Hormuzský průliv jako hlavní hybatel trhů: Mírná inflace v USA proti ropné krizi

Politika Fedu a pravděpodobnost zvýšení sazeb: Zářijový souboj na ostří nože

• Postoj Fedu: Šéf centrální banky Kevin Warsh ponechal na zasedání 29. července sazby beze změny a neposkytl mnoho vodítek ohledně budoucího vývoje, takže trh musel vyhodnocovat nová data . Hlavní brokerages očekávaly, že Fed sazby po zbytek roku 2026 nezmění .
• Šance na zářijové zvýšení: V polovině srpna ukazoval nástroj CME FedWatch pravděpodobnost zvýšení sazeb v září na zhruba 45–50 %, tedy v podstatě nerozhodně. Pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny se pohybovala kolem 50–55 % . To byl výrazný posun oproti začátku srpna, kdy slabá zpráva o zaměstnanosti na chvíli posunula šance na ponechání sazeb na zhruba 60 % .
• Výhled do konce roku: Srpnový přehled sazeb od CME Group uváděl, že trh nyní cení pouze jedno zvýšení sazeb pro zbytek roku 2026, zatímco před červencovým zasedáním Fedu se počítalo se dvěma .

Globální akciové trhy: Mírný růst uprostřed volatility

• Index MSCI World: Index uzavřel 12. srpna na 5 008,52 bodech a 13. srpna vzrostl na 5 034,04 bodu, což představuje zisk +0,51 %. 14. srpna mírně klesl na přibližně 5 027,99 bodu (-0,12 %), což dávalo pětidenní změnu +1,20 % a růst od začátku roku +13,63 % .
• Širší index ACWI: Index MSCI All-Country World (ACWI) se na začátku srpna pohyboval kolem 1 149,5 bodu . Globální akcie podpořila mírná inflační data, ale brzdil je ropný inflační šok a nejistota ohledně Fedu.
• Wall Street: Index S&P 500 se 5. srpna pohyboval blízko 7 718 bodů a reagoval na každou zprávu o inflaci a geopolitice, aby nakonec týden zakončil mírně níže kvůli pochybnostem o dohodě s Íránem .

Americký dolar: Zotavení z dvouměsíčního minima

• Index DXY na začátku srpna kvůli slabším americkým datům klesl na dvouměsíční minimum . Poté mírně posílil, jak rostla cena ropy a blížilo se zveřejnění CPI. Index dolaru se 10.–11. srpna pohyboval kolem 96,06–96,16 bodu . Mírná poptávka po dolaru odrážela poptávku po bezpečných aktivech kvůli nejistotě na Blízkém východě a přeceňování jestřábího postoje Fedu.

Výnosy státních dluhopisů: Tlak z ropy a nabídky

• Výnos desetiletého amerického dluhopisu do 12. srpna prudce vzrostl na 4,72 %, nejvýše od konce roku 2023, a to kvůli rostoucím inflačním očekáváním a ceně ropy . V období 10.–11. srpna se pohyboval kolem 4,658–4,697 % . Růst výnosů byl zátěží pro akcie, zejména pro růstové tituly.

Zlato: Vysoko díky poptávce po bezpečí

• Zlato se 10.–11. srpna obchodovalo v rozmezí 4 412–4 447 dolarů za troyskou unci a drželo se na zvýšených úrovních jako zajištění proti geopolitickému riziku i inflační nejistotě spojené s krizí v Hormuzském průlivu . Růst zlata částečně omezoval posilující dolar.

Ropa Brent a napětí mezi USA a Íránem: Dominantní rizikový faktor

• Krize v Hormuzském průlivu byla jednoznačně největším hybatelem napříč aktivy. Íránská blokáda průlivu pokračovala a dohoda byla v nedohlednu .
• 10. srpna ropa posílila o 5 %, když Írán trval na tom, že USA musí splnit několik požadavků. Brent v úterý 11. srpna uzavřel na 88,91 dolaru a dotkl se týdenního maxima . Ve čtvrtek 12. srpna se Brent pohyboval kolem ~88,22 dolaru a za týden přidal 11 % .
• Když se objevily naděje na mír (3. srpna), cena ropy klesla a akcie rostly. Když jednání uvázla na mrtvém bodě (10.–11. srpna), ropa vyletěla nahoru a Wall Street oslabila. Tento vztah jasně ilustruje inverzní vazbu .

Toky kapitálu: Opatrné, ale kladné přílivy do akcií

Přesná týdenní data o tocích do fondů (EPFR) nebyla v dostupných zdrojích zachycena. Na základě tržního vývoje však lze soudit, že globální akciové fondy po zveřejnění mírných inflačních dat 12. srpna zaznamenaly mírné přílivy, protože data snížila pravděpodobnost agresivního zvýšení sazeb Fedem. Tyto přílivy však brzdil prudký růst cen ropy a přetrvávající geopolitická riziková prémie, která držela část kapitálu ve zlatě, hotovosti a energetických titulech místo v širokých akciových pozicích.

Souhrn interakcí

Makroekonomický obraz poloviny srpna 2026 byl určován dvoustranným konfliktem: na jedné straně mírná domácí inflace (CPI +0,1 %, PPI 0,0 %) tlačila k ponechání sazeb Fedem, na straně druhé obrovský vnější ropný šok (Brent +11 % za týden, blízko 89 dolarů) znovu rozdmýchal inflační očekávání, poslal desetiletý výnos nad 4,70 %, udržoval poptávku po dolaru a rozdělil pravděpodobnost zvýšení sazeb na 50 na 50. Globální akcie mírně rostly díky mírnému CPI, ale nedařilo se jim výrazněji posílit, protože rostoucí výnosy a geopolitická nejistota omezovaly chuť riskovat. Zlato zůstalo na zvýšených úrovních jako dvojité zajištění proti inflaci a geopolitickým rizikům.