Proč se yenový carry trade vrací i přes masivní společnou intervenci USA a Japonska?

Historická společná intervence USA a Japonska na podporu jenu z 30. a 31. července 2026, která stála přibližně 87 miliard dolarů, přinesla jen krátkodobou úlevu. Již o necelé dva týdny později si jen smazal zhruba polovinu intervenčních zisků a oslabil zpět k úrovním 159–160 jenů za dolar . Carry trades – tedy strategie půjčování si v levném yenu a investování do výnosnějších aktiv – se rychle obnovují, protože žádná z hlavních strukturálních příčin jejich existence nebyla odstraněna.

Klíčové faktory stojící za oživením

1. Intervence řešila příznaky, nikoli příčinu. Koordinovaná akce (první od roku 1998) srazila kurz USD/JPY z téměř 164 na přibližně 155, ale vůbec nezměnila úrokový rozdíl mezi USA a Japonskem. Jak poznamenal jeden stratég: intervence "zastavila neuspořádaný pohyb a přinutila k rychlému snížení krátkých pozic na jenu, aniž by změnila úrokový diferenciál, který je za nimi" . Bez změny tohoto diferenciálu byl takový pohyb vždy pravděpodobně dočasný .

2. Úrokový diferenciál mezi USA a Japonskem zůstává extrémně široký. BoJ na svém zasedání 30.–31. července ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na 1,00 % , zatímco sazby Fedu jsou stále výrazně výše – rozdíl činí více než 4 procentní body . Vysoké výnosy amerických státních dluhopisů i nadále dělají z yenových carry trades velmi výnosnou záležitost a tento výnosový náskok "stále tlačí na jen" .

3. Hedgeové fondy po taktickém stažení opět budují krátké pozice na jenu. Před intervencí hedgeové fondy držely největší medvědí pozice na jenu od roku 2007 . Intervence si vynutila prudké, ale krátkodobé uzavírání těchto pozic – hedgeové fondy do 4. srpna snížily své sázky na oslabení jenu na polovinu . Jakmile ale volatilita opadla, "někteří investoři se začínají vracet k carry trade obchodům financovaným v yenu" . Ke konci července hedgeové fondy stále držely přibližně 124 575 krátkých kontraktů na jen v hodnotě zhruba 9,5 miliardy dolarů .

4. Opatrný výhled BoJ udržuje yen jako levný zdroj financování. BoJ ponechala sazby beze změny na 1,00 % v rozhodujícím poměru hlasů 8:1 s odůvodněním, že je třeba posoudit, zda inflace udržitelně setrvá kolem 2% cíle . Ačkoli trhy nyní s 76% pravděpodobností (oproti 24 % před intervencí) očekávají zvýšení sazeb v září, toto očekávání samo o sobě zatím carry tradery neodradilo . Cestu zvyšování sazeb BoJ navíc omezuje politický tlak na podporu dluhopisového trhu, což limituje, jak agresivně může centrální banka postupovat .

5. Morgan Stanley odhaduje, že na globálních trzích stále existuje zhruba 500 miliard dolarů v yenových carry pozicích, což naznačuje, že objem tohoto obchodu je obrovský a hluboce zakořeněný . K trvalému uvolnění těchto pozic by bylo zapotřebí buď výrazného zvýšení sazeb BoJ nad rámec současných očekávání, nebo prudkého poklesu amerických sazeb – k ničemu z toho zatím nedošlo.

Stručně řečeno, intervence zlomila momentální tempo oslabování jenu, ale ponechala nedotčený úrokový náskok, který carry trade pohání. Jak poznamenala Goldman Sachs, to, zda Tokio znovu zasáhne, "závisí na úrokovém diferenciálu mezi japonskými a americkými sazbami" – a ten je i nadále výrazně ve prospěch carry trade .