US-Irán: Zavřený Hormuzský průliv drtil v roce 2026 globální trh s ropou. Čína ho zachránila jinak, než byste čekali.

Konflikt mezi USA a Íránem, který propukl na počátku roku 2026, vyvolal nejzávažnější narušení dodávek na globálním trhu s ropou za celá desetiletí. Důvodem bylo praktické uzavření Hormuzského průlivu – úzkého hrdla, kterým běžně protéká zhruba 20 % veškeré světové ropy. Podle sérií analytických zpráv banky Goldman Sachs zveřejněných v průběhu roku 2026 došlo k utažení trhu historických rozměrů: rekordnímu čerpání zásob, prudkému růstu cen spotových kontraktů a varováním, že cena severomořské ropy Brent by mohla vyskočit na 100–120 dolarů za barel .

Příběh však není jen o nabídkovém šoku. Čína, největší světový dovozce ropy, sehrála komplexní a na první pohled překvapivou roli – prudce omezila dovoz (o více než třetinu) a čerpala ze svých obřích strategických ropných rezerv (SPR). Tím působila jako tlumič poptávky, který cenový růst spíše brzdil, než aby ho přiživoval .

Důkazy utažení trhu podle Goldman Sachs

Rekordní pokles zásob

Už v květnu 2026 se globální zásoby ropy blížily osmiletému minimu. Počet dní spotřeby krytých zásobami klesl na 101 dní a podle Goldman Sachs hrozil pokles až na 98 dní do konce měsíce . Tempo čerpání bylo bezprecedentní. V dubnu dosáhl deficit nabídky a poptávky rekordních 11–12 milionů barelů denně (mb/d) a počátkem května činilo denní čerpání zásob 8,7 mb/d – dvojnásobek tempa z března . Goldman varoval, že rychlost úbytku zásob činí trh zranitelným vůči dalším šokům .

Bezprecedentní výpadky dodávek z Hormuzského průlivu

Na vrcholu krize odhadovala Goldman Sachs, že z globálního trhu fakticky zmizelo 14,5 mb/d těžby z Blízkého východu. Toky z Perského zálivu klesly z 80 % normálu na pouhých 40 % . V dubnu dosáhl průtok Hormuzským průlivem jen 10 % obvyklé úrovně . Rozsah výpadku byl větší, než by dokázal nahradit kterýkoli jednotlivý producent.

Růst spotových cen a extrémní backwardace

Fyzické utažení trhu se projevilo v jeho struktuře. Podle Goldman Sachs činila reálná hodnota spotového Brentu počátkem srpna zhruba 80 dolarů za barel, což naznačovalo, že trh započítával jen mírné geopolitické riziko . Extrémní nedostatek ropy k okamžité dodávce se však projevil v tzv. backwardaci – promptní kontrakty se obchodovaly s výraznou prémií oproti termínovaným. V jednom okamžiku činila prémie ceny promptního Brentu oproti nejbližšímu futures kontraktu více než 25 dolarů za barel, což je ukazatel extrémního fyzického nedostatku .

Ničení poptávky: oboustranná dynamika

Zatímco nabídka se hroutila, utrpěla nečekaně velkou ránu i globální poptávka po ropě. Goldman Sachs odhadl v dubnu 2026 zničení poptávky ve výši 4–5 mb/d, způsobené vysokými cenami a zpomalením ekonomiky, zejména v Číně a západní Evropě . Jen ve druhém čtvrtletí činil pokles poptávky odhadem 1,7 mb/d . Tato eroze poptávky byla natolik výrazná, že vytvořila „oboustranná rizika“ pro cenové prognózy samotné Goldman Sachs .

Varování na 100–120 dolarů

Základní scénář Goldman Sachs z počátku srpna 2026 počítal s Brentem v pásmu 80–90 dolarů za barel, dokud nebude jasno v otázce nové jaderné dohody USA–Írán nebo výrazné eskalace konfliktu . Analytici banky však upozorňovali na několik alarmujících scénářů. Analytička Samantha Dart varovala, že pokud budou přetrvávat krize ve třech klíčových úžinách najednou – Hormuz, Rudé moře a Černé moře – Brent by mohl do čtvrtého čtvrtletí 2026 vyskočit na 120 dolarů . Býčí scénář banky počítal s tím, že by cena ropy v blízké době přesáhla 120 dolarů a v roce 2027 by průměrně činila 100 dolarů . Příměří a předběžná dohoda o znovuotevření průlivu z června 2026 sice prognózu na Q4 2026 krátkodobě srazila na 80 dolarů, situace však zůstala křehká .

Role Číny: Tlumič poptávky, nikoli přiživovatel cen

Předválečné hromadění zásob

Čína výrazně posílila nákupy ropy v lednu a únoru 2026, ještě před vypuknutím konfliktu. Dovoz vzrostl v prvních dvou měsících roku o 15,8 % oproti stejnému období roku 2025, zatímco Peking plnil své strategické rezervy, které jsou považovány za největší na světě – s objemem přesahujícím miliardu barelů .

Kolaps dovozu během války

Jakmile konflikt začal, Čína – největší světový dovozce ropy – prudce omezila nákupy surové ropy, a to o více než třetinu. V červnu 2026 klesl dovoz na 7,12 mb/d, což představovalo meziroční pokles o 41,3 % a nejnižší měsíční objem od října 2016 . V květnu klesl dovoz na osmileté minimum . Toto dramatické snížení nákupů samo o sobě představovalo významný faktor, který stáhl poptávku z globálního trhu.

Mírné čerpání strategických rezerv

Čína v květnu skutečně sáhla do svých zásob, aby udržela rafinerie v chodu – poprvé za 14 měsíců zpracovaly rafinerie více ropy, než kolik jí bylo k dispozici z dovozu a domácí těžby dohromady . Čerpání však nebylo „zdaleka tak velké“, jak by naznačoval propad dovozu; uvolnění strategických rezerv bylo vzhledem k velikosti zásob poměrně mírné .

Potenciální obnovení dovozu z Íránu

Koncem června 2026 zvažovaly státní rafinerie Sinopec a PetroChina obnovení nákupů íránské ropy poprvé od roku 2019, jejich zájem však tlumila konkurenční alternativní nabídka a klesající domácí poptávka po pohonných hmotách . V srpnu byly nezávislé rafinerie v Šan-tungu připraveny nákupy íránské ropy zvýšit, protože jejich vlastní zásoby klesly na nejnižší úroveň v roce .

Čistý dopad na globální ceny

Chování Číny působilo na globální ceny ropy v jednom ohledu dezinflačně a v jiném je podporovalo:

Dezinflační efekt: Tím, že Čína omezila dovoz o více než třetinu a místo soutěže o vzácné spotové náklady čerpala ze svých obřích strategických rezerv, stáhla z fyzického trhu obrovský zdroj poptávky. To snížilo cenu okrajového barelu a částečně vykompenzovalo tlak směrem vzhůru z výpadků dodávek z Hormuzského průlivu.

Podpora cen do budoucna: Vlády po celém světě se chystají nakoupit miliony barelů ropy do roku 2028, aby obnovily nouzové rezervy vyčerpané během války, což bude představovat strukturální podporu poptávky . Obrovská potřeba Číny doplnit strategické rezervy znamená, že bude postupně stahovat barely z trhu, což bude udržovat cenová dna.

Shrnutí role Číny

Čína neuvolnila cenový tlak v běžném slova smyslu, tedy že by zvýšila dovoz a zaplnila výpadek v nabídce. Namísto toho fungovala jako tlumič poptávky – díky předválečným zásobám dokázala prudce omezit nákupy na spotovém trhu, čímž zmírnila cenový skok oproti tomu, co by nastalo, kdyby Čína nakupovala v běžných objemech. Tento polštář je však konečný a nadcházející cyklus doplňování strategických rezerv bude po léta představovat trvalý zdroj tlaku na růst cen.

Klíčové závěry

• Narušení Hormuzského průlivu bylo dominantním faktorem utažení trhu s ropou v roce 2026 – toky klesly až na 10 % normálu a výpadky dodávek dosáhly 14,5 mb/d.
• Goldman Sachs zaznamenala rekordní čerpání zásob – 8,7 mb/d začátkem května, dvojnásobek tempa z března – a osmileté minimum v počtu dní spotřeby krytých zásobami.
• Ničení poptávky částečně kompenzovalo výpadky nabídky – do června bylo zničeno 4–5 mb/d globální poptávky, což vytvořilo oboustranná rizika pro cenové prognózy.
• Čína působila jako tlumič poptávky – omezila dovoz o třetinu a místo zvyšování cen na spotovém trhu čerpala ze své miliardové strategické rezervy, čímž zmírnila cenový skok.
• Nadcházející cyklus doplňování strategických rezerv je býčí pro ceny – vlády po celém světě se chystají nakoupit miliony barelů do roku 2028, aby obnovily vyčerpané nouzové zásoby.