Skutečná ruská produkce v červenci 2026 klesla na 8,76 milionu bpd, což je již pod jejím vlastním cílem stanoveným v rámci aliance OPEC+ . Jde o čtvrtý rok poklesu v řadě a podle projekce Carnegie Endowment by těžba mohla do roku 2030 spadnout na přibližně 8 milionů bpd a do roku 2035 pod 7 milionů bpd .

Ukrajinské dronové útoky na rafinerie a exportní cesty

Ukrajina od začátku roku 2026 zdvojnásobila tempo dronových útoků na ruské rafinerie . V květnu 2026 byly prakticky všechny velké rafinerie ve středním Rusku nuceny omezit nebo zastavit výrobu . Útoky nadále sílily: jen v červenci bylo zasaženo 18 rafinerií, včetně největší, Omské rafinerie, což stáhlo ruské zpracování ropy na nejnižší úroveň od roku 2002 – na 24leté minimum .

Rafinerie v Orsku byla zasažena v srpnu a musela zcela zastavit provoz. Opravy mohou trvat až šest měsíců, protože klíčové zařízení je dovezené a sankce blokují náhradní díly . V květnu 2026 klesla ruská produkce surové ropy meziročně přibližně o 5 % na 8,7 milionu bpd, což bylo 10 % pod plánem .

Ukrajinská kampaň hlubokých úderů se zaměřila také na skladovací zařízení, tankery a přístavní infrastrukturu. Jen v červenci 2026 bylo zaznamenáno nejméně 30 ukrajinských útoků na ropná zařízení, včetně zásahů na pět velkých tankerů, pět přístavů a dva ropovody . Klíčový černomořský exportní přístav Novorossijsk čelí narušením, která ohrožují spolehlivost námořního vývozu .

Zpřísňující se západní sankce

EU, Velká Británie, USA a jejich spojenci postupně snižují cenový strop na ruskou ropu a zavádějí další omezení. 18. balík sankcí EU snížil cenový strop na surovou ropu na 47,60 dolaru za barel s účinností od září 2025 a další úprava na začátku roku 2026 jej stáhla na 44,10 dolaru za barel . Americký Senát v srpnu 2026 schválil „Lindsey O Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026“, který zavádí až 100% cla na země dovážející ruskou ropu .

Sankce zvýšily náklady na přepravu a pojištění ruské ropy o 10–20 % na cestu, což snižuje ziskovost a zpomaluje vývoz do Asie . Podle Brookings Institution sankce nespočívají v zastavení vývozu, ale v jeho prodražení: Rusko platí značné částky za pohyb své ropy, přičemž každá cesta stojí 10–20 % hodnoty nákladu .

Stárnoucí vrty a zmenšující se rezervní kapacita

Kromě bezprostředních problémů čelí Rusko hlubší strukturální krizi. Rystad Energy upozorňuje, že stárnoucí vrty s vysokým podílem vody zůstávají déle mimo provoz, což snižuje efektivní rezervní kapacitu. Nedostatek nových velkých nalezišť omezuje schopnost Ruska kompenzovat pokles z vyzrálých polí po roce 2027 .

Rystad odhaduje ruskou rezervní výrobní kapacitu – tedy barely, které by se mohly rychle vrátit, pokud by všechna omezení padla – na zhruba 620 000 bpd v roce 2026, s mírným nárůstem na 700 000 bpd v roce 2027. Velká část této kapacity je vázána na stárnoucí vrty, které byly uzavřeny v rámci kvót OPEC+, a nelze je snadno znovu spustit .

Ruští těžaři v roce 2025 snížili vrtnou činnost na nejnižší úroveň za tři roky – 29 140 km produkčních vrtů, což je o 3,4 % méně než v roce 2024 – protože sankce a nižší příjmy omezily investice . Toto podinvestování umocňuje přirozený pokles těžby. V ruské těžební srdci – Chanty-Mansijsku v západní Sibiři, které představuje zhruba 40 % produkce země – těžba neustále klesá od roku 2009, přičemž od roku 2019 do roku 2024 spadla o více než 13 % .

Narušení v Černém moři a dopad na globální ceny

Dostupné důkazy potvrzují, že ukrajinské dronové útoky se zaměřily na černomořskou přístavní infrastrukturu, včetně Novorossijsku. V červnu 2026 došlo k 68% nárůstu nakládky surové ropy v Novorossijsku ve srovnání s předchozím měsícem, což však částečně odráželo přesměrování z pobaltských přístavů, které byly rovněž narušeny . Výsledky vyhledávání neobsahují přímý citovatelný zdroj pro konkrétní cenu Brentu 88,52 dolaru spojenou s narušením v Novorossijsku. Širší kontext – globální zpřísnění nabídky z mnoha zdrojů včetně uzavření Hormuzského průlivu, ruského poklesu a íránských narušení – udržuje ropné trhy pod tlakem, přičemž IEA zaznamenává prohlubující se globální deficit nabídky v roce 2026 .

Výhled pro ruskou vyjednávací pozici vůči zbývajícím odběratelům

Vyjednávací síla Ruska vůči jeho zbývajícím odběratelům – především Číně a Indii – slábne z několika důvodů:

• Klesající produkce – Těžba klesá rychleji, než předpovídaly ruské oficiální prognózy. Ruský základní scénář pro rok 2026 počítal s 10,22 milionu bpd (včetně kondenzátu), ale skutečná produkce surové ropy je hluboko pod tím .
• Očekávaný globální přebytek v roce 2027 – IEA předpokládá, že globální nabídka převýší poptávku o 4,61 milionu bpd v roce 2027, za předpokladu geopolitické deeskalace . Na trhu, který se topí v ropě, si kupci jako Čína a Indie mohou diktovat hlubší slevy a Rusko ztrácí cenovou páku.
• Inflace nákladů kvůli sankcím – Vyšší náklady na přepravu a dodržování předpisů (10–20% přirážky) narušují efektivní cenu, kterou Rusko obdrží, i když nominální prodejní cena vypadá konkurenceschopně .
• Strukturální pokles je nevratný – Rystad i Carnegie předpovídají dlouhodobý sestupný trend, který Rusko jen těžko zvrátí: bez rozvoje nových velkých polí se produkce do roku 2030 propadne na 8 milionů bpd a níže .

Stručně řečeno, Rusko je stlačováno ze všech stran – dronové útoky ničí jeho schopnost těžit a zpracovávat ropu; sankce snižují ziskovost a zvyšují transakční náklady; stárnoucí vrty a nedostatečné investice zmenšují jeho výrobní základnu; a hrozící globální přebytek v roce 2027 snižuje jakoukoli zbývající cenovou páku, kterou má vůči svým zmenšujícímu se okruhu odběratelů.

Skutečná ruská produkce v červenci 2026 klesla na 8,76 milionu bpd, což je již pod jejím vlastním cílem stanoveným v rámci aliance OPEC+ . Jde o čtvrtý rok poklesu v řadě a podle projekce Carnegie Endowment by těžba mohla do roku 2030 spadnout na přibližně 8 milionů bpd a do roku 2035 pod 7 milionů bpd .

Ukrajinské dronové útoky na rafinerie a exportní cesty

Ukrajina od začátku roku 2026 zdvojnásobila tempo dronových útoků na ruské rafinerie . V květnu 2026 byly prakticky všechny velké rafinerie ve středním Rusku nuceny omezit nebo zastavit výrobu . Útoky nadále sílily: jen v červenci bylo zasaženo 18 rafinerií, včetně největší, Omské rafinerie, což stáhlo ruské zpracování ropy na nejnižší úroveň od roku 2002 – na 24leté minimum .

Rafinerie v Orsku byla zasažena v srpnu a musela zcela zastavit provoz. Opravy mohou trvat až šest měsíců, protože klíčové zařízení je dovezené a sankce blokují náhradní díly . V květnu 2026 klesla ruská produkce surové ropy meziročně přibližně o 5 % na 8,7 milionu bpd, což bylo 10 % pod plánem .

Ukrajinská kampaň hlubokých úderů se zaměřila také na skladovací zařízení, tankery a přístavní infrastrukturu. Jen v červenci 2026 bylo zaznamenáno nejméně 30 ukrajinských útoků na ropná zařízení, včetně zásahů na pět velkých tankerů, pět přístavů a dva ropovody . Klíčový černomořský exportní přístav Novorossijsk čelí narušením, která ohrožují spolehlivost námořního vývozu .

Zpřísňující se západní sankce

EU, Velká Británie, USA a jejich spojenci postupně snižují cenový strop na ruskou ropu a zavádějí další omezení. 18. balík sankcí EU snížil cenový strop na surovou ropu na 47,60 dolaru za barel s účinností od září 2025 a další úprava na začátku roku 2026 jej stáhla na 44,10 dolaru za barel . Americký Senát v srpnu 2026 schválil „Lindsey O Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026“, který zavádí až 100% cla na země dovážející ruskou ropu .

Sankce zvýšily náklady na přepravu a pojištění ruské ropy o 10–20 % na cestu, což snižuje ziskovost a zpomaluje vývoz do Asie . Podle Brookings Institution sankce nespočívají v zastavení vývozu, ale v jeho prodražení: Rusko platí značné částky za pohyb své ropy, přičemž každá cesta stojí 10–20 % hodnoty nákladu .

Stárnoucí vrty a zmenšující se rezervní kapacita

Kromě bezprostředních problémů čelí Rusko hlubší strukturální krizi. Rystad Energy upozorňuje, že stárnoucí vrty s vysokým podílem vody zůstávají déle mimo provoz, což snižuje efektivní rezervní kapacitu. Nedostatek nových velkých nalezišť omezuje schopnost Ruska kompenzovat pokles z vyzrálých polí po roce 2027 .

Rystad odhaduje ruskou rezervní výrobní kapacitu – tedy barely, které by se mohly rychle vrátit, pokud by všechna omezení padla – na zhruba 620 000 bpd v roce 2026, s mírným nárůstem na 700 000 bpd v roce 2027. Velká část této kapacity je vázána na stárnoucí vrty, které byly uzavřeny v rámci kvót OPEC+, a nelze je snadno znovu spustit .

Ruští těžaři v roce 2025 snížili vrtnou činnost na nejnižší úroveň za tři roky – 29 140 km produkčních vrtů, což je o 3,4 % méně než v roce 2024 – protože sankce a nižší příjmy omezily investice . Toto podinvestování umocňuje přirozený pokles těžby. V ruské těžební srdci – Chanty-Mansijsku v západní Sibiři, které představuje zhruba 40 % produkce země – těžba neustále klesá od roku 2009, přičemž od roku 2019 do roku 2024 spadla o více než 13 % .

Narušení v Černém moři a dopad na globální ceny

Dostupné důkazy potvrzují, že ukrajinské dronové útoky se zaměřily na černomořskou přístavní infrastrukturu, včetně Novorossijsku. V červnu 2026 došlo k 68% nárůstu nakládky surové ropy v Novorossijsku ve srovnání s předchozím měsícem, což však částečně odráželo přesměrování z pobaltských přístavů, které byly rovněž narušeny . Výsledky vyhledávání neobsahují přímý citovatelný zdroj pro konkrétní cenu Brentu 88,52 dolaru spojenou s narušením v Novorossijsku. Širší kontext – globální zpřísnění nabídky z mnoha zdrojů včetně uzavření Hormuzského průlivu, ruského poklesu a íránských narušení – udržuje ropné trhy pod tlakem, přičemž IEA zaznamenává prohlubující se globální deficit nabídky v roce 2026 .

Výhled pro ruskou vyjednávací pozici vůči zbývajícím odběratelům

Vyjednávací síla Ruska vůči jeho zbývajícím odběratelům – především Číně a Indii – slábne z několika důvodů:

• Klesající produkce – Těžba klesá rychleji, než předpovídaly ruské oficiální prognózy. Ruský základní scénář pro rok 2026 počítal s 10,22 milionu bpd (včetně kondenzátu), ale skutečná produkce surové ropy je hluboko pod tím .
• Očekávaný globální přebytek v roce 2027 – IEA předpokládá, že globální nabídka převýší poptávku o 4,61 milionu bpd v roce 2027, za předpokladu geopolitické deeskalace . Na trhu, který se topí v ropě, si kupci jako Čína a Indie mohou diktovat hlubší slevy a Rusko ztrácí cenovou páku.
• Inflace nákladů kvůli sankcím – Vyšší náklady na přepravu a dodržování předpisů (10–20% přirážky) narušují efektivní cenu, kterou Rusko obdrží, i když nominální prodejní cena vypadá konkurenceschopně .
• Strukturální pokles je nevratný – Rystad i Carnegie předpovídají dlouhodobý sestupný trend, který Rusko jen těžko zvrátí: bez rozvoje nových velkých polí se produkce do roku 2030 propadne na 8 milionů bpd a níže .

Stručně řečeno, Rusko je stlačováno ze všech stran – dronové útoky ničí jeho schopnost těžit a zpracovávat ropu; sankce snižují ziskovost a zvyšují transakční náklady; stárnoucí vrty a nedostatečné investice zmenšují jeho výrobní základnu; a hrozící globální přebytek v roce 2027 snižuje jakoukoli zbývající cenovou páku, kterou má vůči svým zmenšujícímu se okruhu odběratelů.