Mezitím Mechanismy uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který EU plně zavedla 1. ledna 2026, fakticky zastavil vývoz některých ukrajinských závodů do Evropy – například ArcelorMittal Kryvyj Rih uvedl, že evropští zákazníci zrušili všechny objednávky na první čtvrtletí roku 2026, jakmile se o uplatňování CBAM dozvěděli .

2. Ruské vojenské útoky – přímá destrukce a odstavení provozu

Ve dnech 10.–11. srpna 2026 zasáhl areál závodu Zaporizhstal ve městě Záporoží ruský balistický raketový útok, při kterém – podle ukrajinských zdrojů – byly použity severokorejské balistické rakety. Přišlo o život sedm dělníků a 21 dalších bylo zraněno . Útok poškodil energetické jednotky a infrastrukturu, což přinutilo společnost Metinvest zcela zastavit provoz Zaporizhstalu . Celé odvětví je pod neustálou hrozbou útoků na energetickou infrastrukturu a produkce ocele byla v první polovině roku 2026 již tak pod tlakem válečných narušení .

3. Logistické narušení – uzavření černomořského koridoru

Uzavření přístavů Velké Oděsy fakticky přerušilo hlavní ukrajinský námořní vývozní kanál. Pozemní a dunajské trasy nedokážou ztracenou kapacitu nahradit . Přímé odhady vyčíslují měsíční ztráty z omezeného vývozu na 150–200 milionů dolarů pro ukrajinský metalurgický sektor . Bez námořního koridoru musí být uhlí dováženo přes evropské přístavy a poté po železnici na Ukrajinu – tato trasa stojí zhruba dvojnásobek a přidává až 15 % k ceně uhlí . Blokáda také přinutila těžební provozy společnosti Metinvest snížit těžbu zhruba o 30 % .

4. Rostoucí domácí náklady – železniční tarify, energie, práce a oslabení měny

• Železniční doprava: Státní dráha Ukrzaliznycja prosazuje zvýšení nákladních tarifů o 45 % i více; průmyslové sdružení varuje, že by to pro již tak upadající sektor bylo katastrofou. 30% nárůst byl již schválen, což vyvolalo výzvy k jeho zrušení .
• Energie a vstupní náklady: Ceny elektřiny, zemního plynu a uhlí rostou současně a stlačují marže ze všech stran .
• Nedostatek pracovních sil: Válka způsobila v celém sektoru vážný a rostoucí nedostatek pracovníků .
• Oslabení měny: Devalvace hřivny dále zvyšuje inflaci vstupních nákladů .

Očekávané kaskádové ekonomické důsledky

Kolaps výroby ocele. Analytické centrum GMK Center předpokládá, že po 7,4 milionu tun ocele vyrobených v roce 2025 dojde v roce 2026 k výraznému poklesu – odhady ukazují na propad přibližně na 5–5,5 milionu tun, pokud tlaky přetrvají . Jen Zaporizhstal riskuje odstavení poloviny své kapacity .

Ztráty na exportních příjmech ve výši 150–200 milionů dolarů měsíčně jen kvůli uzavření námořního koridoru , přičemž režim kvót EU dále omezuje objem vývozu s vyšší přidanou hodnotou.

Ztráta pracovních míst. Ocelářský odborový svaz varoval, že samotné 45% zvýšení železničních tarifů by ohrozilo 300 000 pracovních míst v celém dodavatelském řetězci těžby a hutnictví .

Výpadky na domácím trhu. U některých kategorií produktů – zejména betonářské ocele a trubek – se již projevuje nedostatek a povlakované ploché válcované výrobky z Turecka a dalších zdrojů by mohly zmizet nebo výrazně zdražit .

Oslabení fiskální a devizové pozice. Ocel a železná ruda zůstávají jedním z největších ukrajinských exportních artiklů. Kombinace ztráty exportních příjmů, nižší výroby a vyšších vstupních nákladů sníží daňové výnosy, prohloubí obchodní deficit a zvýší tlak na hřivnu i státní rozpočet v době, kdy je Ukrajina silně závislá na zahraniční pomoci.

Riziko strukturální deindustrializace. Analytici označují rok 2026 za potenciální „bod zlomu“ – odvětví je poprvé stlačováno současně ze strany nákladů i příjmů . Pokud EU zachová současný režim kvót a CBAM bez výjimky pro Ukrajinu, ukrajinský ocelářský sektor se možná nikdy plně nezotaví, ani po skončení bojů.

Mezitím Mechanismy uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který EU plně zavedla 1. ledna 2026, fakticky zastavil vývoz některých ukrajinských závodů do Evropy – například ArcelorMittal Kryvyj Rih uvedl, že evropští zákazníci zrušili všechny objednávky na první čtvrtletí roku 2026, jakmile se o uplatňování CBAM dozvěděli .

2. Ruské vojenské útoky – přímá destrukce a odstavení provozu

Ve dnech 10.–11. srpna 2026 zasáhl areál závodu Zaporizhstal ve městě Záporoží ruský balistický raketový útok, při kterém – podle ukrajinských zdrojů – byly použity severokorejské balistické rakety. Přišlo o život sedm dělníků a 21 dalších bylo zraněno . Útok poškodil energetické jednotky a infrastrukturu, což přinutilo společnost Metinvest zcela zastavit provoz Zaporizhstalu . Celé odvětví je pod neustálou hrozbou útoků na energetickou infrastrukturu a produkce ocele byla v první polovině roku 2026 již tak pod tlakem válečných narušení .

3. Logistické narušení – uzavření černomořského koridoru

Uzavření přístavů Velké Oděsy fakticky přerušilo hlavní ukrajinský námořní vývozní kanál. Pozemní a dunajské trasy nedokážou ztracenou kapacitu nahradit . Přímé odhady vyčíslují měsíční ztráty z omezeného vývozu na 150–200 milionů dolarů pro ukrajinský metalurgický sektor . Bez námořního koridoru musí být uhlí dováženo přes evropské přístavy a poté po železnici na Ukrajinu – tato trasa stojí zhruba dvojnásobek a přidává až 15 % k ceně uhlí . Blokáda také přinutila těžební provozy společnosti Metinvest snížit těžbu zhruba o 30 % .

4. Rostoucí domácí náklady – železniční tarify, energie, práce a oslabení měny

• Železniční doprava: Státní dráha Ukrzaliznycja prosazuje zvýšení nákladních tarifů o 45 % i více; průmyslové sdružení varuje, že by to pro již tak upadající sektor bylo katastrofou. 30% nárůst byl již schválen, což vyvolalo výzvy k jeho zrušení .
• Energie a vstupní náklady: Ceny elektřiny, zemního plynu a uhlí rostou současně a stlačují marže ze všech stran .
• Nedostatek pracovních sil: Válka způsobila v celém sektoru vážný a rostoucí nedostatek pracovníků .
• Oslabení měny: Devalvace hřivny dále zvyšuje inflaci vstupních nákladů .

Očekávané kaskádové ekonomické důsledky

Kolaps výroby ocele. Analytické centrum GMK Center předpokládá, že po 7,4 milionu tun ocele vyrobených v roce 2025 dojde v roce 2026 k výraznému poklesu – odhady ukazují na propad přibližně na 5–5,5 milionu tun, pokud tlaky přetrvají . Jen Zaporizhstal riskuje odstavení poloviny své kapacity .

Ztráty na exportních příjmech ve výši 150–200 milionů dolarů měsíčně jen kvůli uzavření námořního koridoru , přičemž režim kvót EU dále omezuje objem vývozu s vyšší přidanou hodnotou.

Ztráta pracovních míst. Ocelářský odborový svaz varoval, že samotné 45% zvýšení železničních tarifů by ohrozilo 300 000 pracovních míst v celém dodavatelském řetězci těžby a hutnictví .

Výpadky na domácím trhu. U některých kategorií produktů – zejména betonářské ocele a trubek – se již projevuje nedostatek a povlakované ploché válcované výrobky z Turecka a dalších zdrojů by mohly zmizet nebo výrazně zdražit .

Oslabení fiskální a devizové pozice. Ocel a železná ruda zůstávají jedním z největších ukrajinských exportních artiklů. Kombinace ztráty exportních příjmů, nižší výroby a vyšších vstupních nákladů sníží daňové výnosy, prohloubí obchodní deficit a zvýší tlak na hřivnu i státní rozpočet v době, kdy je Ukrajina silně závislá na zahraniční pomoci.

Riziko strukturální deindustrializace. Analytici označují rok 2026 za potenciální „bod zlomu“ – odvětví je poprvé stlačováno současně ze strany nákladů i příjmů . Pokud EU zachová současný režim kvót a CBAM bez výjimky pro Ukrajinu, ukrajinský ocelářský sektor se možná nikdy plně nezotaví, ani po skončení bojů.