Současně došlo k faktickému uzavření Hormuzského průlivu – vodní cesty, kterou kdysi procházelo zhruba 10 % světové produkce hliníku. To zablokovalo vývoz ze zemí Zálivu do Evropy, USA a Asie a také znemožnilo dovoz bauxitu a oxidu hlinitého, na které jsou tamní hutě odkázány .

Podle Mezinárodního institutu hliníku klesla prvovýroba hliníku v Zálivu mezi únorem a květnem 2026 v přepočtu na roční bázi o 2 miliony tun – což představuje zhruba 3 % celosvětové roční produkce, která byla vymazána během několika měsíců .

S mizením fyzického kovu z trhu se výrobci, obchodníci a spotřebitelé obrátili na LME jako na dodavatele poslední instance. Zásoby kovu dostupného k dodání (on-warrant stocks) se snížily na polovinu, z přibližně 440 000 tun v lednu na zhruba 250 000 tun do poloviny srpna .

Cenová dynamika: skok, ústup a nejistá rovnováha

Šok poslal cenu tříměsíčního kontraktu na hliník na LME na čtyřleté maximum 3 787,50 USD za tunu na začátku června 2026 . Někteří analytici v té době předpovídali, že by ceny mohly prorazit hranici 4 000 USD za tunu, čímž by se přiblížily historickým rekordům .

Do konce července však ceny klesly zpět na přibližně 3 170 USD za tunu – zhruba na úroveň před eskalací války . Tento částečný pokles naznačuje, že trh započítal určitý pokles poptávky v důsledku zpomalující se globální ekonomiky a víru, že se produkce v Zálivu nakonec obnoví. Základní napětí na trhu však zůstává vážné, zásoby jsou na historických minimech a nová nabídka z Číny a Indonésie není schopna pokles vyrovnat .

Koncentrované držby: riziko jednoho subjektu a jedné země původu

To, co v systému LME zbývá, je mimořádně koncentrované – strukturální varovný signál pro trh, který má být hluboký a likvidní.

• Dominance ruského hliníku: Ruský kov tvořil v květnu 2026 93 % všech zásob hliníku na LME (on-warrant), oproti 72 % v dubnu . Indické značky, které byly druhým hlavním zdrojem, byly spotřebiteli během krize hromadně stahovány .
• Jeden dominantní držitel: Téměř všechen ruský hliník, který je na LME na skladě, je údajně vlastněn jediným subjektem . To znamená, že efektivní „dostupný fond" není 250 000 tun různorodého kovu, ale pozice ovládaná jedním protistranou, což vytváří akutní riziko zmáčknutí trhu (squeeze), pokud se tento držitel rozhodne nedodávat .

Tato koncentrace není způsobena nárůstem ruských objemů, ale aktivním stahováním veškerého kovu z jiných zemí původu . Jak uvedla jedna analýza, jde o „pasivní koncentraci" – a ta ponechává trh nebezpečně zranitelný.

Širší rizika pro kritické suroviny Západu

Krize hliníku je varováním, které přesahuje rámec jediného kovu.

Závislost Západu na dovozu: Region Perského zálivu dodával Evropě a USA miliony tun prvovýroby hliníku a vysoce čistého oxidu hlinitého. Jeho náhlá ztráta odhalila, jak málo volné kapacity existuje mimo Čínu . EU klasifikuje hliník jako kritickou a strategickou surovinu podle svého aktu o kritických surovinách .

Vojenský hliník: nejslabší článek: Válečná hra Pentagonu z poloviny roku 2025 – několik měsíců před začátkem íránské války – simulovala velký konflikt a dospěla k závěru, že by americký dodavatelský řetězec hliníku „potenciálně neobstál" . Konkrétní zranitelností byl vysoce čistý hliník, ultračistá forma nezbytná pro stíhací letouny a obrněná vozidla. USA jsou na dovozu tohoto kovu ze Spojených arabských emirátů závislé z přibližně 90 % .

Kaskáda úzkých hrdel: Uzavření Hormuzského průlivu nezablokovalo pouze hotový hliník. Zablokovalo také dovoz bauxitu a oxidu hlinitého, které hutě v Zálivu dovážejí, což vedlo k samovolnému zesilujícímu se propadu výroby . Jeden jediný námořní bod ohrozil celý hodnotový řetězec kritické suroviny.

Dopad na průmysl: Stavebnictví, obalový průmysl, doprava a zelená energie – solární rámy, karoserie elektromobilů, obaly baterií – všechny čelí růstu nákladů a nedostatku materiálu v důsledku tohoto tlaku . Poradenská společnost Wood Mackenzie odhadla, že globální trh by mohl v roce 2026 čelit deficitu nabídky až 4 miliony tun .

Shrnutí

Íránská válka obrátila během šesti měsíců dříve dobře zásobený trh s hliníkem naruby. Produkce v Zálivu se propadla o 2 miliony tun ročně, zásoby na LME byly vyčerpány na 36leté minimum, zbývající kov k dodání je z 93 % ruský a držen jedním subjektem, ceny vyletěly o 30 %, než se ustálily v nejisté rovnováze, a předválečná válečná hra Pentagonu již upozornila přesně na tuto zranitelnost .

Tato epizoda je varováním pro každý dodavatelský řetězec kritických surovin, který spoléhá na úzký okruh výrobců, jediná úzká hrdla a papírově tenké burzovní zásoby. Otázkou není, zda přijde další krize – ale který kov zasáhne.

Současně došlo k faktickému uzavření Hormuzského průlivu – vodní cesty, kterou kdysi procházelo zhruba 10 % světové produkce hliníku. To zablokovalo vývoz ze zemí Zálivu do Evropy, USA a Asie a také znemožnilo dovoz bauxitu a oxidu hlinitého, na které jsou tamní hutě odkázány .

Podle Mezinárodního institutu hliníku klesla prvovýroba hliníku v Zálivu mezi únorem a květnem 2026 v přepočtu na roční bázi o 2 miliony tun – což představuje zhruba 3 % celosvětové roční produkce, která byla vymazána během několika měsíců .

S mizením fyzického kovu z trhu se výrobci, obchodníci a spotřebitelé obrátili na LME jako na dodavatele poslední instance. Zásoby kovu dostupného k dodání (on-warrant stocks) se snížily na polovinu, z přibližně 440 000 tun v lednu na zhruba 250 000 tun do poloviny srpna .

Cenová dynamika: skok, ústup a nejistá rovnováha

Šok poslal cenu tříměsíčního kontraktu na hliník na LME na čtyřleté maximum 3 787,50 USD za tunu na začátku června 2026 . Někteří analytici v té době předpovídali, že by ceny mohly prorazit hranici 4 000 USD za tunu, čímž by se přiblížily historickým rekordům .

Do konce července však ceny klesly zpět na přibližně 3 170 USD za tunu – zhruba na úroveň před eskalací války . Tento částečný pokles naznačuje, že trh započítal určitý pokles poptávky v důsledku zpomalující se globální ekonomiky a víru, že se produkce v Zálivu nakonec obnoví. Základní napětí na trhu však zůstává vážné, zásoby jsou na historických minimech a nová nabídka z Číny a Indonésie není schopna pokles vyrovnat .

Koncentrované držby: riziko jednoho subjektu a jedné země původu

To, co v systému LME zbývá, je mimořádně koncentrované – strukturální varovný signál pro trh, který má být hluboký a likvidní.

• Dominance ruského hliníku: Ruský kov tvořil v květnu 2026 93 % všech zásob hliníku na LME (on-warrant), oproti 72 % v dubnu . Indické značky, které byly druhým hlavním zdrojem, byly spotřebiteli během krize hromadně stahovány .
• Jeden dominantní držitel: Téměř všechen ruský hliník, který je na LME na skladě, je údajně vlastněn jediným subjektem . To znamená, že efektivní „dostupný fond" není 250 000 tun různorodého kovu, ale pozice ovládaná jedním protistranou, což vytváří akutní riziko zmáčknutí trhu (squeeze), pokud se tento držitel rozhodne nedodávat .

Tato koncentrace není způsobena nárůstem ruských objemů, ale aktivním stahováním veškerého kovu z jiných zemí původu . Jak uvedla jedna analýza, jde o „pasivní koncentraci" – a ta ponechává trh nebezpečně zranitelný.

Širší rizika pro kritické suroviny Západu

Krize hliníku je varováním, které přesahuje rámec jediného kovu.

Závislost Západu na dovozu: Region Perského zálivu dodával Evropě a USA miliony tun prvovýroby hliníku a vysoce čistého oxidu hlinitého. Jeho náhlá ztráta odhalila, jak málo volné kapacity existuje mimo Čínu . EU klasifikuje hliník jako kritickou a strategickou surovinu podle svého aktu o kritických surovinách .

Vojenský hliník: nejslabší článek: Válečná hra Pentagonu z poloviny roku 2025 – několik měsíců před začátkem íránské války – simulovala velký konflikt a dospěla k závěru, že by americký dodavatelský řetězec hliníku „potenciálně neobstál" . Konkrétní zranitelností byl vysoce čistý hliník, ultračistá forma nezbytná pro stíhací letouny a obrněná vozidla. USA jsou na dovozu tohoto kovu ze Spojených arabských emirátů závislé z přibližně 90 % .

Kaskáda úzkých hrdel: Uzavření Hormuzského průlivu nezablokovalo pouze hotový hliník. Zablokovalo také dovoz bauxitu a oxidu hlinitého, které hutě v Zálivu dovážejí, což vedlo k samovolnému zesilujícímu se propadu výroby . Jeden jediný námořní bod ohrozil celý hodnotový řetězec kritické suroviny.

Dopad na průmysl: Stavebnictví, obalový průmysl, doprava a zelená energie – solární rámy, karoserie elektromobilů, obaly baterií – všechny čelí růstu nákladů a nedostatku materiálu v důsledku tohoto tlaku . Poradenská společnost Wood Mackenzie odhadla, že globální trh by mohl v roce 2026 čelit deficitu nabídky až 4 miliony tun .

Shrnutí

Íránská válka obrátila během šesti měsíců dříve dobře zásobený trh s hliníkem naruby. Produkce v Zálivu se propadla o 2 miliony tun ročně, zásoby na LME byly vyčerpány na 36leté minimum, zbývající kov k dodání je z 93 % ruský a držen jedním subjektem, ceny vyletěly o 30 %, než se ustálily v nejisté rovnováze, a předválečná válečná hra Pentagonu již upozornila přesně na tuto zranitelnost .

Tato epizoda je varováním pro každý dodavatelský řetězec kritických surovin, který spoléhá na úzký okruh výrobců, jediná úzká hrdla a papírově tenké burzovní zásoby. Otázkou není, zda přijde další krize – ale který kov zasáhne.