Jak ukrajinské útoky dronů na ruské rafinerie a černomořské terminály přetvářejí globální energetické trhy

Dopad na vývoz a terminály

Námořní vývoz paliv se zhroutil. Ruský námořní vývoz ropných produktů v červenci 2026 meziročně klesl o 54,7 % na 3,93 milionu tun; průměrné denní dodávky klesly meziměsíčně o 33,3 % .

Černomořské terminály pod přímou hrozbou. Ropný terminál Sheskharis u Novorossijsku – který běžně odbaví asi 700 000 barelů denně – 14. srpna po dronovém útoku zastavil provoz a tanker, který se měl přiblížit, se raději otočil . Při velkém útoku 12. srpna byly zasaženy také válečné lodě a dva terminály na obilí .

Vývozní kapacita vážně narušena. Na nejhorším bodě koncem března 2026 bylo mimo provoz asi 40 % ruské vývozní kapacity ropy; začátkem dubna se tento podíl zlepšil na zhruba 20 %, situace však zůstává křehká . Opakovaně byly zasaženy i baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk – při jedné kampani bylo zničeno 16 z 54 skladovacích nádrží v Ust-Luze .

Domácí přídělový systém a nedostatek paliv

Několik regionů zavádí příděly. Kalugská oblast (sousedící s Moskvou) zavedla od 15. srpna přídělový systém na základě značek aut. Orenburská oblast na Urale omezuje prodej benzinu a nafty podle poznávacích značek. Volgogradská oblast po zásahu rafinerie Lukoil 31. července znovu zavedla limit 40 litrů na vozidlo .

Fronty u pump a vládní zásahy. Dlouhé fronty na čerpacích stanicích jsou hlášeny po celé zemi . Rusko povolilo rafineriím vyrábět palivo s nižšími ekologickými normami, aby natáhlo zásoby. Místopředseda vlády Novak koncem července přiznal, že ačkoli se trh „částečně stabilizuje“, regionální problémy přetrvávají .

Širší důsledky

Globální dodávky a ceny. Kampaň přispívá k růstu světových cen energií, které už tak zvýšila válka v Íránu . Černé moře se stalo „nejnovějším strategickým hrdlem obchodu“, narušujícím globální toky obilí a ropy . Neschopnost Ruska vyvážet naftu a benzin utáhla globální trhy s rafinovanými produkty – dopady jsou patrné i v USA .

Diplomatické vztahy. Partneři Ukrajiny (USA a evropští spojenci) požádali Kyjev, aby omezil útoky na ruský ropný sektor, protože přispívají k růstu globálních cen v souvislosti s konfliktem v Íránu, uvedl prezident Zelenskyj . Ukrajina však místo toho eskalovala – v červenci 2026 zřídila velitelství pro „údery na velké vzdálenosti“ a nejeví známky zmírnění kampaně . Kyjev kalkuluje jednoduše: každý barel ruské ropy, který není vyvezen, snižuje Moskvě válečné příjmy – i když vyšší globální ceny částečně vyrovnávají ztrátu objemu .

Klíčová nejistota: Rusko má částečnou schopnost přesměrovat toky ropy přes arktické trasy a využít volnou kapacitu v nepoškozených rafineriích, což ránu částečně tlumí . Dlouhodobá udržitelnost dronové kampaně závisí na tom, zda Ukrajina udrží tlak rychleji, než Rusko stihne opravit nebo přemístit rafinérskou kapacitu.