• Plocha osevů se zmenšila o 21 % a průměrné výnosy klesly o 18,5 % na 70,3 metrických centů na hektar. U kukuřice pěstované bez závlahy byl pokles výnosů ještě výraznější, a to o 23 % . Pouze 47 % plodin bylo začátkem července hodnoceno jako dobré nebo výborné, což je nejméně od roku 2011 .
• Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ve své prognóze z 12. srpna odhadlo francouzskou sklizeň kukuřice na 10,0 milionů tun, což je o 26 % méně než v předchozím roce a nejméně od hospodářského roku 1990/91 .
• Analytici ze společností Expana a Argus varují, že neúprosné horko by mohlo sklizeň ještě zpolovičatit, a snížit ji tak na méně než 7 milionů tun – to by bylo nejméně od roku 1976 . Benoit Fayot, hlavní analytik Expany, řekl, že ztráty na úrodě se "každým dnem zvyšují kvůli horku a nedostatku srážek" .

Krizi prohlubuje skutečnost, že méně než třetina francouzské kukuřice je zavlažovaná, což většinu úrody nechává na pospas vedrům v kritickém období opylování .

Spojené království: nejhorší sklizeň obilí za čtyři dekády

Spojené království směřuje k nejhorší sklizni obilovin a řepky od roku 1984, kdy začalo srovnatelné sledování . Podle analýzy organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU) by celková produkce pšenice, ječmene, ovsa a řepky mohla klesnout na přibližně 19,5 milionu tun – to je o 2,5 milionu tun méně, než se původně předpokládalo .

• Výpadek úrody by mohl britské farmáře připravit o 390 milionů liber na tržbách .
• V Anglii spadlo v červenci pouhých 5,6 mm srážek – jen 8 % dlouhodobého průměru a méně než polovina předchozího rekordního minima z roku 1911 .
• Prezident Národního svazu zemědělců (NFU) Tom Bradshaw označil výnosy pšenice a ovsa jako "velmi, velmi špatné" a varoval, že chovatelé hospodářských zvířat již museli sáhnout na zimní krmné dávky, protože kvůli suchu nemohli pěstovat trávu . Výnosy pšenice se odhadují na 6,8 tuny na hektar, což je hluboko pod desetiletým průměrem 7,9 tuny .

Velkou Británii zasáhla v květnu, červnu a červenci bezprecedentní série veder. Anglie zažila nejteplejší červen v historii a nejsušší červenec vůbec . Farmáři tento vývoj popisují jako "počasí na houpačce" .

Snížená predikce sklizně kukuřice v EU na nejnižší úroveň od roku 2007

Škody se neomezují pouze na Francii a Spojené království. Evropské sdružení obchodníků s obilím COCERAL snížilo svou prognózu produkce kukuřice v EU z 57,2 milionu tun na 52,7 milionu tun, což je výrazně pod loňskou sklizní (57,4 milionu tun) a nejméně od roku 2007 . Společné výzkumné středisko Evropské komise revidovalo prognózy výnosů ozimých plodin v EU směrem dolů o 1–4 % a celková produkce obilovin je o 1 % pod pětiletým průměrem .

V důsledku toho se očekává, že se EU stane mnohem větším dovozcem kukuřice, což překreslí mapu obchodu s obilím na kontinentě .

Ceny potravin: okurky o 111 % dráž, rajčata o 60 %

Důsledky zemědělského kolapsu již pociťují spotřebitelé u pokladen. Ve Spojeném království velkoobchodní ceny zeleniny dramaticky vzrostly:

• Velkoobchodní cena britských okurek vzrostla z 0,99 £/kg před první vlnou veder na 2,09 £/kg koncem července – to je nárůst zhruba o 111 % .
• Velkoobchodní ceny rajčat vyskočily o více než 60 %, hlávkového salátu o 90 % a brambor o více než 40 % .
• Ve Francii spotřebitelská organizace Familles Rurales zjistila, že ceny cuket byly v červenci o 32 % vyšší než o rok dříve, rajčata zdražila o 31 % a zelené fazolky o 24 % .

Výzkum citovaný ECIU naznačuje, že 10% nárůst velkoobchodních cen ovoce a zeleniny by mohl průměrné britské domácnosti zvýšit roční účet za potraviny o 567 liber . I když se velkoobchodní zdražení nepromítá do maloobchodních cen zcela přímočaře, spotřebitelé obvykle pocítí alespoň část tohoto nárůstu .

Širší ekonomický dopad: 180 miliard eur z HDP EU

Banka Triodos, která se specializuje na udržitelné finance, odhaduje, že extrémní horko a sucho by mohly v roce 2026 snížit HDP EU přibližně o 1 %, což odpovídá zhruba 180 miliardám eur (208 miliard dolarů) . To by fakticky vymazalo většinu očekávaného růstu celého bloku .

• Samotné ztráty produktivity práce představují zhruba 0,6 % HDP EU .
• Zemědělské ztráty a vyšší ceny potravin přispívají odhadem 0,15 % .
• Narušená výroba energie (omezená jaderná, vodní a tepelná výroba) a vyšší ceny elektřiny přidávají dalších 0,15 % .

Jen červnová vlna veder v roce 2026 pravděpodobně stála evropské pěstitele obilí přibližně 2 miliardy eur na ušlých tržbách a zničila 9 milionů tun úrody . Další ekonomické škody zahrnují narušenou říční dopravu na Rýnu a Dunaji, ztráty způsobené lesními požáry a vyšší náklady na energie pro chlazení .

Tyto zemědělské a ekonomické otřesy se odehrávají souběžně s energetickou krizí vyvolanou válkou v Íránu, což vytváří mnohorozměrný tlak na životní náklady v celé Evropě .

Vědecké vysvětlení: změna klimatu a El Niño

Vědci připisují extrémní léto 2026 kombinaci změny klimatu způsobené člověkem a zesilujícího se fenoménu El Niño . Rekordní teploty, opakované vlny veder (v květnu, červnu a červenci v Británii) a nejsušší červenec v Anglii jsou všechny v souladu s projekcemi klimatických modelů pro oteplující se svět .

Společné výzkumné středisko Evropské komise uvedlo, že opakované vlny veder zkrátily fázi plnění zrn u ozimých plodin a vyčerpaly půdní vlhkost v západní a střední Evropě, což ovlivnilo kvetení a akumulaci biomasy u letních plodin .

Zemědělské organizace napříč Evropou prohlašují, že extrémní počasí se stává "novou normou" pro zemědělství. Tom Bradshaw, prezident britského NFU, varoval, že země čelí "nové normě" nepředvídatelného a extrémního počasí, přičemž někteří farmáři hlásí, že jejich obilí dosahuje jen poloviny obvyklé výšky .

Co bude dál

Vzhledem k tomu, že prognózy sklizně jsou stále revidovány směrem dolů a bezprostřední úleva není v dohledu, čeká Evropu náročná zima a rok 2027. Potřeba dovozu obilí do EU výrazně vzroste, což dále zvýší tlak na globální ceny potravin . Pro spotřebitele bude plný dopad letošního extrémního léta pravděpodobně patrný v cenách a dostupnosti potravin po celé měsíce, ne-li roky.

• Plocha osevů se zmenšila o 21 % a průměrné výnosy klesly o 18,5 % na 70,3 metrických centů na hektar. U kukuřice pěstované bez závlahy byl pokles výnosů ještě výraznější, a to o 23 % . Pouze 47 % plodin bylo začátkem července hodnoceno jako dobré nebo výborné, což je nejméně od roku 2011 .
• Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ve své prognóze z 12. srpna odhadlo francouzskou sklizeň kukuřice na 10,0 milionů tun, což je o 26 % méně než v předchozím roce a nejméně od hospodářského roku 1990/91 .
• Analytici ze společností Expana a Argus varují, že neúprosné horko by mohlo sklizeň ještě zpolovičatit, a snížit ji tak na méně než 7 milionů tun – to by bylo nejméně od roku 1976 . Benoit Fayot, hlavní analytik Expany, řekl, že ztráty na úrodě se "každým dnem zvyšují kvůli horku a nedostatku srážek" .

Krizi prohlubuje skutečnost, že méně než třetina francouzské kukuřice je zavlažovaná, což většinu úrody nechává na pospas vedrům v kritickém období opylování .

Spojené království: nejhorší sklizeň obilí za čtyři dekády

Spojené království směřuje k nejhorší sklizni obilovin a řepky od roku 1984, kdy začalo srovnatelné sledování . Podle analýzy organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU) by celková produkce pšenice, ječmene, ovsa a řepky mohla klesnout na přibližně 19,5 milionu tun – to je o 2,5 milionu tun méně, než se původně předpokládalo .

• Výpadek úrody by mohl britské farmáře připravit o 390 milionů liber na tržbách .
• V Anglii spadlo v červenci pouhých 5,6 mm srážek – jen 8 % dlouhodobého průměru a méně než polovina předchozího rekordního minima z roku 1911 .
• Prezident Národního svazu zemědělců (NFU) Tom Bradshaw označil výnosy pšenice a ovsa jako "velmi, velmi špatné" a varoval, že chovatelé hospodářských zvířat již museli sáhnout na zimní krmné dávky, protože kvůli suchu nemohli pěstovat trávu . Výnosy pšenice se odhadují na 6,8 tuny na hektar, což je hluboko pod desetiletým průměrem 7,9 tuny .

Velkou Británii zasáhla v květnu, červnu a červenci bezprecedentní série veder. Anglie zažila nejteplejší červen v historii a nejsušší červenec vůbec . Farmáři tento vývoj popisují jako "počasí na houpačce" .

Snížená predikce sklizně kukuřice v EU na nejnižší úroveň od roku 2007

Škody se neomezují pouze na Francii a Spojené království. Evropské sdružení obchodníků s obilím COCERAL snížilo svou prognózu produkce kukuřice v EU z 57,2 milionu tun na 52,7 milionu tun, což je výrazně pod loňskou sklizní (57,4 milionu tun) a nejméně od roku 2007 . Společné výzkumné středisko Evropské komise revidovalo prognózy výnosů ozimých plodin v EU směrem dolů o 1–4 % a celková produkce obilovin je o 1 % pod pětiletým průměrem .

V důsledku toho se očekává, že se EU stane mnohem větším dovozcem kukuřice, což překreslí mapu obchodu s obilím na kontinentě .

Ceny potravin: okurky o 111 % dráž, rajčata o 60 %

Důsledky zemědělského kolapsu již pociťují spotřebitelé u pokladen. Ve Spojeném království velkoobchodní ceny zeleniny dramaticky vzrostly:

• Velkoobchodní cena britských okurek vzrostla z 0,99 £/kg před první vlnou veder na 2,09 £/kg koncem července – to je nárůst zhruba o 111 % .
• Velkoobchodní ceny rajčat vyskočily o více než 60 %, hlávkového salátu o 90 % a brambor o více než 40 % .
• Ve Francii spotřebitelská organizace Familles Rurales zjistila, že ceny cuket byly v červenci o 32 % vyšší než o rok dříve, rajčata zdražila o 31 % a zelené fazolky o 24 % .

Výzkum citovaný ECIU naznačuje, že 10% nárůst velkoobchodních cen ovoce a zeleniny by mohl průměrné britské domácnosti zvýšit roční účet za potraviny o 567 liber . I když se velkoobchodní zdražení nepromítá do maloobchodních cen zcela přímočaře, spotřebitelé obvykle pocítí alespoň část tohoto nárůstu .

Širší ekonomický dopad: 180 miliard eur z HDP EU

Banka Triodos, která se specializuje na udržitelné finance, odhaduje, že extrémní horko a sucho by mohly v roce 2026 snížit HDP EU přibližně o 1 %, což odpovídá zhruba 180 miliardám eur (208 miliard dolarů) . To by fakticky vymazalo většinu očekávaného růstu celého bloku .

• Samotné ztráty produktivity práce představují zhruba 0,6 % HDP EU .
• Zemědělské ztráty a vyšší ceny potravin přispívají odhadem 0,15 % .
• Narušená výroba energie (omezená jaderná, vodní a tepelná výroba) a vyšší ceny elektřiny přidávají dalších 0,15 % .

Jen červnová vlna veder v roce 2026 pravděpodobně stála evropské pěstitele obilí přibližně 2 miliardy eur na ušlých tržbách a zničila 9 milionů tun úrody . Další ekonomické škody zahrnují narušenou říční dopravu na Rýnu a Dunaji, ztráty způsobené lesními požáry a vyšší náklady na energie pro chlazení .

Tyto zemědělské a ekonomické otřesy se odehrávají souběžně s energetickou krizí vyvolanou válkou v Íránu, což vytváří mnohorozměrný tlak na životní náklady v celé Evropě .

Vědecké vysvětlení: změna klimatu a El Niño

Vědci připisují extrémní léto 2026 kombinaci změny klimatu způsobené člověkem a zesilujícího se fenoménu El Niño . Rekordní teploty, opakované vlny veder (v květnu, červnu a červenci v Británii) a nejsušší červenec v Anglii jsou všechny v souladu s projekcemi klimatických modelů pro oteplující se svět .

Společné výzkumné středisko Evropské komise uvedlo, že opakované vlny veder zkrátily fázi plnění zrn u ozimých plodin a vyčerpaly půdní vlhkost v západní a střední Evropě, což ovlivnilo kvetení a akumulaci biomasy u letních plodin .

Zemědělské organizace napříč Evropou prohlašují, že extrémní počasí se stává "novou normou" pro zemědělství. Tom Bradshaw, prezident britského NFU, varoval, že země čelí "nové normě" nepředvídatelného a extrémního počasí, přičemž někteří farmáři hlásí, že jejich obilí dosahuje jen poloviny obvyklé výšky .

Co bude dál

Vzhledem k tomu, že prognózy sklizně jsou stále revidovány směrem dolů a bezprostřední úleva není v dohledu, čeká Evropu náročná zima a rok 2027. Potřeba dovozu obilí do EU výrazně vzroste, což dále zvýší tlak na globální ceny potravin . Pro spotřebitele bude plný dopad letošního extrémního léta pravděpodobně patrný v cenách a dostupnosti potravin po celé měsíce, ne-li roky.