Rozhodnutí je výraznou překážkou pro prezidenta Emmanuela Macrona, který prosazoval tuto normu jako vlajkovou loď své poslední části mandátu .

Co přesně Ústavní rada rozhodla

Soud zákon zablokoval jako celek. Konstatoval, že navržená opatření nelze prosadit, aniž by porušila ústavně zaručená práva . Norma přitom v červenci 2026 prošla oběma komorami parlamentu – Národní shromáždění ji schválilo 279 hlasy proti 81, Senát 243 hlasy proti 2 .

Tři klíčové právní důvody zrušení

1. Porušení svobody projevu

Soud uvedl, že zákaz přístupu k online službám nezbytně omezuje ústavně chráněné právo nezletilých svobodně se vyjadřovat . Podle Rady by zákon „nemohl plošně zakázat nezletilým přístup k sociálním sítím, aniž by porušil svobodu projevu a komunikace" .

2. Povinné věkové ověřování pro všechny postrádalo záruky

Zákon by vyžadoval, aby každý člověk – včetně dospělých – před vstupem na sociální síť prokázal svůj věk . Rada to označila za nepřiměřený zásah do soukromí a svobody projevu všech uživatelů . Ve svém verdiktu uvedla: „Tím, že zakazuje nezletilým mladším patnácti let přístup k některým online službám, zákon ze své podstaty vyžaduje, aby každá osoba, dokonce i dospělý, prokázala svůj věk ještě před přístupem k nim" . Zákonodárce podle soudu „nespecifikoval podmínky a meze, za nichž se má tento důkaz poskytovat", a nestanovil „právní záruky nezbytné k zajištění souladu s požadavky na ochranu soukromí" .

3. Příliš plošný a nepružný zákaz

Ústavní rada shledala, že navrhovaný zákon je příliš široký a nezohledňuje individuální situaci jednotlivých nezletilých ani konkrétní rizika jednotlivých platforem . CNN shrnula, že soud rozhodl, že zákaz je „příliš plošný a nelze jej vymáhat, aniž by došlo k zásahu do soukromí lidí" .

Reakce prezidenta Macrona

Prezident Macron okamžitě nařídil své vládě zákon přepsat. Podle zpráv z Macronovy kanceláře má být nové, ústavně souladné řešení hotové do jara 2027 . Úkolem přepracovat normu pověřil premiéra Sébastiena Lecornua s cílem prosadit ji ještě před prezidentskými volbami v roce 2027 . Macron původní zákon prosazoval jako vlajkovou loď svého posledního funkčního období; při jeho schvalování v parlamentu ho označil za „velký krok vpřed" a prohlásil, že „Francie udává v Evropě směr, pokud jde o ochranu našich dětí a teenagerů" .

Širší celosvětový kontext

Francouzský neúspěch přichází uprostřed mezinárodního tlaku na omezení přístupu mladých k sociálním sítím:

• Austrálie – Jako první země na světě zavedla plošný zákaz. Zákon o změně online bezpečnosti (minimální věk pro sociální média) z roku 2024 vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a blokuje dětem do 16 let přístup k platformám jako TikTok, Instagram, Facebook, YouTube, Snapchat, Reddit a X .
• Spojené království – V červnu 2026 vláda oznámila, že zakáže sociální sítě dětem do 16 let, přičemž se inspiruje australským modelem .
• Evropský kontext – Francouzský návrh byl prvním takovým plošným zákazem schváleným členským státem EU. Jeho ústavní neúspěch se nyní stává testovacím případem toho, jak musí být tyto zákony formulovány, aby obstály před soudním přezkumem v Evropě, kde je ochrana svobody projevu silná .
• Klíčové napětí – Hlavní právní výzvou napříč těmito snahami je vyvážení ochrany dětí a základních práv. Australský zákaz čelí podobné kritice, ale dosud nebyl zrušen srovnatelným orgánem. Francouzský verdikt signalizuje, že plošné zákazy spojené s univerzálním věkovým ověřováním mohou v evropském lidskoprávním rámci narazit na výrazné právní překážky .

Rozhodnutí je výraznou překážkou pro prezidenta Emmanuela Macrona, který prosazoval tuto normu jako vlajkovou loď své poslední části mandátu .

Co přesně Ústavní rada rozhodla

Soud zákon zablokoval jako celek. Konstatoval, že navržená opatření nelze prosadit, aniž by porušila ústavně zaručená práva . Norma přitom v červenci 2026 prošla oběma komorami parlamentu – Národní shromáždění ji schválilo 279 hlasy proti 81, Senát 243 hlasy proti 2 .

Tři klíčové právní důvody zrušení

1. Porušení svobody projevu

Soud uvedl, že zákaz přístupu k online službám nezbytně omezuje ústavně chráněné právo nezletilých svobodně se vyjadřovat . Podle Rady by zákon „nemohl plošně zakázat nezletilým přístup k sociálním sítím, aniž by porušil svobodu projevu a komunikace" .

2. Povinné věkové ověřování pro všechny postrádalo záruky

Zákon by vyžadoval, aby každý člověk – včetně dospělých – před vstupem na sociální síť prokázal svůj věk . Rada to označila za nepřiměřený zásah do soukromí a svobody projevu všech uživatelů . Ve svém verdiktu uvedla: „Tím, že zakazuje nezletilým mladším patnácti let přístup k některým online službám, zákon ze své podstaty vyžaduje, aby každá osoba, dokonce i dospělý, prokázala svůj věk ještě před přístupem k nim" . Zákonodárce podle soudu „nespecifikoval podmínky a meze, za nichž se má tento důkaz poskytovat", a nestanovil „právní záruky nezbytné k zajištění souladu s požadavky na ochranu soukromí" .

3. Příliš plošný a nepružný zákaz

Ústavní rada shledala, že navrhovaný zákon je příliš široký a nezohledňuje individuální situaci jednotlivých nezletilých ani konkrétní rizika jednotlivých platforem . CNN shrnula, že soud rozhodl, že zákaz je „příliš plošný a nelze jej vymáhat, aniž by došlo k zásahu do soukromí lidí" .

Reakce prezidenta Macrona

Prezident Macron okamžitě nařídil své vládě zákon přepsat. Podle zpráv z Macronovy kanceláře má být nové, ústavně souladné řešení hotové do jara 2027 . Úkolem přepracovat normu pověřil premiéra Sébastiena Lecornua s cílem prosadit ji ještě před prezidentskými volbami v roce 2027 . Macron původní zákon prosazoval jako vlajkovou loď svého posledního funkčního období; při jeho schvalování v parlamentu ho označil za „velký krok vpřed" a prohlásil, že „Francie udává v Evropě směr, pokud jde o ochranu našich dětí a teenagerů" .

Širší celosvětový kontext

Francouzský neúspěch přichází uprostřed mezinárodního tlaku na omezení přístupu mladých k sociálním sítím:

• Austrálie – Jako první země na světě zavedla plošný zákaz. Zákon o změně online bezpečnosti (minimální věk pro sociální média) z roku 2024 vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a blokuje dětem do 16 let přístup k platformám jako TikTok, Instagram, Facebook, YouTube, Snapchat, Reddit a X .
• Spojené království – V červnu 2026 vláda oznámila, že zakáže sociální sítě dětem do 16 let, přičemž se inspiruje australským modelem .
• Evropský kontext – Francouzský návrh byl prvním takovým plošným zákazem schváleným členským státem EU. Jeho ústavní neúspěch se nyní stává testovacím případem toho, jak musí být tyto zákony formulovány, aby obstály před soudním přezkumem v Evropě, kde je ochrana svobody projevu silná .
• Klíčové napětí – Hlavní právní výzvou napříč těmito snahami je vyvážení ochrany dětí a základních práv. Australský zákaz čelí podobné kritice, ale dosud nebyl zrušen srovnatelným orgánem. Francouzský verdikt signalizuje, že plošné zákazy spojené s univerzálním věkovým ověřováním mohou v evropském lidskoprávním rámci narazit na výrazné právní překážky .