Průlomová dohoda ve Venezuele: Vláda a opozice spojily síly kvůli zlatu z Bank of England i justici

Začátkem srpna 2026 se stalo něco, co se Venezuele dlouhá léta nedařilo: prozatímní vláda a klíčová opoziční frakce usedly k jednacímu stolu, vyjednaly a podepsaly písemnou dohodu. První kolo rozhovorů pod patronací USA, které probíhalo v Caracasu od 6. do 12. srpna, přineslo dva konkrétní výsledky – společný požadavek na uvolnění zhruba 31 tun venezuelského zlata v hodnotě přibližně 4 miliard dolarů z Bank of England a závazek ke kompletní přestavbě venezuelského Nejvyššího soudu . Dohoda byla přímou reakcí na ničivá dvojitá zemětřesení, která 24. června zasáhla zemi, zabila více než 6 300 lidí a prohloubila již tak katastrofální humanitární a ekonomickou situaci .

Co přesně bylo dohodnuto

Šestidenní vyjednávací cyklus skončil podpisem společného komuniké, které stvrdili šéf vládní delegace Jorge Rodríguez a opoziční lídryně Dinorah Figuera, jež zastupuje zaniklé Národní shromáždění z roku 2015 . Dohoda pokrývala dvě hlavní oblasti:

1. Společný nárok na 4 miliardy dolarů ve zmrazeném zlatě. Obě strany se shodly, že budou společně usilovat o navrácení venezuelských mezinárodních rezerv uložených v Bank of England – přibližně 31 tun zlatých slitků . Prostředky měly být použity na obnovu po červnových zemětřeseních a také na zmírnění dopadů amerických sankcí . Šlo o pozoruhodný projev jednoty ohledně aktiv, která Británie zmrazila už v roce 2018 s odůvodněním, že neuznává tehdejší vládu Nicoláse Madura .

2. Závazek k obnově Nejvyššího soudu od základů. Součástí dohody byla konkrétní dohoda o „úplné obnově“ Nejvyššího tribunálu spravedlnosti (TSJ) – tedy o faktickém nahrazení všech jeho soudců a nastartování zcela nového procesu jmenování . To byl jeden z klíčových požadavků opozice, která dlouhodobě kritizovala justici jako podřízenou socialistické vládě .

Spouštěč: Dvojitá zemětřesení a humanitární katastrofa

Jednání nevznikla ve vzduchoprázdnu. Dne 24. června 2026 zasáhla severozápadní a střední Venezuelu dvě silná zemětřesení během pouhých třiceti sekund – nejprve předotřes o síle 7,2 stupně, následovaný hlavním otřesem o síle 7,5 stupně . Otřesy zabily přes 6 300 lidí, desetitisíce zranily, zhruba 200 budov se zřítilo a přibližně 24 000 lidí přišlo o střechu nad hlavou . Nejhůře postižen byl pobřežní stát La Guaira – kde se zřítilo 80 % budov – a hlavní město Caracas .

Ještě před zemětřesením se Venezuela potýkala s těžkou ekonomickou a politickou krizí. Měsíční inflace v červenci 2026 vyskočila na 20 % . Téměř 7,9 milionu lidí již před katastrofou potřebovalo humanitární pomoc . Podle OSN způsobila zemětřesení škody odpovídající 6 % HDP .

Katastrofa ukázala, že obnova není možná bez vnějších zdrojů – a nejdostupnějším zdrojem se ukázalo být vlastní zlato země, které leželo zmrazené v Londýně.

Proč zlato uvízlo v Londýně

Venezuela uložila 31 tun zlata v Bank of England v roce 2008 . Poté, co Británie v roce 2019 uznala opozičního lídra Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta a odmítla uznat Madurovu vládu, Bank of England tato aktiva zmrazila . Rozhodnutí britského Nejvyššího soudu z roku 2021 podmiňovalo přístup ke zlatu formálním uznáním vlády, která o uvolnění žádá .

Dokonce ani poté, co byl Maduro v lednu 2026 zajat americkými silami a byla ustanovena prozatímní vláda pod vedením úřadující prezidentky Delcy Rodríguezové, Británie zlato neuvolnila . V červenci 2026 Rodríguezová napsala přímo králi Karlu III. s žádostí o uvolnění zlata na pomoc při obnově po zemětřesení, ale banka ihned nevyhověla .

Záštita USA dala jednání váhu

Spojené státy jednání aktivně podpořily a pomohly je svolat, což jim dodalo mezinárodní kredibilitu, kterou předchozí venezuelské dialogové iniciativy postrádaly . Role USA signalizovala možnost uvolnění sankcí nebo diplomatického uznání, pokud bude proces pokračovat. Jednalo se o první osobní setkání obou stran od Madurova zadržení v lednu .

Proč je tato dohoda důležitá (a proč může selhat)

Tato dohoda je významná, protože prolomila desetiletí trvající cyklus neúspěšných dialogů. Předchozí pokusy o vyjednávání – od jednání v Dominikánské republice v roce 2017 přes norský proces v roce 2019 až po dialog v Mexico City v roce 2021 – všechny zkrachovaly bez podepsaných dohod. Tentokrát obě strany připojily své podpisy .

Dohoda však zůstává křehká a neúplná. Británie zlato stále neuvolnila, mechanismus úplné obměny TSJ ještě nebyl spuštěn a opoziční delegace, která se jednání účastnila, nezastupuje celé opoziční spektrum – radikální křídlo spojené s Juanem Guaidóem u stolu chybělo . Samotná jednání byla pouze prvním kolem; o pokračování se mělo rozhodnout až po 12. srpnu .

Co bude dál?

Další kroky jsou nejisté. Dohoda vytváří rámec pro případné volby a politický přechod, ale konkrétní datum voleb nebylo stanoveno . Podle navrženého harmonogramu by na konci roku 2026 měly vzniknout nová Národní volební rada a nový Nejvyšší soud . Celý proces však závisí na tom, zda obě strany dohodu dodrží – a zda Británie a mezinárodní společenství zareagují uvolněním zmrazených aktiv a zmírněním sankcí.

Srpnové kolo roku 2026 tak představuje vzácný okamžik formální spolupráce mezi hořkými rivaly, který umožnila katastrofa natolik ničivá, že dočasně překonala roky vzájemné nedůvěry. Zda tato spolupráce vydrží, rozhodne o tom, zda Venezuela získá miliardy, které nutně potřebuje k obnově.