Evropští investoři naopak brání americká pravidla

Zatímco americká vláda tlačí na Evropu, aby regulace omezila, evropští investoři – klíčoví hráči na amerických kapitálových trzích – usilovně lobbují za to, aby Washington svá vlastní klimatická pravidla nezrušil.

• Norský fond zasáhl. Dne 7. srpna 2026 podal norský státní fond (největší na světě, spravující 1,7 bilionu dolarů) oficiální připomínku proti záměru americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) zrušit pravidla pro zveřejňování klimatických rizik . Fond uvedl, že SEC „nedoporučuje“ pravidla zcela zrušit .

• Širší koalice. Podle agentury Reuters se během připomínkového řízení, které skončilo v srpnu 2026, proti zrušení pravidel postavila řada institucionálních investorů a správců aktiv. Varují, že odstranění povinného standardizovaného vykazování vytvoří nejistotu a poškodí rozhodování investorů .

• Proč na tom evropským investorům záleží? Evropští správci aktiv a fondy s velkými americkými podíly potřebují standardizovaná klimatická data k posouzení rizik portfolia, plnění vlastních ESG závazků podle evropských norem a k alokaci kapitálu. Rušení pravidel SEC by znamenalo ztrátu srovnatelnosti a konzistence, kterou nutně potřebují .

Rostoucí transatlantická propast a „tři rychlosti“

Situace vytváří paradoxní dynamiku. USA tlačí na EU, aby deregulovala ve jménu obchodní konkurenceschopnosti, zatímco evropští investoři – klíčoví účastníci amerického kapitálového trhu – tlačí na Washington, aby naopak nedereguloval ve jménu transparentnosti a řízení klimatických rizik.

• Rozcházející se cesty. V únoru 2026 EU vyjmula z pravidel CSRD a CSDDD asi 80 % firem, zatímco USA se chystaly svůj rámec pro klimatické vykazování zcela zrušit . Spojené království mezitím dokončilo vlastní standardy sladěné s ISSB, čímž vznikl režim „tří rychlostí“ .

• Jádro sporu. Evropské vlády argumentují, že přísné regulace staví jejich firmy do nevýhody oproti americkým konkurentům . Zároveň ale evropští investoři, kteří na americkém trhu působí, tvrdí, že jednotná a srovnatelná klimatická data jsou nezbytná pro správné řízení rizik. Tato trojúhelníková dynamika podtrhuje zásadní ideologický střet: Washington upřednostňuje energetickou dominanci a snížení regulatorní zátěže, zatímco EU a evropští investoři (přes vlastní ústupky) stále vnímají povinnou klimatickou odpovědnost jako nástroj pro dlouhodobé oceňování rizik a správu kapitálu.

Evropští investoři naopak brání americká pravidla

Zatímco americká vláda tlačí na Evropu, aby regulace omezila, evropští investoři – klíčoví hráči na amerických kapitálových trzích – usilovně lobbují za to, aby Washington svá vlastní klimatická pravidla nezrušil.

• Norský fond zasáhl. Dne 7. srpna 2026 podal norský státní fond (největší na světě, spravující 1,7 bilionu dolarů) oficiální připomínku proti záměru americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) zrušit pravidla pro zveřejňování klimatických rizik . Fond uvedl, že SEC „nedoporučuje“ pravidla zcela zrušit .

• Širší koalice. Podle agentury Reuters se během připomínkového řízení, které skončilo v srpnu 2026, proti zrušení pravidel postavila řada institucionálních investorů a správců aktiv. Varují, že odstranění povinného standardizovaného vykazování vytvoří nejistotu a poškodí rozhodování investorů .

• Proč na tom evropským investorům záleží? Evropští správci aktiv a fondy s velkými americkými podíly potřebují standardizovaná klimatická data k posouzení rizik portfolia, plnění vlastních ESG závazků podle evropských norem a k alokaci kapitálu. Rušení pravidel SEC by znamenalo ztrátu srovnatelnosti a konzistence, kterou nutně potřebují .

Rostoucí transatlantická propast a „tři rychlosti“

Situace vytváří paradoxní dynamiku. USA tlačí na EU, aby deregulovala ve jménu obchodní konkurenceschopnosti, zatímco evropští investoři – klíčoví účastníci amerického kapitálového trhu – tlačí na Washington, aby naopak nedereguloval ve jménu transparentnosti a řízení klimatických rizik.

• Rozcházející se cesty. V únoru 2026 EU vyjmula z pravidel CSRD a CSDDD asi 80 % firem, zatímco USA se chystaly svůj rámec pro klimatické vykazování zcela zrušit . Spojené království mezitím dokončilo vlastní standardy sladěné s ISSB, čímž vznikl režim „tří rychlostí“ .

• Jádro sporu. Evropské vlády argumentují, že přísné regulace staví jejich firmy do nevýhody oproti americkým konkurentům . Zároveň ale evropští investoři, kteří na americkém trhu působí, tvrdí, že jednotná a srovnatelná klimatická data jsou nezbytná pro správné řízení rizik. Tato trojúhelníková dynamika podtrhuje zásadní ideologický střet: Washington upřednostňuje energetickou dominanci a snížení regulatorní zátěže, zatímco EU a evropští investoři (přes vlastní ústupky) stále vnímají povinnou klimatickou odpovědnost jako nástroj pro dlouhodobé oceňování rizik a správu kapitálu.