s evropskými výnosy, protože příběh o inflačním riziku dominoval napříč trhy .
• Krátkodobé evropské výnosy dosáhly nebo se udržely na víceletých maximech, což odráží přesvědčení trhu, že snižování sazeb je v nedohlednu, a to i po očekávaném posledním zvýšení .

Shrnutí

Páteční prodej dluhopisů je ukázkovým příkladem toho, jak se geopolitický nabídkový šok na energetických trzích může přes inflační očekávání přelít do cenotvorby měnové politiky. Dokud nebude patová situace v Hormuzském průlivu vyřešena, zdá se být ECB odhodlána provést v září to, co mnozí očekávají jako své poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu. Zda se skutečně stane vrcholem, bude záviset na tom, zda se napětí vystupňuje, nebo uklidní – a to je otázka, kterou budou dluhopisové trhy bedlivě sledovat.

Hlavní důvody prodejní vlny

1. Napětí mezi USA a Íránem a patová situace v Hormuzském průlivu

Jednání o znovuotevření Hormuzského průlivu nepřinesla žádný viditelný pokrok, což udržuje ceny ropy vysoko a živí nejistotu ohledně inflace . Spojené státy uvedly, že jsou schopny udržovat námořní blokádu Íránu po neomezenou dobu, zatímco Teherán prohlásil, že průliv neotevře, dokud nebudou splněny jeho podmínky . Investoři se obávají, že trvale vysoké náklady na energii donutí ECB dále utahovat měnovou politiku .

2. Očekávání zvýšení sazeb ECB

Právě vyhlídka na další zpřísňování měnové politiky byla hlavním kanálem, kterým se geopolitické riziko přelévalo na dluhopisový trh:

• ECB na svém červencovém zasedání (23. července) ponechala sazby beze změny, ale nechala si otevřená vrátka pro další zvýšení. Prezidentka Lagardeová varovala, že plný dopad energetického šoku ještě nebyl pocítěn .
• Podle průzkumu Reuters z 13. srpna očekávalo 83 % ze 69 dotázaných ekonomů konečné zvýšení sazeb o 25 bb na zářijovém zasedání. To by z tohoto cyklu utahování učinilo ten nejkratší od roku 2011 .
• Peněžní trhy eurozóny v pátek 14. srpna oceňovaly přibližně 79% pravděpodobnost zvýšení sazeb na příštím zasedání . Jiné zdroje uváděly pravděpodobnost mezi 79 % a 91 % v závislosti na použitém nástroji .

3. Potvrzení silného růstu HDP ve 2. čtvrtletí

Druhý odhad HDP eurozóny za 2. čtvrtletí od Eurostatu (zveřejněný rovněž 14. srpna) potvrdil mezikvartální růst o 0,4 % – což je dvojnásobek původního konsensu 0,2 % . Silnější růst snižuje argumenty pro brzkou pauzu v utahování ECB a dále tlačí na ceny dluhopisů směrem dolů .

4. Tlak z nabídky nových dluhopisů

Významné emise státních dluhopisů ze strany velkých ekonomik eurozóny (Francie, Itálie, Španělsko) přidaly na nabídkové straně. Výnosy tak rostly i proto, aby přilákaly kupce v nejistém geopolitickém prostředí .

5. Protichůdné globální údaje

Malobchodní tržby v USA za červenec byly slabší, než se čekalo, což krátce srazilo výnosy amerických státních dluhopisů. Tento efekt na evropské dluhopisy byl však jen krátkodobý, protože riziko spojené s Hormuzem a očekávání ohledně sazeb ECB opět převážily .

Širší dopad na trhy

Prodej dluhopisů nevyvolal všeobecný útěk k riziku (risk-off) napříč třídami aktiv:

• Ceny ropy zůstaly poměrně utlumené i přes geopolitické riziko, protože známky slabší poptávky brzdily rally .
• Akcie (např. německý DAX) vykázaly koncentrovanou rally taženou těžkými váhami, která prodej dluhopisů absorbovala .
• Americké státní dluhopisy také zvrátily svůj počáteční pokles a rostly v tandemu s evropskými výnosy, protože příběh o inflačním riziku dominoval napříč trhy .
• Krátkodobé evropské výnosy dosáhly nebo se udržely na víceletých maximech, což odráží přesvědčení trhu, že snižování sazeb je v nedohlednu, a to i po očekávaném posledním zvýšení .

Shrnutí

Páteční prodej dluhopisů je ukázkovým příkladem toho, jak se geopolitický nabídkový šok na energetických trzích může přes inflační očekávání přelít do cenotvorby měnové politiky. Dokud nebude patová situace v Hormuzském průlivu vyřešena, zdá se být ECB odhodlána provést v září to, co mnozí očekávají jako své poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu. Zda se skutečně stane vrcholem, bude záviset na tom, zda se napětí vystupňuje, nebo uklidní – a to je otázka, kterou budou dluhopisové trhy bedlivě sledovat.