Rezoluce 2790: Poslední prodloužení

Rada bezpečnosti rozhodla, že UNIFIL ukončí svou činnost 31. prosince 2026 a poté zahájí roční organizované stažení . Spojené státy, které mají v Radě právo veta, přivítaly hlasování jako „ukončení mandátu UNIFIL odpovědným, organizovaným a časově ohraničeným způsobem“ . Rezoluci připravila Francie po kompromisu s USA, které původně požadovaly ukončení mise do šesti měsíců, nakonec však podpořily 16měsíční konečný mandát . Rada zároveň požaduje plné provedení rezoluce 1701 (2006) a zdůrazňuje nutnost respektovat Modrou linii .

Postoj USA a Izraele: Mise je neúčinná

Spojené státy, podporované Izraelem, prosazovaly konec mise. Analytici tvrdí, že Washington převzal izraelský postoj, že UNIFIL je neúčinný a že izraelské vojenské operace v Libanonu by měly probíhat bez přítomnosti monitorovacího orgánu . Zatímco libanonská vláda a mnoho členů mezinárodního společenství si přálo prodloužení, USA jej zablokovaly . Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že mírové síly budou v Libanonu potřeba i po vypršení mandátu – což se pravděpodobně setká s odporem USA a Izraele .

Zhoršená bezpečnostní situace od března 2026

Plnohodnotná válka mezi Izraelem a Hizballáhem vypukla 2. března 2026 a vedla k rozsáhlému vysídlení civilistů a možným válečným zločinům . Příměří bylo vyhlášeno 20. června 2026 . Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) nyní vyšetřuje porušování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami . Během konfliktu byly napadeny i jednotky UNIFIL, což si vyžádalo zranění několika mírových sil . Podle válečného práva jsou úmyslné útoky na mírové jednotky nezákonné a mohou představovat válečný zločin . Rámcová dohoda mezi Izraelem a Libanonem podepsaná 26. června 2026 ve Washingtonu je kritizována organizací Human Rights Watch, protože podle ní fakticky schvaluje dlouhodobé a neurčité vysídlení desítek tisíc obyvatel jižního Libanonu .

Varování Human Rights Watch před riziky pro civilisty

Dne 13. srpna 2026 vyzvala organizace Human Rights Watch Radu bezpečnosti, aby zajistila, že v jižním Libanonu zůstane mezinárodní síla, která bude chránit civilisty a bránit zneužívání ze strany izraelské armády i Hizballáhu . HRW tvrdí, že UNIFIL představuje klíčový odstrašující prostředek, a varuje, že „ukončení UNIFIL bez robustní mezinárodní náhrady vystaví civilisty vážnému riziku“ . Organizace vyzvala k odložení odchodu UNIFIL a prodloužení mandátu nad rámec 31. prosince 2026, dokud se bezpečnostní situace dostatečně nezlepší . Louis Charbonneau, ředitel HRW pro OSN, varoval, že ukončení UNIFIL bez robustní mezinárodní síly by „fakticky opustilo miliony libanonských civilistů s nejistým a potenciálně katastrofálním osudem“ .

Návrhy na náhradní mezinárodní síly

V souvislosti s odchodem UNIFIL se objevilo několik návrhů, jak zaplnit bezpečnostní vakuum:

• Německo navrhlo stabilizační síly pod mandátem EU: V červenci 2026 německý ministr zahraničí Johann Wadephul navrhl síly vedené EU, které by zabránily bezpečnostnímu vakuu. Počítá se s nasazením tisíců vojáků ve společných operacích s libanonskou armádou . Němečtí představitelé argumentují, že síly jsou potřeba k tomu, aby se izraelská armáda mohla stáhnout z jižního Libanonu a zároveň se zabránilo návratu Hizballáhu . Francie, Itálie a Evropská služba pro vnější činnost vedou práce na tomto návrhu .

• Libanonský prezident Joseph Aoun podpořil náhradu pod vedením EU: Prezident Aoun navrhl evropské síly jako náhradu za UNIFIL s tím, že pokud nebude možné misi udržet, „mohly by být vytvořeny alternativní síly, které by ji nahradily“ .

• Tři možnosti generálního tajemníka OSN: Guterres předložil Radě bezpečnosti v červnu 2026 tři scénáře – lehký, střední a výraznější – s počty vojáků od zhruba 1 980 do 5 525 . První možnost počítá s neozbrojenou přítomností 350 vojenských pozorovatelů podpořených čtyřmi pěšími prapory o celkové síle 3 000 ozbrojených vojáků a 700člennou zálohou. Nejmohutnější varianta by zahrnovala širší monitorovací a deeskalační schopnosti . Další návrh počítá s tím, že by některé funkce převzala Organizace OSN pro dohled nad příměřím (UNTSO), což by však byla mnohem menší síla .

• Rada bezpečnosti zatím nedosáhla shody: V polovině července 2026 Rada ještě nezahájila věcnou diskusi o náhradě – diplomaté čekali na výsledky jednání mezi Izraelem a Libanonem zprostředkovaných USA . Rada zatím nerozhodla a může nakonec zvolit jiný postup než kterýkoli ze tří navržených scénářů .

Rezoluce 2790: Poslední prodloužení

Rada bezpečnosti rozhodla, že UNIFIL ukončí svou činnost 31. prosince 2026 a poté zahájí roční organizované stažení . Spojené státy, které mají v Radě právo veta, přivítaly hlasování jako „ukončení mandátu UNIFIL odpovědným, organizovaným a časově ohraničeným způsobem“ . Rezoluci připravila Francie po kompromisu s USA, které původně požadovaly ukončení mise do šesti měsíců, nakonec však podpořily 16měsíční konečný mandát . Rada zároveň požaduje plné provedení rezoluce 1701 (2006) a zdůrazňuje nutnost respektovat Modrou linii .

Postoj USA a Izraele: Mise je neúčinná

Spojené státy, podporované Izraelem, prosazovaly konec mise. Analytici tvrdí, že Washington převzal izraelský postoj, že UNIFIL je neúčinný a že izraelské vojenské operace v Libanonu by měly probíhat bez přítomnosti monitorovacího orgánu . Zatímco libanonská vláda a mnoho členů mezinárodního společenství si přálo prodloužení, USA jej zablokovaly . Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že mírové síly budou v Libanonu potřeba i po vypršení mandátu – což se pravděpodobně setká s odporem USA a Izraele .

Zhoršená bezpečnostní situace od března 2026

Plnohodnotná válka mezi Izraelem a Hizballáhem vypukla 2. března 2026 a vedla k rozsáhlému vysídlení civilistů a možným válečným zločinům . Příměří bylo vyhlášeno 20. června 2026 . Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) nyní vyšetřuje porušování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami . Během konfliktu byly napadeny i jednotky UNIFIL, což si vyžádalo zranění několika mírových sil . Podle válečného práva jsou úmyslné útoky na mírové jednotky nezákonné a mohou představovat válečný zločin . Rámcová dohoda mezi Izraelem a Libanonem podepsaná 26. června 2026 ve Washingtonu je kritizována organizací Human Rights Watch, protože podle ní fakticky schvaluje dlouhodobé a neurčité vysídlení desítek tisíc obyvatel jižního Libanonu .

Varování Human Rights Watch před riziky pro civilisty

Dne 13. srpna 2026 vyzvala organizace Human Rights Watch Radu bezpečnosti, aby zajistila, že v jižním Libanonu zůstane mezinárodní síla, která bude chránit civilisty a bránit zneužívání ze strany izraelské armády i Hizballáhu . HRW tvrdí, že UNIFIL představuje klíčový odstrašující prostředek, a varuje, že „ukončení UNIFIL bez robustní mezinárodní náhrady vystaví civilisty vážnému riziku“ . Organizace vyzvala k odložení odchodu UNIFIL a prodloužení mandátu nad rámec 31. prosince 2026, dokud se bezpečnostní situace dostatečně nezlepší . Louis Charbonneau, ředitel HRW pro OSN, varoval, že ukončení UNIFIL bez robustní mezinárodní síly by „fakticky opustilo miliony libanonských civilistů s nejistým a potenciálně katastrofálním osudem“ .

Návrhy na náhradní mezinárodní síly

V souvislosti s odchodem UNIFIL se objevilo několik návrhů, jak zaplnit bezpečnostní vakuum:

• Německo navrhlo stabilizační síly pod mandátem EU: V červenci 2026 německý ministr zahraničí Johann Wadephul navrhl síly vedené EU, které by zabránily bezpečnostnímu vakuu. Počítá se s nasazením tisíců vojáků ve společných operacích s libanonskou armádou . Němečtí představitelé argumentují, že síly jsou potřeba k tomu, aby se izraelská armáda mohla stáhnout z jižního Libanonu a zároveň se zabránilo návratu Hizballáhu . Francie, Itálie a Evropská služba pro vnější činnost vedou práce na tomto návrhu .

• Libanonský prezident Joseph Aoun podpořil náhradu pod vedením EU: Prezident Aoun navrhl evropské síly jako náhradu za UNIFIL s tím, že pokud nebude možné misi udržet, „mohly by být vytvořeny alternativní síly, které by ji nahradily“ .

• Tři možnosti generálního tajemníka OSN: Guterres předložil Radě bezpečnosti v červnu 2026 tři scénáře – lehký, střední a výraznější – s počty vojáků od zhruba 1 980 do 5 525 . První možnost počítá s neozbrojenou přítomností 350 vojenských pozorovatelů podpořených čtyřmi pěšími prapory o celkové síle 3 000 ozbrojených vojáků a 700člennou zálohou. Nejmohutnější varianta by zahrnovala širší monitorovací a deeskalační schopnosti . Další návrh počítá s tím, že by některé funkce převzala Organizace OSN pro dohled nad příměřím (UNTSO), což by však byla mnohem menší síla .

• Rada bezpečnosti zatím nedosáhla shody: V polovině července 2026 Rada ještě nezahájila věcnou diskusi o náhradě – diplomaté čekali na výsledky jednání mezi Izraelem a Libanonem zprostředkovaných USA . Rada zatím nerozhodla a může nakonec zvolit jiný postup než kterýkoli ze tří navržených scénářů .