Hnacím motorem jsou výdaje na válku. Federální výdaje v lednu až červenci vzrostly meziročně o 14,5 %, zatímco příjmy jen o 8,8 % . Vojenské výdaje nyní pohlcují odhadem 46 % všech rozpočtových prostředků a rozpočet je řízen režimem „ručního řízení“ . Už v únoru 2026 interní odhady ministerstva financí, o nichž informovala agentura Reuters, předpokládaly, že válečné výdaje letos překročí rozpočet nejméně o 2 biliony rublů (28 miliard dolarů), v horším scénáři až o 4 biliony rublů .

Ani mimořádný příliv příjmů z ropy v důsledku krize v oblasti Hormuzského průlivu nedokázal díru zacelit. Červencový schodek 724 miliard rublů (8,8 miliardy dolarů) přišel i přes skokový nárůst energetických příjmů, což jen dokládá, jak strukturální náklady války převyšují jakýkoli pozitivní cenový šok .

Jak vláda skrývá finanční data

Kreml podnikl několik kroků k omezení transparentnosti:

• Neprůhledný rozpočtový portál. Ruský vládní portál přestal vysvětlovat důvody pro navyšování výdajů a projekcí schodku. Když v červenci data ukázala, že deficit může překročit plány o více než 1 bilion rublů (12,85 miliardy dolarů), portál neposkytl žádné vysvětlení .
• Zákon obcházející parlament. V červnu 2026 schválila Státní duma zákon, který vládě umožňuje zvyšovat výdaje a dluh bez nutnosti měnit rozpočtový zákon standardním legislativním procesem – fakticky tím odpadá veřejná debata a kontrola fiskálních rozhodnutí .
• Obvinění německé rozvědky. Německá zpravodajská služba BND v březnu 2026 veřejně obvinila Rusko, že skrývá skutečné ekonomické náklady války, a prohlásila, že schodek rozpočtu za rok 2025 je výrazně vyšší, než se oficiálně uvádí .
• „Ruční řízení“. Mnoho zdrojů popisuje ruský rozpočet jako řízený neprůhlednými mechanismy „ručního řízení“, což nezávislým pozorovatelům znemožňuje ověřovat data v reálném čase .

Zužující se fiskální možnosti Kremlu

Zvýšení daní už proběhlo, ale nestačí

Od ledna 2026 vzrostla DPH z 20 na 22 %. Toto zvýšení by mělo ročně přinést zhruba 13 miliard dolarů – tedy sotva na jeden měsíc vojenských výdajů . Rovněž byla zvýšena daň z příjmu právnických osob . Příjmy z DPH v prvním pololetí sice vyskočily o čtvrtinu, dodatečné peníze jsou ale stále nepatrné ve srovnání s tempem růstu výdajů . Jak výstižně shrnul jeden komentář: „vysoké ceny ropy a zvýšení daní nestačí na pokrytí válečných výdajů“ .

Aukce státních dluhopisů (OFZ) byly pozastaveny

Ministerstvo financí koncem července 2026 na dobu neurčitou zastavilo pravidelné týdenní aukce OFZ poté, co několik prodejů zkrachovalo . Proti čtvrtletnímu cíli 1,5 bilionu rublů se podařilo získat jen 8,8 miliardy rublů . Ministerstvo odmítalo prodávat nový dluh s výnosem nad 14% klíčovou sazbou, investoři ale kvůli inflaci a fiskální nejistotě požadují vyšší prémie . Vrcholný představitel Sberbank koncem července prohlásil, že ruské banky nemají dostatek volné likvidity v rublech na nákup státních dluhopisů, což zásadně zpochybňuje životaschopnost domácího půjčování .

Nucené spoléhání na státní banky

Poté, co aukce na volném trhu selhaly, zaregistrovalo ministerstvo financí dvě nové emise OFZ s pohyblivým kupónem v hodnotě 500 miliard rublů, které jsou určeny k umístění u státem ovládaných bank, nikoli prostřednictvím konkurenčních aukcí .

Škrty mimo obranu jsou na stole

Ministr financí Anton Siluanov v květnu 2026 přiznal, že ministerstvo přezkoumává rozpočet a zvažuje škrty mimo výdaje na obranu a sociální závazky . Vzhledem k tomu, že obrana pohlcuje téměř polovinu všech výdajů, je však prostor pro škrty v nevojenské oblasti politicky bolestivý a fiskálně omezený.

Konsolidovaný obraz je ještě horší

Schodek konsolidovaného rozpočtu (federálního i regionálního) v roce 2025 vyskočil na 8,3 bilionu rublů (3,9 % HDP), což je 2,6násobný nárůst oproti roku 2024 . Celkový kumulativní federální deficit od začátku plnohodnotné invaze dosáhl 17,4 bilionu rublů (226 miliard dolarů) .

Rusko se ocitá v pasti: válečné výdaje trvale rostou zhruba dvojnásobným tempem než příjmy, daně dopadající na domácnosti a firmy pokrývají jen zlomek schodku a domácí dluhopisový trh – hlavní zdroj půjček – prakticky přestal fungovat. Kremlu tak zbývají jen nucené prodeje dluhopisů státním bankám, netransparentní rozpočtové operace a škrty v nevojenských oblastech.

Hnacím motorem jsou výdaje na válku. Federální výdaje v lednu až červenci vzrostly meziročně o 14,5 %, zatímco příjmy jen o 8,8 % . Vojenské výdaje nyní pohlcují odhadem 46 % všech rozpočtových prostředků a rozpočet je řízen režimem „ručního řízení“ . Už v únoru 2026 interní odhady ministerstva financí, o nichž informovala agentura Reuters, předpokládaly, že válečné výdaje letos překročí rozpočet nejméně o 2 biliony rublů (28 miliard dolarů), v horším scénáři až o 4 biliony rublů .

Ani mimořádný příliv příjmů z ropy v důsledku krize v oblasti Hormuzského průlivu nedokázal díru zacelit. Červencový schodek 724 miliard rublů (8,8 miliardy dolarů) přišel i přes skokový nárůst energetických příjmů, což jen dokládá, jak strukturální náklady války převyšují jakýkoli pozitivní cenový šok .

Jak vláda skrývá finanční data

Kreml podnikl několik kroků k omezení transparentnosti:

• Neprůhledný rozpočtový portál. Ruský vládní portál přestal vysvětlovat důvody pro navyšování výdajů a projekcí schodku. Když v červenci data ukázala, že deficit může překročit plány o více než 1 bilion rublů (12,85 miliardy dolarů), portál neposkytl žádné vysvětlení .
• Zákon obcházející parlament. V červnu 2026 schválila Státní duma zákon, který vládě umožňuje zvyšovat výdaje a dluh bez nutnosti měnit rozpočtový zákon standardním legislativním procesem – fakticky tím odpadá veřejná debata a kontrola fiskálních rozhodnutí .
• Obvinění německé rozvědky. Německá zpravodajská služba BND v březnu 2026 veřejně obvinila Rusko, že skrývá skutečné ekonomické náklady války, a prohlásila, že schodek rozpočtu za rok 2025 je výrazně vyšší, než se oficiálně uvádí .
• „Ruční řízení“. Mnoho zdrojů popisuje ruský rozpočet jako řízený neprůhlednými mechanismy „ručního řízení“, což nezávislým pozorovatelům znemožňuje ověřovat data v reálném čase .

Zužující se fiskální možnosti Kremlu

Zvýšení daní už proběhlo, ale nestačí

Od ledna 2026 vzrostla DPH z 20 na 22 %. Toto zvýšení by mělo ročně přinést zhruba 13 miliard dolarů – tedy sotva na jeden měsíc vojenských výdajů . Rovněž byla zvýšena daň z příjmu právnických osob . Příjmy z DPH v prvním pololetí sice vyskočily o čtvrtinu, dodatečné peníze jsou ale stále nepatrné ve srovnání s tempem růstu výdajů . Jak výstižně shrnul jeden komentář: „vysoké ceny ropy a zvýšení daní nestačí na pokrytí válečných výdajů“ .

Aukce státních dluhopisů (OFZ) byly pozastaveny

Ministerstvo financí koncem července 2026 na dobu neurčitou zastavilo pravidelné týdenní aukce OFZ poté, co několik prodejů zkrachovalo . Proti čtvrtletnímu cíli 1,5 bilionu rublů se podařilo získat jen 8,8 miliardy rublů . Ministerstvo odmítalo prodávat nový dluh s výnosem nad 14% klíčovou sazbou, investoři ale kvůli inflaci a fiskální nejistotě požadují vyšší prémie . Vrcholný představitel Sberbank koncem července prohlásil, že ruské banky nemají dostatek volné likvidity v rublech na nákup státních dluhopisů, což zásadně zpochybňuje životaschopnost domácího půjčování .

Nucené spoléhání na státní banky

Poté, co aukce na volném trhu selhaly, zaregistrovalo ministerstvo financí dvě nové emise OFZ s pohyblivým kupónem v hodnotě 500 miliard rublů, které jsou určeny k umístění u státem ovládaných bank, nikoli prostřednictvím konkurenčních aukcí .

Škrty mimo obranu jsou na stole

Ministr financí Anton Siluanov v květnu 2026 přiznal, že ministerstvo přezkoumává rozpočet a zvažuje škrty mimo výdaje na obranu a sociální závazky . Vzhledem k tomu, že obrana pohlcuje téměř polovinu všech výdajů, je však prostor pro škrty v nevojenské oblasti politicky bolestivý a fiskálně omezený.

Konsolidovaný obraz je ještě horší

Schodek konsolidovaného rozpočtu (federálního i regionálního) v roce 2025 vyskočil na 8,3 bilionu rublů (3,9 % HDP), což je 2,6násobný nárůst oproti roku 2024 . Celkový kumulativní federální deficit od začátku plnohodnotné invaze dosáhl 17,4 bilionu rublů (226 miliard dolarů) .

Rusko se ocitá v pasti: válečné výdaje trvale rostou zhruba dvojnásobným tempem než příjmy, daně dopadající na domácnosti a firmy pokrývají jen zlomek schodku a domácí dluhopisový trh – hlavní zdroj půjček – prakticky přestal fungovat. Kremlu tak zbývají jen nucené prodeje dluhopisů státním bankám, netransparentní rozpočtové operace a škrty v nevojenských oblastech.