Německo, největší spotřebitel plynu v Evropě, je na tom ještě hůř. Jeho zásobníky byly v srpnu plné jen ze 47 %, což je nejnižší stav od začátku měření .
Kořen krize sahá k vojenské kampani USA a Izraele proti Íránu, která začala koncem února 2026. Íránské síly fakticky uzavřely Hormuzský průliv, klíčovou námořní tepnu, kterou obvykle proplouvá asi 20 milionů barelů ropy denně a zhruba 20–25 % světového zkapalněného zemního plynu (LNG) .
Toto uzavření stáhlo z globálního trhu obrovský objem LNG, zpřísnilo nabídku na celém světě a poslalo ceny strmě vzhůru .
Pro Česko a celou Evropu je klíčové, že zhruba 12–14 % evropského LNG pochází z Kataru, který musí dopravovat právě přes Hormuz . Tento zdroj je nyní odříznutý.
I když jsou aktuální ceny plynu vysoké, plnění zásobníků se zastavilo. Důvodem je fenomén zvaný backwardation na forwardové křivce TTF (nizozemský virtuální obchodní bod, evropský benchmark).
Po většinu roku 2026 se ceny za okamžitou dodávku (promptní) pohybovaly nad cenami pro dodávku v zimě – což je přesný opak normálního vzorce . Za normálních okolností musí být zimní ceny dostatečně nad těmi letními, aby pokryly náklady na uskladnění a motivovaly k plnění zásobníků. Letos je ale rozdíl mezi letní a zimní cenou (sezónní spread) v průměru minus 1,2 EUR/MWh, a tak komerční motivace k plnění zásobníků prakticky zmizela
.
Obchodníci nemají důvod kupovat plyn, který by uskladnili a prodali se ziskem až v zimě. Jednoduše čekají.
Spojené státy se staly hlavním dodavatelem LNG do Evropy poté, co Rusko omezilo dodávky plynovodem. Uzavření Hormuzu však způsobilo celosvětový nedostatek LNG a americké dodávky putují k tomu, kdo nabídne nejvíc – často do Asie, kde soutěž o spotové zásilky zesílila .
I přesto, že americká exportní kapacita běží na plné obrátky, objem plynu, který může Evropa reálně získat pro plnění zásobníků, je omezený. Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) varovala, že EU bude potřebovat „výrazně vyšší dovoz LNG