Hormuzská úžina je v polovině srpna 2026 prakticky uzavřena: průjezd klesl na jednotky lodí denně, Írán připravuje zákon zakazující americkým a izraelským plavidlům proplutí

Do poloviny srpna 2026 se Hormuzská úžina – nejužší a strategicky nejvýznamnější místo světové námořní dopravy, kudy před válkou proudila zhruba pětina globální produkce ropy a zkapalněného zemního plynu – stala epicentrem eskalujícího vojensko-ekonomického střetu mezi Spojenými státy a Íránem. Čerstvé útoky dronů na obchodní lodě, obnovená americká námořní blokáda a agresivní legislativní odpověď Teheránu srazily provoz na historické minimum, vyhnaly ceny ropy vzhůru a nechaly analytiky varovat před spirálou eskalace, z níž nevede jasná cesta ven.

Čerstvé útoky dronů na obchodní lodě

Týden od 10. do 14. srpna 2026 přinesl výrazné zesílení útoků drony a raketami na lodní dopravu v úžině a jejím okolí:

• 14. srpna – Spojené arabské emiráty veřejně obvinily Írán z vypuštění dronů na dva tankery státní ropné společnosti ADNOC, které proplouvaly Hormuzskou úžinou. Ministerstvo zahraničí SAE označilo útoky za „pirátství“. Nebyly hlášeny žádné oběti. ADNOC potvrdila, že od začátku konfliktu bylo napadeno 15 jejích plavidel.
• 5. srpna – Kapitán tankeru nahlásil, že slyšel dva výbuchy přibližně devět námořních mil jihovýchodně od ománského Kumzaru, podle britského Úřadu pro námořní obchodní operace (UKMTO). Posádka i loď byly v pořádku.
• 1. srpna – Kuvajtská protivzdušná obrana zachytila blíže nespecifikovaný počet íránských dronů mířících na Kuvajt; Írán útok nepřiznal ani nekomentoval.
• 4. srpna – Vojenský mluvčí jemenských Húsíů Jahja Sarea tvrdil, že dron udeřil na „citlivý cíl“ na regionálním letišti v Nadžránu v jižní Saúdské Arábii.
• 6. srpna – Byly hlášeny exploze na íránském ostrově Kešm, kde íránské síly zasáhly proti tomu, co popsaly jako „nepřátelské cíle“ poblíž vstupu do úžiny.

Kolaps tranzitní dopravy

Námořní doprava přes Hormuzskou úžinu klesla na zlomek předkrizových hodnot. Klíčové údaje k polovině srpna:

• Podle Lloyd's List Intelligence došlo ve dnech 3.–9. srpna k 78 tranzitům, oproti 95 v předchozím týdnu – zatímco běžný týdenní objem by historicky přesahoval 900.
• 6. srpna propluly úžinou pouze dvě plavidla.
• 11. srpna klesl provoz na šest plavidel, oproti desetidennímu průměru zhruba 11.
• 12. srpna dosáhl počet plavidel týdenního minima osmi, protože majitelé se vodní cestě aktivně vyhýbali.
• CNN uvedla, že za 166 dní od začátku války (konec února 2026) proplulo úžinou pouze 3 350 plavidel – přibližně 20 % objemu, který by byl normální před válkou.
• Úžina zůstává fakticky uzavřena od 28. února 2026, kdy Írán vyhlásil blokádu, s krátkým uvolněním po červnovém Memorandu o porozumění (MOU) mezi Trumpem a íránským prezidentem Pezeškjánem.

Americká ekonomická blokáda Íránu

Spojené státy zesílily ekonomický tlak prostřednictvím námořní blokády, která přímo cílí na íránský námořní obchod:

• Prezident Trump v červenci 2026 obnovil americkou námořní blokádu Íránu a oznámil, že USA budou účtovat 20% poplatek za veškerý náklad přepravovaný přes Hormuzskou úžinu.
• Memorandum o porozumění z 17. června mezi Trumpem a Pezeškjánem blokádu dočasně zrušilo, ale USA ji obnovily poté, co Írán podle jejich tvrzení neplnil své závazky.
• K 10. srpnu americká armáda přesměrovala 55 obchodních lodí od íránských přístavů v rámci blokády, oproti 35 k 2. srpnu. Centrální velitelství USA uvedlo, že americké síly také vyřadily z provozu dvě lodě a dvě nastoupily, aby zajistily dodržování pravidel.
• Americký ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že námořnictvo může blokádu udržet neomezeně dlouho střídáním lodí v regionu.
• Představitelé Trumpovy administrativy tvrdili, že ekonomický tlak žene Írán k bankrotu a nakonec přinutí Teherán k dohodě.

Íránská odvetná legislativní reakce

Írán odpověděl tím, co analytici označují za maximalistické legislativní a diplomatické požadavky:

• 6. srpna 2026 začal íránský parlamentní výbor projednávat návrh zákona – přezdívaný „Zákon o strategických opatřeních“ nebo „Strategická opatření k zajištění bezpečnosti a udržitelného rozvoje Hormuzské úžiny“ – který by zakázal americkým, izraelským a dalším „nepřátelským“ plavidlům proplouvat úžinou.
• Navrhovaná legislativa by za porušení ukládala pokuty až do výše 20 % hodnoty nákladu. Některé zprávy také zmiňují poplatky až do výše 7 % hodnoty nákladu pro obchodní plavidla z jiných států.
• 10. srpna 2026 schválil návrh zákona íránský parlamentní Výbor pro národní bezpečnost a zahraniční politiku a posunul jej k plnému hlasování v parlamentu.
• Írán také stanovil rozsáhlé podmínky pro znovuotevření úžiny, včetně: zrušení americké námořní blokády a sankcí, stažení všech amerických vojenských sil z regionu, zaplacení válečných reparací a uvolnění zmrazených íránských aktiv.

Varování před vojenskou eskalací a rizikem pro dodávky ropy

Analytici a společnosti zabývající se zpravodajstvím o lodní dopravě varují, že kombinace útoků dronů, americké blokády a íránského legislativního tlaku vytvořila spirálu eskalace bez jasného východiska:

• Lloyd's List poznamenal, že doprava nesouvisející s Íránem zůstává „na hony vzdálená normálním objemům“ a očekávání brzkého znovuotevření slábnou.
• The Guardian informoval, že v červenci Írán pohrozil zastavením veškerého vývozu energie z Blízkého východu, pokud bude americká blokáda pokračovat.
• Poznámka: Konkrétní prohlášení Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o vyčerpání globálních dodávek ropy nebyla v dostupných zdrojích zachycena. Dopad na trh je však jasný: cena ropy Brent vzrostla 6. srpna po zprávách o íránském zákonu o více než 3 dolary za barel.
• Predikční trhy k 14. srpnu odhadovaly pravděpodobnost návratu k normálnímu provozu na méně než 1 %.

Širší ekonomický dopad na náklady na lodní dopravu a ceny ropy

Narušení má kaskádový efekt na globální energetické a přepravní trhy:

• Ceny ropy prudce vzrostly: cena Brentu uzavřela 6. srpna po zprávách o íránském zákonu o více než 3 dolary výš.
• Objemy lodní dopravy zůstávají potlačené, majitelé se vodní cestě aktivně vyhýbají a plují s vypnutými vysílači, aby skryli svůj pohyb.
• Krize nutí plavidla k delším alternativním trasám kolem Arabského poloostrova, což zvyšuje náklady na dopravu, pojistné a dobu přepravy – i když konkrétní údaje o sazbách za nákladní dopravu nebyly v dostupných zdrojích zachyceny.
• Data IMF PortWatch z 9. srpna ukazují, že komerční tranzit přes úžinu dosáhl pouhého 1 % předkrizového objemu: jedno plavidlo oproti typickým 73 denně.

Shrnutí

Hormuzská úžina zůstává k polovině srpna 2026 nejudržitelnějším a nejnebezpečnějším námořním uzlem světa. Bez diplomatického průlomu na dohled, s pokračujícími útoky dronů, tvrdnoucí americkou blokádou a Íránem prosazovanou legislativou k selektivnímu blokování plavidel jsou rizika pro globální dodávky energie, náklady na lodní dopravu a regionální stabilitu závažná a rostoucí.