Netanjahu nazval Británii „Islámskou republikou Británie“: Ostrá kritika, faktická chyba a napjaté vztahy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpoutal 13. srpna 2026 ostrou diplomatickou přestřelku, když v rozhlasovém podcastu označil Spojené království za „Islámskou republiku Británie“. Jeho výrok, ačkoliv byl míněn jako varování před íránskými jadernými ambicemi, se mu okamžitě vymstil. Kritici rychle poukázali na zásadní faktickou chybu: Pákistán již existuje jako islámská republika vlastnící jaderné zbraně. Celá kontroverze přichází v době, kdy jsou britsko-izraelské vztahy na bodě mrazu kvůli aktivnímu zatykači ICC na Netanjahua, kritičtější labouristické vládě v Londýně a probíhajícímu vojenskému střetu mezi Izraelem, USA a Íránem.

Co Netanjahu řekl

Během svého vystoupení 13. srpna 2026 v podcastu Aviho Haruše Melech Blitzer Haim na izraelském armádním rádiu Galey Israel Netanjahu prohlásil: „Británii byste mohli nazvat ‚Islámskou republikou Británie‘“ a dodal, že „někdo řekl, že první islámskou republikou s jadernými zbraněmi bude Islámská republika Británie.“ Pokračoval tím, že Izrael pracuje na tom, aby se Írán nestal islámskou republikou s jadernými zbraněmi – čímž naznačil, že už jednu „zastavil“ . Tento komentář pronesl v souvislosti s chválou na Randolpha Churchilla, syna Winstona Churchilla, který pozitivně referoval o šestidenní válce. „Zkuste to najít v dnešní Británii, v tom, čemu se říká Islámská republika Británie. Zkuste to najít,“ řekl Netanjahu . Vtip původně pronesl americký senátor JD Vance v roce 2024 a Netanjahu ho pouze zopakoval .

Okamžitá kritika a faktická oprava

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a byly vedeny dvěma hlavními směry. Tím nejzásadnějším byla prostá faktická oprava.

Faktická chyba: Pákistán již existuje. Kritici a uživatelé sociálních sítí okamžitě upozornili, že Pákistán je již islámskou republikou s jadernými zbraněmi, což činí Netanjahuovo tvrzení o Británii jako o „první“ takové zemi zcela nepravdivým. Server Albawaba uvedl, že mnozí poukázali na „pákistánský již existující jaderný program“ . The Times of Israel rovněž poznamenal, že Pákistán již jaderné zbraně vlastní, což je v přímém rozporu s Netanjahuovým tvrzením .

Diplomatická kontroverze. Izraelský zpravodajský server Ynet popsal výroky jako „ostrý útok“, který „pravděpodobně upoutá pozornost v Londýně“, zatímco JFeed uvedl, že Netanjahu „vyvolal diplomatickou kontroverzi v Británii“ . Britský moderátor Piers Morgan na výrok reagoval ostře a označil Netanjahua za „idiota“ . Kritiku připojil i izraelský opoziční lídr Jair Lapid .

Kritika samotné premisy. Vedle přehlédnutí Pákistánu komentátoři poznamenali, že Spojené království je konstituční monarchií, nikoliv republikou, a že výrok odráží širší vzorec chování Netanjahua, který přiostřuje napětí s klíčovým evropským spojencem v citlivé době .

Širší kontext: Napjaté britsko-izraelské vztahy

Netanjahuovy komentáře nepřišly z ničeho nic. Britsko-izraelské vztahy se v předchozích dvou letech výrazně zhoršily.

• Zatýkací rozkaz ICC. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykače na Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta kvůli údajným válečným zločinům v Gaze . Byl to první případ, kdy ICC vydala zatykač na lídra demokratické země podporované Západem . V červenci 2024 nová britská labouristická vláda (tehdy pod vedením Keira Starmera) stáhla námitky své předchůdkyně proti jurisdikci ICC nad Netanjahuem, čímž signalizovala tvrdší postoj . Downing Street následně naznačila, že by Netanjahu byl na britské půdě zatčen .
• Politika vlády Andyho Burnhama. Britská vláda premiéra Andyho Burnhama (v úřadu v době výroku) byla popisována jako zastávající „tvrdší politický postoj vůči Izraeli“, včetně omezení prodeje zbraní a ostřejší diplomatické kritiky války v Gaze .
• Důsledky války v Gaze. Británie zpočátku Izrael diplomaticky podporovala, ale postupně stále více kritizovala civilní oběti a humanitární krizi, což vedlo k trvalému ochlazení vztahů .

Širší kontext: Napětí mezi USA a Íránem a „12denní válka“

Výroky jsou rovněž neoddělitelné od probíhajícího vojenského střetu mezi Izraelem, USA a Íránem – právě té hrozby, proti které Netanjahu říká, že bojuje.

• Červen 2025: „12denní válka.“ 13. června 2025 zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu, včetně rozsáhlých náletů. Írán odpověděl vlnami balistických raket na Izrael. 22. června 2025 se do konfliktu přímo zapojily USA a v rámci operace Půlnoční kladivo zasáhly tři klíčové íránské jaderné lokality (Fordo, Natanz a Isfahán) . 12denní konflikt skončil křehkým příměřím 24. června .
• Únor 2026: Další eskalace. V únoru 2026 USA a Izrael znovu udeřily na Írán, přičemž údajně zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího a zasáhly další jadernou a vojenskou infrastrukturu. Příměří zprostředkované Pákistánem a memorandum o porozumění z června 2026 zastavily rozsáhlé boje, ale odvetné údery pokračovaly .
• Netanjahuova íránská rétorika. Výrok o „Islámské republice Británie“ byl explicitní součástí Netanjahuovy kampaně, která měla rámovat Írán jako existenciální jadernou hrozbu. Vtip použil jako řečnický prostředek k zdůraznění, proč podle něj Izrael musí zabránit jakékoli islámské republice v získání jaderných zbraní .

Klíčové závěry

• Netanjahuův výrok obsahoval faktickou chybu: Pákistán, nikoli hypotetická budoucí Británie, je již první islámskou republikou s jadernými zbraněmi. Toto byla nejrozšířenější kritika .
• Komentář přišel v době velmi napjatých britsko-izraelských vztahů, způsobených zatykačem ICC, změnami politiky labouristické vlády a důsledky války v Gaze .
• Širším kontextem je probíhající vojenský konflikt mezi Izraelem, USA a Íránem, přičemž „12denní válka“ z června 2025 a údery z února 2026 představují nejpřímější vojenské střetnutí USA-Izraele s Íránem za několik desetiletí .